Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Budou nyní vidět polární záře na Marsu?

Budou nyní vidět polární záře na Marsu?

Aktivní oblasti AR3663 a AR3664 obsahují natolik velké skupiny skvrn, že jsou bez problémů viditelné i z Marsu pomocí teleobjektivu kamery roveru Perseverance. Snímek je ze 14. května 2024, sol 1149.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Poslední velmi silná erupce na Slunci, která nastala v aktivní oblasti AR3664 v úterý 14. 5., vyvrhla oblak plazmatu přímo směrem k Marsu. Skvrny na Slunci jsou tak velké, že je bez problémů vyfotografoval rover Perseverance, jezdící uvnitř kráteru Jezero na Marsu. Je třeba upřesnit, že Mars má na rozdíl od Země jen slabé magnetické pole spíše lokálního charakteru, takže mluvit o polárních zářích zde asi není úplně přesné, ale jde o ustálený pojem. Marsovské polární záře totiž nastávají nad ohraničenými oblastmi podél planety, kde je magnetické pole lokálně silnější. Záře dokáží detekovat v ultrafialovém oboru marsovské umělé družice MAVEN (mise NASA) nebo HOPE (mise Spojených arabských emirátů).

Jak už bylo řečeno v úvodu, na Marsu můžou záře nastat všude, nejen v oblasti pólů. Takové globální marsovské polární záře už byly v minulosti pozorovány.

Tři sady snímků zřetelně ukazují rozdíl mezi situací, kdy žádné záře v atmosféře Marsu nenastaly (nahoře) a když nastaly lokální protonové bouře 11. a 30. srpna 2021. Měření prováděl přístroj EMUS na sondě HOPE, což je oběžná družice Marsu Spojených arabských emirátů. Autor: UAESA/Emirates Mars Mission
Tři sady snímků zřetelně ukazují rozdíl mezi situací, kdy žádné záře v atmosféře Marsu nenastaly (nahoře) a když nastaly lokální protonové bouře 11. a 30. srpna 2021. Měření prováděl přístroj EMUS na sondě HOPE, což je oběžná družice Marsu Spojených arabských emirátů.
Autor: UAESA/Emirates Mars Mission

Ze Země už přestala být aktivní oblast AR3664 pozorovatelná, ale z měření rentgenového toku a ze snímků koronografů víme, že zde nadále dochází k silným erupcím.

Na vloženém kompozitu obrázků vidíme dvě erupce, které nastaly krátce po sobě na opačných stránách Slunce. Nejprve X8,79 u pravého okraje v AR3664 a vzápětí M4,47 někde v oblasti kolem AR3682. Autor: LASCO/SDO/AIA/Solarham.com
Na vloženém kompozitu obrázků vidíme dvě erupce, které nastaly krátce po sobě na opačných stránách Slunce. Nejprve X8,79 u pravého okraje v AR3664 a vzápětí M4,47 někde v oblasti kolem AR3682.
Autor: LASCO/SDO/AIA/Solarham.com

Protože Mars je zatím při pohledu ze Země jakoby vpravo za Sluncem, má nyní na tuto aktivní oblast dokonalý výhled. Jakákoliv erupce, která tam nyní nastává tedy vrhá oblaka plazmatu přímo k Marsu. A marsovské sondy jsou připraveny polární záře pozorovat. Zůstaňme tedy v pozoru, zda nedorazí nějaké zprávy a snímky, jak dopadla případná polární záře na Marsu, která se očekává po silné erupci ze 14. 5. 2024.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceweather.com
[2] Spaceweatherarchive.com



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, Polární záře


38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »