Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Čtvrtý měsíc trpasličí planety Pluto

Čtvrtý měsíc trpasličí planety Pluto

Objev čtvrtého měsíce Pluta na snímku z HST
Objev čtvrtého měsíce Pluta na snímku z HST
Astronomové opět využili kvality Hubblova kosmického dalekohledu HST k pozorování trpasličí planety Pluto a podařilo se jim objevit již čtvrtý měsíc, obíhající kolem tohoto vzdáleného tělesa. Nový malinký měsíček - předběžně označený P4 - byl odhalen na základě pátrání po případných prstencích kolem trpasličí planety.

Nový měsíc je nejmenším tělesem obíhajícím kolem Pluta. Jeho odhadovaný průměr je 13 až 34 km. Pro srovnání Charon, největší měsíc Pluta, má průměr 1043 km. Další dva známé měsíce Pluta (Nix a Hydra) mají průměry v rozmezí 32 až 113 km.

Objev měsíce je výsledkem pokračující práce na podporu sondy NASA s názvem New Horizons, která v roce 2015 prolétne v blízkosti Pluta a jeho měsíců. Sonda byla vypuštěna za účelem získání nových informací o tělesech na okraji Sluneční soustavy. Zmapování povrchu Pluta a objev jeho měsíců pomocí HST bylo nedocenitelnou pomocí pro realizaci těsného průletu sondy kolem Pluta.

"Toto je fantastický objev," říká Alan Stern (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado), hlavní vědecký pracovník projektu New Horizons. "Nyní, když víme, že kolem Pluta obíhají i další měsíce, můžeme naplánovat jejich pozorování během průletu sondy."

Oběžné dráhy malých měsíčků Pluta
Oběžné dráhy malých měsíčků Pluta
Oběžná dráha nového měsíce se nachází mezi drahami měsíčků Nix a Hydra, které byly objeveny na snímcích z HST v roce 2005. Největší měsíc Charon byl objeven v roce 1978 na U.S. Naval Observatory. Pomocí HST byl poprvé rozlišen v roce 1990 jako samostatné těleso v blízkosti tehdy ještě planety Pluto.

Všechny měsíce trpasličí planety Pluto pravděpodobně vznikly v důsledku srážky Pluta a dalšího tělesa planetárních rozměrů na počátku období formování Sluneční soustavy. Tento karambol vedl k vymrštění materiálu, který se postupně "slepil" v rodinu měsíců, které nyní pozorujeme v okolí Pluta.

Studium měsíčních hornin, dopravených na Zemi v rámci projektu Apollo, vedlo k potvrzení teorie, že vznik našeho Měsíce je důsledkem podobné srážky mezi Zemí a tělesem velikosti Marsu v době před 4,4 miliardami roků. Astronomové se domnívají, že materiál vyvržený z povrchů měsíců Pluta v důsledku dopadů mikrometeoritů mohl vést k vytvoření soustavy prstenců kolem trpasličí planety, avšak Hubblův kosmický dalekohled nic takového doposud nezaregistroval.

Objevové snímky měsíce P4 trpasličí planety Pluto
Objevové snímky měsíce P4 trpasličí planety Pluto
"Tato překvapivá pozorování jsou efektní připomínkou schopností HST jako astronomické observatoře při realizování ohromujících a nečekaných objevů," říká Jon Morse, ředitel astrofyzikálního oddělení NASA.

Měsíček P4 byl poprvé spatřen 28. 6. 2011 na fotografii pořízené kamerou Wide Field Camera 3 na palubě HST. Objev byl potvrzen na následujících snímcích z 3. a 18. 7. 2011. Měsíc nebyl viditelný na dřívějších snímcích z HST, protože expoziční doby snímků byly k jeho objevení příliš krátké. Je zde naděje nalézt jej jako velmi slabou šmouhu na fotografiích z roku 2006, kde byl zřejmě přehlédnut, protože byl velmi nezřetelný.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »