Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Barevná oblaka na Marsu z Curiosity

Barevná oblaka na Marsu z Curiosity

Barevná oblaka viditelná na Marsu za soumraku z roveru Curiosity
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS/SSI

Na nejnovější sadě snímků pořízených vozítkem Curiosity se marťanskou oblohou prohání  bílé, červené i zelené oblaky. Animace pořízená po dobu 16 minut 17. ledna 2025 zachycuje pohyb oblačnosti během 4 426. solu, tedy dne od přistání Curiosity na Marsu. Na zemi se podobným oblakům ve vysoké atmosféře přezdívá noční svítící oblaka (NLC, noctilucent cluds), protože jsou viditelná po západu Slunce v letním období, kdy Slunce ještě svítí na vysoko umístěné ledové krystaly. Také na Zemi v nich vídáme různé barvy, především však modrou a bílou. Marsovské oblaky bývají tvořeny krystaly vodního ledu, ale výše v atmosféře se můžeme setkat i s krystaly suchého ledu, tedy zmrzlého oxidu uhličitého, který je hlavní složkou marsovské atmosféry.

Obrázek nemá klasický obdélníkový tvar na šířku, protože je pořízen levou kamerou Mastcam, které se o d 19. září 2023 zaseklo filtrové kolo a to částečně zakrývá fotografované pole. Z jakého důvodu byla pro animaci použita sada snímků z této kamery a nikoli Mastcam R, která oblaky také snímala, jsem se však nedozvěděl.

Snímky byly pořizovány po dobu 16 minut a video z nich je zrychlené 480krát.

Bílá oblaka v horní části jsou tvořena ledem oxidu uhličitého a jejich odhadovaná výška je 60-80 km. Odtud klesají níže a ve výškách pod 50 km se vypařují se vzrůstající teplotou směrem k povrchu. 

Ve spodní polovině snímku vidíme oblaka z vodních krystalů ve výškách kolem 50 km. Barvy na snímku byly zvýrazněny, aby lépe vynikly. 

Rok 2025 je čtvrtým, kdy se podařilo podobná oblaka zdokumentovat. Předchozí pozorování proběhla v letech 20192021 a 2023. Rover Curiosity je na Marsu od srpna 2012 a úspěšně zdolává úpatí hory naplavenin Aeolis Mons uvnitř kráteru Gale.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Oblaka, Curiosity (Mars Science Laboratory)


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »