Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Cesta do minulosti
Petr Kubala Vytisknout článek

Cesta do minulosti

Planetka Mathilde (ilustrační fotografie)
Planetka Mathilde (ilustrační fotografie)
Astronomové z University of Maryland využili dalekohled na vyhaslé havajské sopce Mauna Kea k tomu, aby nalezli zřejmě nejstarší objekty ve sluneční soustavě.

Tým, vedený Jessicou Sunshine, našel tři planetky, které jsou zřejmě nejstaršími objekty ve sluneční soustavě. Důkazy naznačují, že tyto planetky jsou staré asi 4,55 miliardy let a jsou tak mnohem starší, než nejstarší meteority nalezené na Zemi. Je jasné, že tři planetky jsou žhavými kandidáty na případnou budoucí misi kosmické sondy, která by z jejich povrchu odebrala vzorky a dopravila je zpět na Zemi.

Na samém počátku sluneční soustavy bylo plynové mračno s nepatrnou příměsí prachu. Později začalo mračno pomalu kondenzovat do malých částeček, bohatých na vápník a hliník. Postupem času se částečky spojovaly do větších útvarů až vznikly planetky, komety a planety.

Astronomové se domnívají, že nejstarší planetky by proto měly být velmi bohaté právě na vápník a hliník. Jenomže takové objekty až doposud nebyly nalezeny. Meteority, které dopadají na zemský povrch obsahují jen velmi málo těchto nejrannějších kondenzačních materiálů.

„Dopad meteoritu Allende v roce 1969 znamenal revoluci ve studiu ranných dob sluneční soustavy,“ říká Tim McCoy ze Smithsonian's National Museum of Natural History. V meteoritu totiž byly rozpoznány stopy vápníku a hliníku.

Astronomové se v nejnovější studii zaměřili na planetky, které obsahují vyšší procento vápníku a hliníku. K výzkumu využili přístroj SpeX na dalekohledu NASA pro infračervenou astronomii Infrared Telescope Facility na Havaji. A měli úspěch, několik planetek skutečně obsahovalo 2-3krát více hliníku a vápníku, než jakýkoliv známý meteorit. Astronomům by mohly tyto objekty umožnit lépe porozumět sluneční soustavě krátce po jejím vzniku.

Zdroj: astronomy.com




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »