Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus 2. 11. 2009Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) opět prolétla v těsné blízkosti Saturnova ledového měsíce Enceladus. Poslední setkání se uskutečnilo 2. 11. 2009, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti 103 km od povrchu měsíce rychlostí 7,7 km/s. Jednalo se již o devátý průlet v blízkosti měsíce na celkově 130. oběhu sondy kolem planety Saturn. Průlet byl zvolen tak, aby sonda strávila zhruba jednu minutu uvnitř výtrysku ledových krystalků.
Při průletu kolem měsíce Enceladus byl v činnosti mj. přístroj VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), který prováděl určování složení a teplotní mapování jak povrchu měsíce, tak i přítomných gejzírů. Naměřené informace poslouží ke stanovení velikosti ledových krystalků a jejich struktury, a rovněž ke zmapování rozložení oxidu uhličitého a jiných organických látek na povrchu měsíce.
Další přístroj s názvem UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph) studoval přítomnost plynů ve výtrysku materiálu nad jižním pólem měsíce Enceladus. Nezahálely ani přístroje INMS (Ion and Neutral Mass Spectrometer) a CDA (Cosmic Dust Analyzer).
Oblast Damascus Sulcus na měsíci EnceladusPři předcházejících průletech byly mj. pořízeny detailní fotografie trhlin v ledové pokrývce měsíce, které jsou zdrojem pozorovaných gejzírů. Tento plastický pohled byl vytvořen na základě snímků pořízených v srpnu 2008. Oblast, pojmenovaná Damascus Sulcus, byla vyfotografována s rozlišením 12 až 30 m. Trhlina se nachází v oblasti známé jako "tygří škrábance" - v geologicky aktivní oblasti poblíž jižního pólu, kde je povrch měsíce značně "teplejší" než okolní terén. Okraje pozorovaných prohlubní jsou vysoké 100 až 150 m. Celková šířka útvaru Damascus Sulcus je asi 5 km. Průměrná hloubka pozorovaných trhlin je 200 až 250 m.
Část povrchu Encelada ze dne 2. 11. 2009Tento ještě nezpracovaný a nekalibrovaný snímek povrchu ledového měsíce Enceladus pořídila sonda Cassini 2. 11. 2009 ze vzdálenosti 10 000 km.
Další průlety sondy Cassini kolem měsíce Enceladus se uskuteční 21. 11. 2009 (1 603 km), 28. 4. 2010 (99 km) a 18. 5. 2010 (198 km). Další harmonogram průletů bude znám až po případném dalším prodloužení mise.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již