Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CASSINI - novinky od Saturna

CASSINI - novinky od Saturna

Cassini_5.jpg
Již dva dny po navedení kosmické sondy Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturnu obdrželi astronomové velice zajímavé vědecké informace, které poněkud jinak než bylo doposud známo, představují nádherný systém planety Saturn.

První zajímavé informace se týkají tzv. Cassiniho dělení - velké mezery mezi prstenci A a B. Zatímco Saturnovy prstence jsou tvořeny téměř výhradně vodním ledem, nová pozorování naznačují, že v oblasti Cassiniho dělení není prázdný prostor, ale že se zde nachází poměrně velké množství částic, avšak podstatně více "špíny" než čistého ledu. Částice, nalezené v prostoru mezi prstenci, vypadají pozoruhodně podobně jako tmavý materiál, který vědci nedávno sledovali na měsíci Phoebe, kolem něhož sonda Cassini prolétla 11. 6. 2004 ve vzdálenosti pouhých 2 068 km. Tyto tmavé částice mohou potvrzovat teorii, že prstence jsou zbytky rozbitých měsíců. Prstenec F je také "kontaminován" velkým množstvím tmavého materiálu. Možným zdrojem tmavého materiálu mohou být i některé další měsíce.

Údaje z vizuálního a infračerveného mapovacího spektrometru na palubě sondy Cassini naznačují, že velikosti částic, které vytvářejí prstence, jsou uspořádány tak, že nejblíže k planetě obíhají menší částice a se zvětšující se vzdáleností od planety vzrůstá i velikost obíhajících částic.

Další přístroj na sondě Cassini detekoval poměrně velké množství kyslíku na vnějším okraji Saturnových prstenců. Vědci se snaží tuto přítomnost kyslíku nějakým způsobem vysvětlit. Jednou z možností je, že k uvolnění kyslíku došlo při srážce ledového tělesa s jinou velkou částicí hmoty. Ke srážce však muselo dojít jen krátce před průletem kosmické sondy.

Nové informace se týkají rovněž samotné planety. Rychlost větru v oblastech kolem rovníku radikálně klesá s výškou nad horní hranicí oblačnosti. Rychlost klesá na 140 m/s ve výšce 300 km v horní stratosféře. Jedná se o první měření rychlosti větru v tak vysokých výškách Saturnovy atmosféry. Více napoví také teplotní mapa, kterou bude sonda pořizovat.

titan_cloud617895.jpg
Sonda Cassini se při prvním průletu kolem největšího měsíce Titanu dne 2. července přiblížila na vzdálenost 339 000 km od jeho povrchu. Během výzkumu Saturna sonda prolétne kolem Titanu ještě minimálně 45krát, přičemž nejmenší vzdálenost od povrchu měsíce bude činit zhruba 950 km. Při prvním průletu se mj. podařilo vyfotografovat v oboru infračerveného záření rozsáhlou oblačnost kolem jižního pólu. V oblasti o průměru asi 450 km je zřetelně vidět oblačnost typu kumulus, která vystupuje do výšky přibližně 15 km. Na snímku lze rozlišit detaily o velikosti 10 km. Oblaka jsou tvořena metanem nebo uhlovodíky.

Převážná část husté atmosféry Titanu je tvořena jakousi neprůhlednou (ve vizuálním oboru) oranžovou mlhou. Na povrch měsíce lze částečně dohlédnout v oboru infračerveného záření. Byly tak zaregistrovány oblasti, které obsahují zvýšené množství uhlovodíků, jiné oblasti povrchu jsou naopak pokryty ledem. Další pozorování jistě přinesou podrobnější informace.

Zdroj: spaceflightnow.com a ESA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »