Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Budou nyní vidět polární záře na Marsu?

Budou nyní vidět polární záře na Marsu?

Aktivní oblasti AR3663 a AR3664 obsahují natolik velké skupiny skvrn, že jsou bez problémů viditelné i z Marsu pomocí teleobjektivu kamery roveru Perseverance. Snímek je ze 14. května 2024, sol 1149.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Poslední velmi silná erupce na Slunci, která nastala v aktivní oblasti AR3664 v úterý 14. 5., vyvrhla oblak plazmatu přímo směrem k Marsu. Skvrny na Slunci jsou tak velké, že je bez problémů vyfotografoval rover Perseverance, jezdící uvnitř kráteru Jezero na Marsu. Je třeba upřesnit, že Mars má na rozdíl od Země jen slabé magnetické pole spíše lokálního charakteru, takže mluvit o polárních zářích zde asi není úplně přesné, ale jde o ustálený pojem. Marsovské polární záře totiž nastávají nad ohraničenými oblastmi podél planety, kde je magnetické pole lokálně silnější. Záře dokáží detekovat v ultrafialovém oboru marsovské umělé družice MAVEN (mise NASA) nebo HOPE (mise Spojených arabských emirátů).

Jak už bylo řečeno v úvodu, na Marsu můžou záře nastat všude, nejen v oblasti pólů. Takové globální marsovské polární záře už byly v minulosti pozorovány.

Tři sady snímků zřetelně ukazují rozdíl mezi situací, kdy žádné záře v atmosféře Marsu nenastaly (nahoře) a když nastaly lokální protonové bouře 11. a 30. srpna 2021. Měření prováděl přístroj EMUS na sondě HOPE, což je oběžná družice Marsu Spojených arabských emirátů. Autor: UAESA/Emirates Mars Mission
Tři sady snímků zřetelně ukazují rozdíl mezi situací, kdy žádné záře v atmosféře Marsu nenastaly (nahoře) a když nastaly lokální protonové bouře 11. a 30. srpna 2021. Měření prováděl přístroj EMUS na sondě HOPE, což je oběžná družice Marsu Spojených arabských emirátů.
Autor: UAESA/Emirates Mars Mission

Ze Země už přestala být aktivní oblast AR3664 pozorovatelná, ale z měření rentgenového toku a ze snímků koronografů víme, že zde nadále dochází k silným erupcím.

Na vloženém kompozitu obrázků vidíme dvě erupce, které nastaly krátce po sobě na opačných stránách Slunce. Nejprve X8,79 u pravého okraje v AR3664 a vzápětí M4,47 někde v oblasti kolem AR3682. Autor: LASCO/SDO/AIA/Solarham.com
Na vloženém kompozitu obrázků vidíme dvě erupce, které nastaly krátce po sobě na opačných stránách Slunce. Nejprve X8,79 u pravého okraje v AR3664 a vzápětí M4,47 někde v oblasti kolem AR3682.
Autor: LASCO/SDO/AIA/Solarham.com

Protože Mars je zatím při pohledu ze Země jakoby vpravo za Sluncem, má nyní na tuto aktivní oblast dokonalý výhled. Jakákoliv erupce, která tam nyní nastává tedy vrhá oblaka plazmatu přímo k Marsu. A marsovské sondy jsou připraveny polární záře pozorovat. Zůstaňme tedy v pozoru, zda nedorazí nějaké zprávy a snímky, jak dopadla případná polární záře na Marsu, která se očekává po silné erupci ze 14. 5. 2024.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Spaceweatherarchive.com



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, Polární záře


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halo měsíční

Dosahovalo cca poloviční vzdálenosti od měsíce k jupiteru

Další informace »