CASSINI - novinky od Saturna

První zajímavé informace se týkají tzv. Cassiniho dělení - velké mezery mezi prstenci A a B. Zatímco Saturnovy prstence jsou tvořeny téměř výhradně vodním ledem, nová pozorování naznačují, že v oblasti Cassiniho dělení není prázdný prostor, ale že se zde nachází poměrně velké množství částic, avšak podstatně více "špíny" než čistého ledu. Částice, nalezené v prostoru mezi prstenci, vypadají pozoruhodně podobně jako tmavý materiál, který vědci nedávno sledovali na měsíci Phoebe, kolem něhož sonda Cassini prolétla 11. 6. 2004 ve vzdálenosti pouhých 2 068 km. Tyto tmavé částice mohou potvrzovat teorii, že prstence jsou zbytky rozbitých měsíců. Prstenec F je také "kontaminován" velkým množstvím tmavého materiálu. Možným zdrojem tmavého materiálu mohou být i některé další měsíce.

Údaje z vizuálního a infračerveného mapovacího spektrometru na palubě sondy Cassini naznačují, že velikosti částic, které vytvářejí prstence, jsou uspořádány tak, že nejblíže k planetě obíhají menší částice a se zvětšující se vzdáleností od planety vzrůstá i velikost obíhajících částic.

Další přístroj na sondě Cassini detekoval poměrně velké množství kyslíku na vnějším okraji Saturnových prstenců. Vědci se snaží tuto přítomnost kyslíku nějakým způsobem vysvětlit. Jednou z možností je, že k uvolnění kyslíku došlo při srážce ledového tělesa s jinou velkou částicí hmoty. Ke srážce však muselo dojít jen krátce před průletem kosmické sondy.

Nové informace se týkají rovněž samotné planety. Rychlost větru v oblastech kolem rovníku radikálně klesá s výškou nad horní hranicí oblačnosti. Rychlost klesá na 140 m/s ve výšce 300 km v horní stratosféře. Jedná se o první měření rychlosti větru v tak vysokých výškách Saturnovy atmosféry. Více napoví také teplotní mapa, kterou bude sonda pořizovat.

Sonda Cassini se při prvním průletu kolem největšího měsíce Titanu dne 2. července přiblížila na vzdálenost 339 000 km od jeho povrchu. Během výzkumu Saturna sonda prolétne kolem Titanu ještě minimálně 45krát, přičemž nejmenší vzdálenost od povrchu měsíce bude činit zhruba 950 km. Při prvním průletu se mj. podařilo vyfotografovat v oboru infračerveného záření rozsáhlou oblačnost kolem jižního pólu. V oblasti o průměru asi 450 km je zřetelně vidět oblačnost typu kumulus, která vystupuje do výšky přibližně 15 km. Na snímku lze rozlišit detaily o velikosti 10 km. Oblaka jsou tvořena metanem nebo uhlovodíky.

Převážná část husté atmosféry Titanu je tvořena jakousi neprůhlednou (ve vizuálním oboru) oranžovou mlhou. Na povrch měsíce lze částečně dohlédnout v oboru infračerveného záření. Byly tak zaregistrovány oblasti, které obsahují zvýšené množství uhlovodíků, jiné oblasti povrchu jsou naopak pokryty ledem. Další pozorování jistě přinesou podrobnější informace.

Zdroj: spaceflightnow.com a ESA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí