Průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus 2. 11. 2009Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997) opět prolétla v těsné blízkosti Saturnova ledového měsíce Enceladus. Poslední setkání se uskutečnilo 2. 11. 2009, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti 103 km od povrchu měsíce rychlostí 7,7 km/s. Jednalo se již o devátý průlet v blízkosti měsíce na celkově 130. oběhu sondy kolem planety Saturn. Průlet byl zvolen tak, aby sonda strávila zhruba jednu minutu uvnitř výtrysku ledových krystalků.
Při průletu kolem měsíce Enceladus byl v činnosti mj. přístroj VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), který prováděl určování složení a teplotní mapování jak povrchu měsíce, tak i přítomných gejzírů. Naměřené informace poslouží ke stanovení velikosti ledových krystalků a jejich struktury, a rovněž ke zmapování rozložení oxidu uhličitého a jiných organických látek na povrchu měsíce.
Další přístroj s názvem UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph) studoval přítomnost plynů ve výtrysku materiálu nad jižním pólem měsíce Enceladus. Nezahálely ani přístroje INMS (Ion and Neutral Mass Spectrometer) a CDA (Cosmic Dust Analyzer).
Oblast Damascus Sulcus na měsíci EnceladusPři předcházejících průletech byly mj. pořízeny detailní fotografie trhlin v ledové pokrývce měsíce, které jsou zdrojem pozorovaných gejzírů. Tento plastický pohled byl vytvořen na základě snímků pořízených v srpnu 2008. Oblast, pojmenovaná Damascus Sulcus, byla vyfotografována s rozlišením 12 až 30 m. Trhlina se nachází v oblasti známé jako "tygří škrábance" - v geologicky aktivní oblasti poblíž jižního pólu, kde je povrch měsíce značně "teplejší" než okolní terén. Okraje pozorovaných prohlubní jsou vysoké 100 až 150 m. Celková šířka útvaru Damascus Sulcus je asi 5 km. Průměrná hloubka pozorovaných trhlin je 200 až 250 m.
Část povrchu Encelada ze dne 2. 11. 2009Tento ještě nezpracovaný a nekalibrovaný snímek povrchu ledového měsíce Enceladus pořídila sonda Cassini 2. 11. 2009 ze vzdálenosti 10 000 km.
Další průlety sondy Cassini kolem měsíce Enceladus se uskuteční 21. 11. 2009 (1 603 km), 28. 4. 2010 (99 km) a 18. 5. 2010 (198 km). Další harmonogram průletů bude znám až po případném dalším prodloužení mise.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové