Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Co nového na Enceladu

Co nového na Enceladu

Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus 2. 11. 2009
Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus 2. 11. 2009
Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) opět prolétla v těsné blízkosti Saturnova ledového měsíce Enceladus. Poslední setkání se uskutečnilo 2. 11. 2009, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti 103 km od povrchu měsíce rychlostí 7,7 km/s. Jednalo se již o devátý průlet v blízkosti měsíce na celkově 130. oběhu sondy kolem planety Saturn. Průlet byl zvolen tak, aby sonda strávila zhruba jednu minutu uvnitř výtrysku ledových krystalků.

Při průletu kolem měsíce Enceladus byl v činnosti mj. přístroj VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), který prováděl určování složení a teplotní mapování jak povrchu měsíce, tak i přítomných gejzírů. Naměřené informace poslouží ke stanovení velikosti ledových krystalků a jejich struktury, a rovněž ke zmapování rozložení oxidu uhličitého a jiných organických látek na povrchu měsíce.

Další přístroj s názvem UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph) studoval přítomnost plynů ve výtrysku materiálu nad jižním pólem měsíce Enceladus. Nezahálely ani přístroje INMS (Ion and Neutral Mass Spectrometer) a CDA (Cosmic Dust Analyzer).

Oblast Damascus Sulcus na měsíci Enceladus
Oblast Damascus Sulcus na měsíci Enceladus
Při předcházejících průletech byly mj. pořízeny detailní fotografie trhlin v ledové pokrývce měsíce, které jsou zdrojem pozorovaných gejzírů. Tento plastický pohled byl vytvořen na základě snímků pořízených v srpnu 2008. Oblast, pojmenovaná Damascus Sulcus, byla vyfotografována s rozlišením 12 až 30 m. Trhlina se nachází v oblasti známé jako "tygří škrábance" - v geologicky aktivní oblasti poblíž jižního pólu, kde je povrch měsíce značně "teplejší" než okolní terén. Okraje pozorovaných prohlubní jsou vysoké 100 až 150 m. Celková šířka útvaru Damascus Sulcus je asi 5 km. Průměrná hloubka pozorovaných trhlin je 200 až 250 m.

Část povrchu Encelada ze dne 2. 11. 2009
Část povrchu Encelada ze dne 2. 11. 2009
Tento ještě nezpracovaný a nekalibrovaný snímek povrchu ledového měsíce Enceladus pořídila sonda Cassini 2. 11. 2009 ze vzdálenosti 10 000 km.

Další průlety sondy Cassini kolem měsíce Enceladus se uskuteční 21. 11. 2009 (1 603 km), 28. 4. 2010 (99 km) a 18. 5. 2010 (198 km). Další harmonogram průletů bude znám až po případném dalším prodloužení mise.


Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »