Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další pěkná kometka padá do Slunce

Další pěkná kometka padá do Slunce

Kometka míří ke Slunci 15. 9. 2015
Autor: SOHO/LASCO (ESA & NASA)

Podle aktuálních snímků solární observatoře SOHO je zřejmé, že v blízkosti Slunce se pravděpodobně ve středu rozplyne další kometa. Tento úkaz je sice poměrně běžný, ale tato je i jedna z těch jasnějších. Připomeňme si, kde se tyto kometky berou.

Kometka je aktuálně během úterního večera dobře viditelná v korónografu LASCO C3. Podobných komet se během roku objeví kolem Slunce velké množství, však už také SOHO právě letos v září zaznamenala 3000 komet, což je rekordní výkon jakéhokoli přístroje v historii obejvování komet.

Většina těchto komet patří mezi tzv. lízače Slunce, anglicky sungrazers. U těchto komet se předpokládá, že kdysi tvořily jednu velkou kometu, která se při svém průchodu v těsné blízkosti Slunce rozpadla. Ty tvoří tzv. Kreutzovu rodinu komet. V roce 372 před naším letopočtem je uváděno pozorování rozpadu komety řeckým astronomem Ephorem. Pokud by to byla ona prakometa, potom její dvě části se poté ke Slunci pravidelně vracely a dále se rozpadaly a výsledkem je pozorování velkého množství takových komet.

Mezi zástupci rozpadu prvního jádra by prý mohla být např. jasná březnová kometa z roku 1843, kometa Pereyrova z roku 1963, nebo také asi 2/3 všech komet pozorovaných SOHO. Do zástupců rozpadu druhého jádra by pak patřily např. velká kometa z roku 1106 s ohonem dlouhým 100° viditelná krátce i ve dne vedle Slunce, nebo velká zářijová kometa 1882 a C/1965 S1 (Ikey-Seki), která byla objevena právě před 50 lety. Do druhé skupiny patří také asi 1/5 všech komet objevených SOHO.

Komety Kreutzovy rodiny mají přísluní jen milión kilometrů nad povrchem Slunce. Nejsou však jediným případem v zorném poli korónografů SOHO. Podobný osud, tedy, že se komety u Slunce vypaří, postihuje i další komety. Dalšími rodinami takových komet jsou rodina Meyerova, Marsdenova a Krachtova.

Ačkoli je tato kometka, která nyní padá „do Slunce“ docela jasná, zdaleka nedosahuje parametrů výše zmíněných komet. Poslední jasný Kreutzův sungrazer se objevil na Vánoce 2011, kdy kolem Slunce prolétla kometa C/2011 W3 (Lovejoy) a vytvořila úžasnou podívanou viditelnou z jižní polokoule.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Další jasný objekt v SOHO LASCO C3
[2] Nad slnečným povrchom sa vyparila ďalšia kométa



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sungrazers, SOHO, Kometa 


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »