Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CASSINI - novinky od Saturna

CASSINI - novinky od Saturna

Cassini_5.jpg
Již dva dny po navedení kosmické sondy Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturnu obdrželi astronomové velice zajímavé vědecké informace, které poněkud jinak než bylo doposud známo, představují nádherný systém planety Saturn.

První zajímavé informace se týkají tzv. Cassiniho dělení - velké mezery mezi prstenci A a B. Zatímco Saturnovy prstence jsou tvořeny téměř výhradně vodním ledem, nová pozorování naznačují, že v oblasti Cassiniho dělení není prázdný prostor, ale že se zde nachází poměrně velké množství částic, avšak podstatně více "špíny" než čistého ledu. Částice, nalezené v prostoru mezi prstenci, vypadají pozoruhodně podobně jako tmavý materiál, který vědci nedávno sledovali na měsíci Phoebe, kolem něhož sonda Cassini prolétla 11. 6. 2004 ve vzdálenosti pouhých 2 068 km. Tyto tmavé částice mohou potvrzovat teorii, že prstence jsou zbytky rozbitých měsíců. Prstenec F je také "kontaminován" velkým množstvím tmavého materiálu. Možným zdrojem tmavého materiálu mohou být i některé další měsíce.

Údaje z vizuálního a infračerveného mapovacího spektrometru na palubě sondy Cassini naznačují, že velikosti částic, které vytvářejí prstence, jsou uspořádány tak, že nejblíže k planetě obíhají menší částice a se zvětšující se vzdáleností od planety vzrůstá i velikost obíhajících částic.

Další přístroj na sondě Cassini detekoval poměrně velké množství kyslíku na vnějším okraji Saturnových prstenců. Vědci se snaží tuto přítomnost kyslíku nějakým způsobem vysvětlit. Jednou z možností je, že k uvolnění kyslíku došlo při srážce ledového tělesa s jinou velkou částicí hmoty. Ke srážce však muselo dojít jen krátce před průletem kosmické sondy.

Nové informace se týkají rovněž samotné planety. Rychlost větru v oblastech kolem rovníku radikálně klesá s výškou nad horní hranicí oblačnosti. Rychlost klesá na 140 m/s ve výšce 300 km v horní stratosféře. Jedná se o první měření rychlosti větru v tak vysokých výškách Saturnovy atmosféry. Více napoví také teplotní mapa, kterou bude sonda pořizovat.

titan_cloud617895.jpg
Sonda Cassini se při prvním průletu kolem největšího měsíce Titanu dne 2. července přiblížila na vzdálenost 339 000 km od jeho povrchu. Během výzkumu Saturna sonda prolétne kolem Titanu ještě minimálně 45krát, přičemž nejmenší vzdálenost od povrchu měsíce bude činit zhruba 950 km. Při prvním průletu se mj. podařilo vyfotografovat v oboru infračerveného záření rozsáhlou oblačnost kolem jižního pólu. V oblasti o průměru asi 450 km je zřetelně vidět oblačnost typu kumulus, která vystupuje do výšky přibližně 15 km. Na snímku lze rozlišit detaily o velikosti 10 km. Oblaka jsou tvořena metanem nebo uhlovodíky.

Převážná část husté atmosféry Titanu je tvořena jakousi neprůhlednou (ve vizuálním oboru) oranžovou mlhou. Na povrch měsíce lze částečně dohlédnout v oboru infračerveného záření. Byly tak zaregistrovány oblasti, které obsahují zvýšené množství uhlovodíků, jiné oblasti povrchu jsou naopak pokryty ledem. Další pozorování jistě přinesou podrobnější informace.

Zdroj: spaceflightnow.com a ESA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »