Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co je ve středu Země?

Co je ve středu Země?

Vnitřní jádro Země (o průměru cca 2440 km) obsahuje podle nejnovějších výzkumů pravděpodobně ještě jedno jádro, a to o průměru okolo 600 km.

Američtí geologové M. Ishii a A. Dziewonski z Harvard University dospěli, na základě podrobného studia obrovského množství dat ze seismografické sítě, k závěru, že uvnitř dosud známého zemského jádra se nachází ještě jedno. Jak je známo, seizmické vlny se šíří napříč celou zeměkoulí, ale v jiném prostředí se šíří jinou rychlostí, což je při dostatečném množství měření možno využít ke studiu vnitřní stavby zeměkoule.
Seismické vlny se šíří v zemském jádře rychleji ve směru zemské osy než v rovině rovníku. Blízko středu Země však dochází ke změně. Tam se seismické vlny šíří nejpomaleji ve směru, který je nakloněný vůči rovině rovníku o 45°.
Vnitřní jádro Země, které má průměr cca 2440 km bylo prokázáno již v roce 1936 a roku 1972 bylo na základě vyhodnocení dalších měření zjištěno, že toto vnitřní jádro je tuhé. Tuhost jádra ovšem neznamená, že je jádro příliš pevné, ale v roce 1993, opět po vyhodnocení dalších měření, byla vypracována teorie o jeho krystalické struktuře.
Vnitřní jádro Země je obklopeno vnějším kovovým jádrem, které je kapalné. Vnitřní jádro se ve vnějším pohybuje, když vykonává především rotační pohyb, ale kromě rotačního pohybu vykonává i mnoho jiných pohybů. Další výzkum jádra Země snad pomůže vědcům odhalit tajemství vzniku naší planety a její historii.
Zdroj: http://www.pnas.org/




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 24P/Schaumasse.

Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.

Další informace »