Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co je ve středu Země?

Co je ve středu Země?

Vnitřní jádro Země (o průměru cca 2440 km) obsahuje podle nejnovějších výzkumů pravděpodobně ještě jedno jádro, a to o průměru okolo 600 km.

Američtí geologové M. Ishii a A. Dziewonski z Harvard University dospěli, na základě podrobného studia obrovského množství dat ze seismografické sítě, k závěru, že uvnitř dosud známého zemského jádra se nachází ještě jedno. Jak je známo, seizmické vlny se šíří napříč celou zeměkoulí, ale v jiném prostředí se šíří jinou rychlostí, což je při dostatečném množství měření možno využít ke studiu vnitřní stavby zeměkoule.
Seismické vlny se šíří v zemském jádře rychleji ve směru zemské osy než v rovině rovníku. Blízko středu Země však dochází ke změně. Tam se seismické vlny šíří nejpomaleji ve směru, který je nakloněný vůči rovině rovníku o 45°.
Vnitřní jádro Země, které má průměr cca 2440 km bylo prokázáno již v roce 1936 a roku 1972 bylo na základě vyhodnocení dalších měření zjištěno, že toto vnitřní jádro je tuhé. Tuhost jádra ovšem neznamená, že je jádro příliš pevné, ale v roce 1993, opět po vyhodnocení dalších měření, byla vypracována teorie o jeho krystalické struktuře.
Vnitřní jádro Země je obklopeno vnějším kovovým jádrem, které je kapalné. Vnitřní jádro se ve vnějším pohybuje, když vykonává především rotační pohyb, ale kromě rotačního pohybu vykonává i mnoho jiných pohybů. Další výzkum jádra Země snad pomůže vědcům odhalit tajemství vzniku naší planety a její historii.
Zdroj: http://www.pnas.org/




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »