Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus 2. 11. 2009Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) opět prolétla v těsné blízkosti Saturnova ledového měsíce Enceladus. Poslední setkání se uskutečnilo 2. 11. 2009, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti 103 km od povrchu měsíce rychlostí 7,7 km/s. Jednalo se již o devátý průlet v blízkosti měsíce na celkově 130. oběhu sondy kolem planety Saturn. Průlet byl zvolen tak, aby sonda strávila zhruba jednu minutu uvnitř výtrysku ledových krystalků.
Při průletu kolem měsíce Enceladus byl v činnosti mj. přístroj VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), který prováděl určování složení a teplotní mapování jak povrchu měsíce, tak i přítomných gejzírů. Naměřené informace poslouží ke stanovení velikosti ledových krystalků a jejich struktury, a rovněž ke zmapování rozložení oxidu uhličitého a jiných organických látek na povrchu měsíce.
Další přístroj s názvem UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph) studoval přítomnost plynů ve výtrysku materiálu nad jižním pólem měsíce Enceladus. Nezahálely ani přístroje INMS (Ion and Neutral Mass Spectrometer) a CDA (Cosmic Dust Analyzer).
Oblast Damascus Sulcus na měsíci EnceladusPři předcházejících průletech byly mj. pořízeny detailní fotografie trhlin v ledové pokrývce měsíce, které jsou zdrojem pozorovaných gejzírů. Tento plastický pohled byl vytvořen na základě snímků pořízených v srpnu 2008. Oblast, pojmenovaná Damascus Sulcus, byla vyfotografována s rozlišením 12 až 30 m. Trhlina se nachází v oblasti známé jako "tygří škrábance" - v geologicky aktivní oblasti poblíž jižního pólu, kde je povrch měsíce značně "teplejší" než okolní terén. Okraje pozorovaných prohlubní jsou vysoké 100 až 150 m. Celková šířka útvaru Damascus Sulcus je asi 5 km. Průměrná hloubka pozorovaných trhlin je 200 až 250 m.
Část povrchu Encelada ze dne 2. 11. 2009Tento ještě nezpracovaný a nekalibrovaný snímek povrchu ledového měsíce Enceladus pořídila sonda Cassini 2. 11. 2009 ze vzdálenosti 10 000 km.
Další průlety sondy Cassini kolem měsíce Enceladus se uskuteční 21. 11. 2009 (1 603 km), 28. 4. 2010 (99 km) a 18. 5. 2010 (198 km). Další harmonogram průletů bude znám až po případném dalším prodloužení mise.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši