Vzácné černé diamanty, které byly nalezeny pouze v Brazílii a Středoafrické republice, podle nového výzkumu mohou pocházet z vesmíru.
Protože černé diamanty byly nalezen pouze na dvou místech, ale nikdy ne v tradičním diamantem nalezišti, jsou někteří vědci přesvědčeni, že na Zem přiletěly z vesmíru. Navíc je hádankou jejich pórovitost (obrázek: neopracovaný černý diamant z Brazílie; kredit: Steve Haggerty). V hloubkách asi 200 km pod povrchem Země za vysokých teplot a tlaků se plyn v hornině neudrží a proto vznikne „obyčejný“ diamant.
Geolog Stephen Haggerty (Florida International University, Miami) je přesvědčen, že diamanty přiletěly z velké dálky a před miliardou let jako asteroidy dopadly na Zem; v době, kdy planeta i Měsíc byly silně bombardovány kosmickým materiálem. Stáří diamantu je někde mezi 2,6 až 3,8 miliardami let.
„V té době tvořily Jižní Amerika a Afrika jeden kontinent, což by mohlo být odpovědné za výskyt diamantů v současnosti na dvou kontinentech,“ řekl Haggerty. Je přesvědčen, že tyto černé diamanty v minulosti vznikly u jiné hvězdy než je naše Slunce. Při jejich výzkumu, který probíhal na infračerveném synchrotronu v americké laboratoři BNL (Brookhaven National Laboratory, New York), byl v diamantech objeven vodík, což podporuje teorii, že vznikly v mezihvězdném prostoru, který je bohatý na vodík.
Diamantový prach, z něhož se černé diamanty tvořily, mohl být uvolněn při výbuchu supernovy před miliardou let. Podle Haggerta diamantový prach se pak stal součástí prachoplynného mezihvězdného oblaku, kde postupně tvořil větší shluky až uvízl v asteroidech „jako švestky v pudinku“.
Nový spektrální výzkum černých diamantů ukázal, že se podobají diamantům, které byly nalezeny v meteoritech.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS
kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo
