Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Čtvrtý měsíc trpasličí planety Pluto

Čtvrtý měsíc trpasličí planety Pluto

Objev čtvrtého měsíce Pluta na snímku z HST
Objev čtvrtého měsíce Pluta na snímku z HST
Astronomové opět využili kvality Hubblova kosmického dalekohledu HST k pozorování trpasličí planety Pluto a podařilo se jim objevit již čtvrtý měsíc, obíhající kolem tohoto vzdáleného tělesa. Nový malinký měsíček - předběžně označený P4 - byl odhalen na základě pátrání po případných prstencích kolem trpasličí planety.

Nový měsíc je nejmenším tělesem obíhajícím kolem Pluta. Jeho odhadovaný průměr je 13 až 34 km. Pro srovnání Charon, největší měsíc Pluta, má průměr 1043 km. Další dva známé měsíce Pluta (Nix a Hydra) mají průměry v rozmezí 32 až 113 km.

Objev měsíce je výsledkem pokračující práce na podporu sondy NASA s názvem New Horizons, která v roce 2015 prolétne v blízkosti Pluta a jeho měsíců. Sonda byla vypuštěna za účelem získání nových informací o tělesech na okraji Sluneční soustavy. Zmapování povrchu Pluta a objev jeho měsíců pomocí HST bylo nedocenitelnou pomocí pro realizaci těsného průletu sondy kolem Pluta.

"Toto je fantastický objev," říká Alan Stern (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado), hlavní vědecký pracovník projektu New Horizons. "Nyní, když víme, že kolem Pluta obíhají i další měsíce, můžeme naplánovat jejich pozorování během průletu sondy."

Oběžné dráhy malých měsíčků Pluta
Oběžné dráhy malých měsíčků Pluta
Oběžná dráha nového měsíce se nachází mezi drahami měsíčků Nix a Hydra, které byly objeveny na snímcích z HST v roce 2005. Největší měsíc Charon byl objeven v roce 1978 na U.S. Naval Observatory. Pomocí HST byl poprvé rozlišen v roce 1990 jako samostatné těleso v blízkosti tehdy ještě planety Pluto.

Všechny měsíce trpasličí planety Pluto pravděpodobně vznikly v důsledku srážky Pluta a dalšího tělesa planetárních rozměrů na počátku období formování Sluneční soustavy. Tento karambol vedl k vymrštění materiálu, který se postupně "slepil" v rodinu měsíců, které nyní pozorujeme v okolí Pluta.

Studium měsíčních hornin, dopravených na Zemi v rámci projektu Apollo, vedlo k potvrzení teorie, že vznik našeho Měsíce je důsledkem podobné srážky mezi Zemí a tělesem velikosti Marsu v době před 4,4 miliardami roků. Astronomové se domnívají, že materiál vyvržený z povrchů měsíců Pluta v důsledku dopadů mikrometeoritů mohl vést k vytvoření soustavy prstenců kolem trpasličí planety, avšak Hubblův kosmický dalekohled nic takového doposud nezaregistroval.

Objevové snímky měsíce P4 trpasličí planety Pluto
Objevové snímky měsíce P4 trpasličí planety Pluto
"Tato překvapivá pozorování jsou efektní připomínkou schopností HST jako astronomické observatoře při realizování ohromujících a nečekaných objevů," říká Jon Morse, ředitel astrofyzikálního oddělení NASA.

Měsíček P4 byl poprvé spatřen 28. 6. 2011 na fotografii pořízené kamerou Wide Field Camera 3 na palubě HST. Objev byl potvrzen na následujících snímcích z 3. a 18. 7. 2011. Měsíc nebyl viditelný na dřívějších snímcích z HST, protože expoziční doby snímků byly k jeho objevení příliš krátké. Je zde naděje nalézt jej jako velmi slabou šmouhu na fotografiích z roku 2006, kde byl zřejmě přehlédnut, protože byl velmi nezřetelný.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »