Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co je ve středu Země?

Co je ve středu Země?

Vnitřní jádro Země (o průměru cca 2440 km) obsahuje podle nejnovějších výzkumů pravděpodobně ještě jedno jádro, a to o průměru okolo 600 km.

Američtí geologové M. Ishii a A. Dziewonski z Harvard University dospěli, na základě podrobného studia obrovského množství dat ze seismografické sítě, k závěru, že uvnitř dosud známého zemského jádra se nachází ještě jedno. Jak je známo, seizmické vlny se šíří napříč celou zeměkoulí, ale v jiném prostředí se šíří jinou rychlostí, což je při dostatečném množství měření možno využít ke studiu vnitřní stavby zeměkoule.
Seismické vlny se šíří v zemském jádře rychleji ve směru zemské osy než v rovině rovníku. Blízko středu Země však dochází ke změně. Tam se seismické vlny šíří nejpomaleji ve směru, který je nakloněný vůči rovině rovníku o 45°.
Vnitřní jádro Země, které má průměr cca 2440 km bylo prokázáno již v roce 1936 a roku 1972 bylo na základě vyhodnocení dalších měření zjištěno, že toto vnitřní jádro je tuhé. Tuhost jádra ovšem neznamená, že je jádro příliš pevné, ale v roce 1993, opět po vyhodnocení dalších měření, byla vypracována teorie o jeho krystalické struktuře.
Vnitřní jádro Země je obklopeno vnějším kovovým jádrem, které je kapalné. Vnitřní jádro se ve vnějším pohybuje, když vykonává především rotační pohyb, ale kromě rotačního pohybu vykonává i mnoho jiných pohybů. Další výzkum jádra Země snad pomůže vědcům odhalit tajemství vzniku naší planety a její historii.
Zdroj: http://www.pnas.org/




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



24. vesmírný týden 2025

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

testovaci fotka

testovací fotka

Další informace »