Merkur během třetího průletu sondy BepiColombo 19. 6. 2023 Autor: ESA/BepiColombo/MTM
Sonda v pondělí 19. června provedla již třetí z celkových šesti gravitačních manévrů kolem planety Merkur, která je i jejím cílem. Jedná se o společnou misi Japonské vesmírné agentury (JAXA) a Evropské vesmírné agentury (ESA). Jejím hlavním úkolem je prozkoumat geologické struktury, magnetické pole, exosféru a historii nejbližší planety ke Slunci.
Sonda se skládá ze tří částí – z pohonné jednotky MTM a dvou orbitálních sond MMO (JAXA) a MPO (ESA), které se od sebe později odpojí. Vědecká mise by měla začít v roce 2026, přičemž její délka trvání se odhaduje na jeden rok. Sonda během nedávného průletu kolem Merkuru pořídila pomocí monitorovací kamery M-CAM 3 na MTM několik zajímavých fotografií povrchu, které odhalují geologickou historii této kamenné planety.
Detail struktur na povrchu Merkuru s popisky (snímek z průletu 19. 6. 2023) Autor: ESA/BepiColombo/MTMSonda se během průletu dostala do výšky pouhých 263 kilometrů nad povrchem, kdy se nacházela nad noční stranou. Na fotografiích lze vidět části samotné BepiColombo s anténou a překrásný geologicky rozmanitý povrch planety plný kráterů. Vědce především zaujal až 600 kilometrů dlouhý sráz Beagle Rupes. Jde o desku kůry Merkuru, jež byla vysunuta o nejméně 2 kilometry. Podobné srázy by mohly být výsledkem ochlazování planety a srážení jejího povrchu. Dále stojí za zmínku 218 kilometrů široký kráter Manley, který nedávno obdržel jméno po jamajské umělkyni. Uvnitř něj se nachází prstenec. Ten vznikl při formování kráteru a následně byl “vydlážděn” lávou, což dosvědčuje vnitřní hladký terén.
Trojice snímků Merkuru vzniklých během průletu BepiColombo kolem planety v červnu 2023 Autor: ESA/BepiColombo/MTM
Ze snímků pořízených během průletu inženýrskou kamerou vzniklo také time-lapse video.
Snímek Beagle Rupes a okolí je upraven pro barevné 3D brýle (s červeným a modrým filtrem). Autor: ESA/BepiColombo/MTM, CC BY-SA 3.0 IGO; processing: K. Wohlfarth and M. Tenthoff (TU Dortmund)
Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již