Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co je ve středu Země?

Co je ve středu Země?

Vnitřní jádro Země (o průměru cca 2440 km) obsahuje podle nejnovějších výzkumů pravděpodobně ještě jedno jádro, a to o průměru okolo 600 km.

Američtí geologové M. Ishii a A. Dziewonski z Harvard University dospěli, na základě podrobného studia obrovského množství dat ze seismografické sítě, k závěru, že uvnitř dosud známého zemského jádra se nachází ještě jedno. Jak je známo, seizmické vlny se šíří napříč celou zeměkoulí, ale v jiném prostředí se šíří jinou rychlostí, což je při dostatečném množství měření možno využít ke studiu vnitřní stavby zeměkoule.
Seismické vlny se šíří v zemském jádře rychleji ve směru zemské osy než v rovině rovníku. Blízko středu Země však dochází ke změně. Tam se seismické vlny šíří nejpomaleji ve směru, který je nakloněný vůči rovině rovníku o 45°.
Vnitřní jádro Země, které má průměr cca 2440 km bylo prokázáno již v roce 1936 a roku 1972 bylo na základě vyhodnocení dalších měření zjištěno, že toto vnitřní jádro je tuhé. Tuhost jádra ovšem neznamená, že je jádro příliš pevné, ale v roce 1993, opět po vyhodnocení dalších měření, byla vypracována teorie o jeho krystalické struktuře.
Vnitřní jádro Země je obklopeno vnějším kovovým jádrem, které je kapalné. Vnitřní jádro se ve vnějším pohybuje, když vykonává především rotační pohyb, ale kromě rotačního pohybu vykonává i mnoho jiných pohybů. Další výzkum jádra Země snad pomůže vědcům odhalit tajemství vzniku naší planety a její historii.
Zdroj: http://www.pnas.org/




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Částečné zatmění slunce z Prahy-Podolí Gastronomia i Trulli, 12. srpna 2026

Částečné zatmění slunce z Prahy-Podolí, 12. srpna 2026 Snímek částečného zatmění slunce pořízený z Prahy-Podolí Gastronomia i Trulli. Fotografie dokumentuje pokročilou fázi zatmění se srpkovitým tvarem sluneční korony. V pozadí silueta pražské krajiny s dominantami Smíchova na obzoru. Měsíc postupně zakrývá sluneční disk během západu, čímž vytváří výrazný kontrast s oranžovým zbarvením oblohy v závěru dne. Technické údaje: Přístroj: Leica SL2S Clona: f/2.8 Místo: Praha-Podolí, Gastronomia i Trulli Datum: 12. srpna 2026 Typ jevu: Částečné zatmění slunce

Další informace »