Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CEMeNt - ohlédnutí za rokem 2016

CEMeNt - ohlédnutí za rokem 2016

Bolid 20161121_203513, stanice Valašské Meziříčí, jižní kamera
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Síť CEMeNt (Central European video Meteor Network) vznikla v roce 2010 jako platforma pro přeshraniční spolupráci mezi pozorovateli videometeorů v České a Slovenské republice. Od počátku své činnosti byly aktivity sítě CEMeNt koordinovány s profesionální sítí celooblohových kamer SVMN (Slovak Video Meteor Network, [1]) a také s dalšími národními sítěmi v prostoru střední Evropy, například s maďarskou sítí HMN (Hungarian Meteor Network, [2]) nebo polskou sítí PFN (Polish Fireball Network, [3]). Během uplynulých 6 let činnosti doznala síť CEMeNt výrazných změn a také došlo k výraznému růstu celé sítě v důsledku postupného zapojení velkého množství pozorovatelů v České a Slovenské republice. V roce 2016 bylo v činnosti celkem 33 videosystémů pro sledování meteorů, které byly umístěny na 17 pevných stanicích v ČR a SR.

Vybavení a výsledky

Síť CEMeNt (Central European video Meteor Network) byla založena v roce 2010 Romanem Pifflem (SR) a Jakub Koukalem (ČR, SMPH z.s.) jako nezávislá organizace pro kooperaci přeshraniční spolupráce pozorovatelů videometeorů v rámci střední Evropy. Od počátku byla síť CEMeNt organizací sdružující amatérské pozorovatele vybavené finančně méně náročnými sestavami pro sledování videometeorů. Vzhledem k množství videosystémů v síti a také vzhledem k jejich geografické poloze v rámci obou zemí umožňují získaná data výpočet velmi přesných drah pozorovaných vícestaničních meteorů. Spolupráce všech stanic umožňuje výpočet atmosférických drah meteorů a také drah meteoroidů v rámci Sluneční soustavy. Videosystémy používané v rámci sítě CEMeNt jsou založeny na vysoce citlivých CCTV kamerách s čipy o velikosti 1/3” nebo 1/2” se světelnými, převážně varifokálními objektivy (~ f/1.0). Pro detekci meteorů a výpočet jejich drah je používán balík programů UFOTools (SonotaCo, [4]). Většina stanic je širokoúhlých s horizontální šířkou zorného pole (FOV) mezi 60° a 90° a tyto pracují s rozlišením obrazu ve standardu PAL (720 × 576 px). Všechny systémy jsou vybaveny ochranným krytem proti povětrnostním vlivům, včetně instalovaného vyhřívání. Většina stanic pracuje v online režimu, kdy je možná kontrola činnosti stanic v reálném čase. Všechna data produkovaná stanicemi sítě CEMeNt jsou k dispozici (společně s daty z ostatních národních sítí) v otevřené databázi drah EDMOND [5].

Výsledky pozorování v síti CEMeNt jsou uvedeny níže, a to jak pro celé období činnosti (2010-2016), tak pro zatím poslední rok činnosti sítě, tedy rok pro rok 2016.

2D projekce (střední Evropa) drah vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pozice stanic jsou v mapě označeny (modré kroužky). Autor: Jakub Koukal

2D projekce (střední Evropa) drah vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pozice stanic jsou v mapě označeny (modré kroužky). Autor: Jakub Koukal
2D projekce (střední Evropa) drah vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pozice stanic jsou v mapě označeny (modré kroužky). Autor: Jakub Koukal 2D projekce (střední Evropa) drah vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pozice stanic jsou v mapě označeny (modré kroužky). Autor: Jakub Koukal

Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal

Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal
Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal

Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s ekliptikálním souřadným systémem (ekliptikální délka Slunce je odečtena od ekliptikální délky radiantu meteoru). Autor: Jakub Koukal

Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s ekliptikálním souřadným systémem (ekliptikální délka Slunce je odečtena od ekliptikální délky radiantu meteoru). Autor: Jakub Koukal
Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s ekliptikálním souřadným systémem (ekliptikální délka Slunce je odečtena od ekliptikální délky radiantu meteoru). Autor: Jakub Koukal Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s ekliptikálním souřadným systémem (ekliptikální délka Slunce je odečtena od ekliptikální délky radiantu meteoru). Autor: Jakub Koukal

Přehled stanic zapojených do aktivit sítě CEMeNt v letech 2009-2016, včetně statistik zaznamenaných jednostaničních meteorů. Autor: Jakub Koukal

Přehled stanic zapojených do aktivit sítě CEMeNt v letech 2009-2016, včetně statistik zaznamenaných jednostaničních meteorů. Autor: Jakub Koukal

 

Poděkování

Poděkování patří všem majitelům stanic, operátorům a pozorovatelům za jejich dlouhodobou a precizní práci, která umožnila vznik a rozvoj sítě CEMeNt. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013.

Reference

[1] Tóth J., Kornoš L., Gajdoš Š., Kalmančok D., Zigo P., Világi J., Hajduková M. Jr. (2008). “TV Meteor Observations from Modra“. Earth Moon Planet, 2008:102, pages 257-261; DOI: 10.1007/s11038-007-9160-8. 

[2] Olech A., Żołądek P., Wiśniewski M., Krasnowski M., Kwinta M., Fajfer T., Fietkiewicz K., Dorosz D., Kowalski L., olejnik J., Mularczyk K., Złoczewski K. (2006). “Polish Fireball Network”, In Bastiaens L., Verbert J., Wislez J.-M. and Verbeeck C., editors, Proceedings of the International Meteor Conference, Oostmalle, Belgium, 15-18 September 2005. IMO, pages 53–62.

[3] Igaz, A. (2012). “Development of the camera network in Hungary”. In Gyssens M. and Roggemans P., editors. Proceedings of the International Meteor Conference, Sibiu, Romania, 15-18 September 2011. IMO, pages 100-101.

[4] SonotaCo (2009). “A meteor shower catalog based on video observations in 2007-2008”. WGN, Journal of the International Meteor Organization 37:2, 2009, pages 55-62. Actual info on the web: www.sonotaco.com.

[5] Kornoš L., Koukal J., Piffl R., and Tóth J. (2014a). “EDMOND Meteor Database”. In Gyssens M. and Roggemans P., editors, Proceedings of the International Meteor Conference, Poznań, Poland, Aug. 22-25, 2013. IMO, pages 23–25.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] MeteorNews - eZine for meteor observers



O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Videometeory, EDMOND


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »