Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co je ve středu Země?

Co je ve středu Země?

Vnitřní jádro Země (o průměru cca 2440 km) obsahuje podle nejnovějších výzkumů pravděpodobně ještě jedno jádro, a to o průměru okolo 600 km.

Američtí geologové M. Ishii a A. Dziewonski z Harvard University dospěli, na základě podrobného studia obrovského množství dat ze seismografické sítě, k závěru, že uvnitř dosud známého zemského jádra se nachází ještě jedno. Jak je známo, seizmické vlny se šíří napříč celou zeměkoulí, ale v jiném prostředí se šíří jinou rychlostí, což je při dostatečném množství měření možno využít ke studiu vnitřní stavby zeměkoule.
Seismické vlny se šíří v zemském jádře rychleji ve směru zemské osy než v rovině rovníku. Blízko středu Země však dochází ke změně. Tam se seismické vlny šíří nejpomaleji ve směru, který je nakloněný vůči rovině rovníku o 45°.
Vnitřní jádro Země, které má průměr cca 2440 km bylo prokázáno již v roce 1936 a roku 1972 bylo na základě vyhodnocení dalších měření zjištěno, že toto vnitřní jádro je tuhé. Tuhost jádra ovšem neznamená, že je jádro příliš pevné, ale v roce 1993, opět po vyhodnocení dalších měření, byla vypracována teorie o jeho krystalické struktuře.
Vnitřní jádro Země je obklopeno vnějším kovovým jádrem, které je kapalné. Vnitřní jádro se ve vnějším pohybuje, když vykonává především rotační pohyb, ale kromě rotačního pohybu vykonává i mnoho jiných pohybů. Další výzkum jádra Země snad pomůže vědcům odhalit tajemství vzniku naší planety a její historii.
Zdroj: http://www.pnas.org/




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



32. vesmírný týden 2025

32. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 8. do 10. 8. 2025. Měsíc bude v úplňku a září nízko v jižních souhvězdích. Planety jsou vidět jen ráno s výjimkou Saturnu, který začíná být vidět celou noc. Blíží se k sobě Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce se trochu zvýšila. Nad ránem máme poslední období pozorovatelnosti nárůstu padání meteorů roje Perseid bez svitu Měsíce. Na ISS dorazila čtyřčlenná posádka dlouhodobé mise Crew-11 a první stupeň Falconu 9 naposledy dosedl na přistávací plochu LZ-1. Blue Origin provedla 14. suborbitální let s lidskou posádkou během mise New Shepard NS-34. Kosmická loď Orion pro misi Artemis II byla natankována a vyzkoušeli ji astronauti ve skafandrech. 95 roků by oslavil Neil Armstrong.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Přelet letadla přes Měsíc

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »