Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CEMeNt - ohlédnutí za rokem 2016

CEMeNt - ohlédnutí za rokem 2016

Bolid 20161121_203513, stanice Valašské Meziříčí, jižní kamera
Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí

Síť CEMeNt (Central European video Meteor Network) vznikla v roce 2010 jako platforma pro přeshraniční spolupráci mezi pozorovateli videometeorů v České a Slovenské republice. Od počátku své činnosti byly aktivity sítě CEMeNt koordinovány s profesionální sítí celooblohových kamer SVMN (Slovak Video Meteor Network, [1]) a také s dalšími národními sítěmi v prostoru střední Evropy, například s maďarskou sítí HMN (Hungarian Meteor Network, [2]) nebo polskou sítí PFN (Polish Fireball Network, [3]). Během uplynulých 6 let činnosti doznala síť CEMeNt výrazných změn a také došlo k výraznému růstu celé sítě v důsledku postupného zapojení velkého množství pozorovatelů v České a Slovenské republice. V roce 2016 bylo v činnosti celkem 33 videosystémů pro sledování meteorů, které byly umístěny na 17 pevných stanicích v ČR a SR.

Vybavení a výsledky

Síť CEMeNt (Central European video Meteor Network) byla založena v roce 2010 Romanem Pifflem (SR) a Jakub Koukalem (ČR, SMPH z.s.) jako nezávislá organizace pro kooperaci přeshraniční spolupráce pozorovatelů videometeorů v rámci střední Evropy. Od počátku byla síť CEMeNt organizací sdružující amatérské pozorovatele vybavené finančně méně náročnými sestavami pro sledování videometeorů. Vzhledem k množství videosystémů v síti a také vzhledem k jejich geografické poloze v rámci obou zemí umožňují získaná data výpočet velmi přesných drah pozorovaných vícestaničních meteorů. Spolupráce všech stanic umožňuje výpočet atmosférických drah meteorů a také drah meteoroidů v rámci Sluneční soustavy. Videosystémy používané v rámci sítě CEMeNt jsou založeny na vysoce citlivých CCTV kamerách s čipy o velikosti 1/3” nebo 1/2” se světelnými, převážně varifokálními objektivy (~ f/1.0). Pro detekci meteorů a výpočet jejich drah je používán balík programů UFOTools (SonotaCo, [4]). Většina stanic je širokoúhlých s horizontální šířkou zorného pole (FOV) mezi 60° a 90° a tyto pracují s rozlišením obrazu ve standardu PAL (720 × 576 px). Všechny systémy jsou vybaveny ochranným krytem proti povětrnostním vlivům, včetně instalovaného vyhřívání. Většina stanic pracuje v online režimu, kdy je možná kontrola činnosti stanic v reálném čase. Všechna data produkovaná stanicemi sítě CEMeNt jsou k dispozici (společně s daty z ostatních národních sítí) v otevřené databázi drah EDMOND [5].

Výsledky pozorování v síti CEMeNt jsou uvedeny níže, a to jak pro celé období činnosti (2010-2016), tak pro zatím poslední rok činnosti sítě, tedy rok pro rok 2016.

2D projekce (střední Evropa) drah vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pozice stanic jsou v mapě označeny (modré kroužky). Autor: Jakub Koukal

2D projekce (střední Evropa) drah vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pozice stanic jsou v mapě označeny (modré kroužky). Autor: Jakub Koukal
2D projekce (střední Evropa) drah vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pozice stanic jsou v mapě označeny (modré kroužky). Autor: Jakub Koukal 2D projekce (střední Evropa) drah vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pozice stanic jsou v mapě označeny (modré kroužky). Autor: Jakub Koukal

Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal

Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal
Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s rovníkovým souřadným systémem. Autor: Jakub Koukal

Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s ekliptikálním souřadným systémem (ekliptikální délka Slunce je odečtena od ekliptikální délky radiantu meteoru). Autor: Jakub Koukal

Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s ekliptikálním souřadným systémem (ekliptikální délka Slunce je odečtena od ekliptikální délky radiantu meteoru). Autor: Jakub Koukal
Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v letech 2010 až 2016 (celkem 36 321 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s ekliptikálním souřadným systémem (ekliptikální délka Slunce je odečtena od ekliptikální délky radiantu meteoru). Autor: Jakub Koukal Radianty vícestaničních meteorů zaznamenaných v rámci sítě CEMeNt v roce 2016 (celkem 9 884 drah). Pro zobrazení je použita Hammerova projekce s ekliptikálním souřadným systémem (ekliptikální délka Slunce je odečtena od ekliptikální délky radiantu meteoru). Autor: Jakub Koukal

Přehled stanic zapojených do aktivit sítě CEMeNt v letech 2009-2016, včetně statistik zaznamenaných jednostaničních meteorů. Autor: Jakub Koukal

Přehled stanic zapojených do aktivit sítě CEMeNt v letech 2009-2016, včetně statistik zaznamenaných jednostaničních meteorů. Autor: Jakub Koukal

 

Poděkování

Poděkování patří všem majitelům stanic, operátorům a pozorovatelům za jejich dlouhodobou a precizní práci, která umožnila vznik a rozvoj sítě CEMeNt. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se Společností pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013.

Reference

[1] Tóth J., Kornoš L., Gajdoš Š., Kalmančok D., Zigo P., Világi J., Hajduková M. Jr. (2008). “TV Meteor Observations from Modra“. Earth Moon Planet, 2008:102, pages 257-261; DOI: 10.1007/s11038-007-9160-8. 

[2] Olech A., Żołądek P., Wiśniewski M., Krasnowski M., Kwinta M., Fajfer T., Fietkiewicz K., Dorosz D., Kowalski L., olejnik J., Mularczyk K., Złoczewski K. (2006). “Polish Fireball Network”, In Bastiaens L., Verbert J., Wislez J.-M. and Verbeeck C., editors, Proceedings of the International Meteor Conference, Oostmalle, Belgium, 15-18 September 2005. IMO, pages 53–62.

[3] Igaz, A. (2012). “Development of the camera network in Hungary”. In Gyssens M. and Roggemans P., editors. Proceedings of the International Meteor Conference, Sibiu, Romania, 15-18 September 2011. IMO, pages 100-101.

[4] SonotaCo (2009). “A meteor shower catalog based on video observations in 2007-2008”. WGN, Journal of the International Meteor Organization 37:2, 2009, pages 55-62. Actual info on the web: www.sonotaco.com.

[5] Kornoš L., Koukal J., Piffl R., and Tóth J. (2014a). “EDMOND Meteor Database”. In Gyssens M. and Roggemans P., editors, Proceedings of the International Meteor Conference, Poznań, Poland, Aug. 22-25, 2013. IMO, pages 23–25.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] MeteorNews - eZine for meteor observers



O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: Videometeory, EDMOND


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »