Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Bizarní Jupiterův měsíc Io zapáchá

Bizarní Jupiterův měsíc Io zapáchá

Různé pohledy na Jupiterův měsíc Io
Různé pohledy na Jupiterův měsíc Io
Jupiterův měsíc Io je jedním z nejpodivnějších těles v naší Sluneční soustavě. Na jeho povrchu najdeme vysoká pohoří, jeho řídká atmosféra obsahuje páchnoucí plyny a neuvěřitelně bohatá vulkanická činnost neustále mění vzhled jeho povrchu.

Nejnovější výzkumy přítomnosti některých chemických sloučenin v atmosféře tohoto Jupiterova měsíce odhalily nové podrobnosti o tomto podivném světě.

"Je to vzrušující místo," říká vědecká pracovnice Arielle Moulletová (Harvard Smithsonian Center for Astrophysics). "Jedná se o těleso s nejvyšší vulkanickou aktivitou ve Sluneční soustavě, jakou vůbec ve vesmíru známe. To je jedinečné."

Arielle Moulletová využila se svými spolupracovníky radioteleskop SMA (Submillimeter Array) v oblasti Mauna Kea na Havajských ostrovech ke zjištění přítomnosti některých chemických prvků v atmosféře měsíce Io, jako je například oxid siřičitý či chlorid sodný. "Tyto druhy páchnoucích plynů byly lokalizovány velice blízko hlavních vulkanických center, což může naznačovat, že jsou skutečně produkovány vulkanickými procesy," říká Moulletová. Proto připouští, že tento měsíc vůbec není příjemným místem ve vesmíru, protože jako "shnilé vejce" doslova zapáchá sirnými plyny.

Plynotvorný měsíc

Ve skutečnosti je úchvatné, že na tomto Jupiterově měsíci tyto řídké plyny mohou vůbec přetrvávat.

"Co je zvláštní na měsíci Io, je to, že se jedná o půvabný malý objekt, který si překvapivě může udržet byť poměrně řídkou atmosféru," říká Moulletová. "Io je velký jako náš Měsíc, proto astronomové zjišťují, co je hlavním zdrojem těchto plynů."

Vědci si myslí, že atmosféra Io je svázána s intenzivní vulkanickou aktivitou měsíce, která je "poháněna" relativně malou vzdáleností Io od planety Jupiter - obě tělesa jsou od sebe vzdálena 420 000 km - a obrovskou hmotností Jupiteru. Slapové (gravitační) síly Jupiteru působí na Io mnohem více, než Země působí na náš Měsíc a obráceně. Jupiter mnohem více přitahuje přivrácenou stranu měsíce Io než stranu odvrácenou.

Slapové síly způsobují, že se podpovrchové vrstvy měsíce pohybují a drhnou jedna o druhou, čímž se uvolňuje teplo, které zahřívá tyto vrstvy a vytváří tekuté magma, které uniká při sopečných erupcích. Sopky chrlí materiál, který rychle zamrzá po dosažení povrchu měsíce Io, protože jeho teplota může klesnout na více než -183 °C. Postupem doby vrstvy sirného ledu sublimují (přímo se přeměňují na plyny), čímž vytvářejí pozorovanou řídkou atmosféru měsíce.

Vysoké hory na Io

Intenzivní geologická aktivita na měsíci Io je rovněž zodpovědná za vznik vysokých pohoří včetně některých horských masívů vyšších než Mount Everest.

Astronomové doufají, že toto záhadné těleso vydá ještě mnohem více tajemství v budoucnu, kdy bude dostupná mnohem výkonnější a dokonalejší pozorovací technika. Například na srpen roku 2011 je naplánován start americké sondy JUNO k planetě Jupiter. A na období kolem roku 2020 připravuje NASA a Evropská kosmická agentura ESA společný projekt k výzkumu planety Jupiter pod názvem Europa Jupiter System Mission, který nevynechá ani výzkum měsíce Io.

Zdroj: www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



15. vesmírný týden 2020

15. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2020. Měsíc bude v (super)úplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Na obloze lze spatřit vláčky družic Starlink. Před 15 lety byla objevena trpasličí planeta Makemake, druhá nejjasnější po Plutu. Před 60 lety startovala první meteorologická družice TIROS-1. Před 175 lety bylo poprvé fotograficky zaznamenáno Slunce se skvrnami.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2020 obdržel snímek „C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu“, jehož autorem je Pavel Váňa   Již dlouho tu nebyla hezká jasná kometa. Že by C/2019 Y4 ATLAS překvapila? Zatím tomu vývoj její jasnosti  napovídá. Ale nechme se překvapit.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša nad sídliskom

Venuša, Plejády a Starlinks. 5s expozícia, 800 ISO, Statív v okne+Canon 350+24/3,5.

Další informace »