Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blízkozemní planetky amatérsky i ohmatané velkými radioteleskopy

Blízkozemní planetky amatérsky i ohmatané velkými radioteleskopy

Radioteleskop v Goldstone zachytil planetku 2024 MK 30. 6. 2024 když byla necelých 300 000 km od Země. Teleskop NASA je součástí Deep Space Network
Autor: NASA/JPL-Caltech

V okolí Země se pohybuje každý den několik známých planetek. A zároveň i mnoho menších dosud neobjevených. Když s námi srazí ty nejmenší, udělají možná radost nějakému astronomovi v podobě jasného meteoru, bolidu. Ty velké, v řádu metrů nebo dokonce stovek metrů, pozorujeme většinou dál, než je náš Měsíc. Jednou za čas ale i více než 100m planetka mine Zemi opravdu těsně ve vzdálenosti menší než je vzdálenost Měsíce. Tyto planetky jsou dostupné i amatérskými dalekohledy a zaměřují se na ně i velké radioteleskopy. Dnes se ohlédneme za průletem planetky 2024 MK, protože tak těsný průlet tak velkého tělesa je přeci jen vzácný a nastává maximálně jeden za rok.

Planetka 2024 MK má nepravidelný tvar o maximálním rozměru asi 150 metrů. Přesto byla objevena jen krátce před největším přiblížením k Zemi. Přitom podobná tělesa představují v případě dopadu velkou hrozbu pro část území nějakého státu. Stačí si jen vybavit případ z roku 1908 nad neobydlenou tajgou ruské řeky Tungusky, kde je velikost dopadlého tělesa odhadována na 60 metrů a navíc vybuchl ještě před dopadem na zemský povrch. Přesto polámal stromy v oblasti tisíců kilometrů čtverečních.

Asteroid 2024 MK na animaci z radarových odrazů planetárního radioteleskopu NASA v Goldstone Autor: NASA/JPL-Caltech
Asteroid 2024 MK na animaci z radarových odrazů planetárního radioteleskopu NASA v Goldstone
Autor: NASA/JPL-Caltech
Naše možnosti objevit podobná tělesa včas jsou tedy stále omezeny, ale zlepšují se s vývojem pozorovací techniky. Hodně se to může zlepšit se spuštěním do provozu dalekohledu LSST, dnes Observatoře Very C. Rubinové. Tato observatoř se začne letos testovat a v srpnu 2025 má být spuštěna přehlídka oblohy. Nakonec je to ale o štěstí, a tak se většinou jen dozvíme, že byla objevena další velká blízkozemní planetka a naštěstí nás bezpečně minula, jako tomu bylo i v případě asteroidu 2024 MK.

Tato planetka byla objevena 16. června 2024 a díky následným pozorováním pozemských observatoří, kde hrají významnou roli i naši astronomové na Kleti a v Ondřejově, byla zpřesněna její dráha. Bylo zjištěno, že 29. června nás má minout ve vzdálenosti 0,8 LD (lunar distance, vzdálenost Země-Měsíc, průměrně 384 400 km). Takto blízko se planetky opravdu běžně nevyskytují. Za velmi blízký průlet můžeme považovat i vzdálenost 1,5 mil. km (0,1 astronomické jednotky nebo 4 LD). 

Infografika k průletu planetky 2024 MK koncem června 2024 Autor: ESA
Infografika k průletu planetky 2024 MK koncem června 2024
Autor: ESA

Planetka nebyla během největšího přiblížení viditelná z ČR, ale hned jak to šlo, zaměřil se na ni Milan Antoš z Jablonce nad Nisou, známý pozorovatel, který se rád zaměřuje právě na podobná tělesa, ale i obtížnější objekty, jako jsou vzdálené družice, sondy nebo slabší supernovy. Planetka 2024 MK měla v té době, kolem půlnoci z 29. 6. na 30. 6. 2024, na naší obloze jasnost asi 11,1 magnitudy a byla od nás asi 420 tisíc km, tedy jen o málo víc než Měsíc. Planetka se na snímku jeví jako poskakující tečka mezi nehybnými hvězdami. Takto se pohnula během jediné minuty. Použitý dalekohled o průměru 20 cm je světelný RASA 8 s ohniskem 400 mm.

Pohyb planetky 2024 MK mezi hvězdami 29. 6. 2024 ve 22:38 UT Autor: Milan Antoš
Pohyb planetky 2024 MK mezi hvězdami 29. 6. 2024 ve 22:38 UT
Autor: Milan Antoš

Planetku 2024 MK se podařilo také ohmatat planetárním radarem NASA v americkém Goldstone. Část ze série snímků je v úvodním obrázku. Níže je další planetka a její měsíček, která nás minula poměrně těsně, ve vzdálenosti 4 mil. km (na 1,6 km velkou planetku je to docela blízko).

Radar v Goldstone vytvořil těchto sedm obrazů planetky 2011 UL21 o průměru 1,6 km když se přiblížila k Zemi 27. června 2024. Přestože byla od nás 4 miliony km, podařilo se slabě zachytit i drobný bod nedaleko, její měsíček. Autor: NASA/JPL-Caltech
Radar v Goldstone vytvořil těchto sedm obrazů planetky 2011 UL21 o průměru 1,6 km když se přiblížila k Zemi 27. června 2024. Přestože byla od nás 4 miliony km, podařilo se slabě zachytit i drobný bod nedaleko, její měsíček.
Autor: NASA/JPL-Caltech

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Snímky planetek radioteleskopy NASA
[2] Inforgrafika ESA k průletu planetky 2024 MK
[3] Tunguská událost
[4] Spaceweather.com nabízí dole na stránce přehled průletů planetek kolem Země



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Blízkozemní planetka, 2024 MK


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »