Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další pěkná kometka padá do Slunce

Další pěkná kometka padá do Slunce

Kometka míří ke Slunci 15. 9. 2015
Autor: SOHO/LASCO (ESA & NASA)

Podle aktuálních snímků solární observatoře SOHO je zřejmé, že v blízkosti Slunce se pravděpodobně ve středu rozplyne další kometa. Tento úkaz je sice poměrně běžný, ale tato je i jedna z těch jasnějších. Připomeňme si, kde se tyto kometky berou.

Kometka je aktuálně během úterního večera dobře viditelná v korónografu LASCO C3. Podobných komet se během roku objeví kolem Slunce velké množství, však už také SOHO právě letos v září zaznamenala 3000 komet, což je rekordní výkon jakéhokoli přístroje v historii obejvování komet.

Většina těchto komet patří mezi tzv. lízače Slunce, anglicky sungrazers. U těchto komet se předpokládá, že kdysi tvořily jednu velkou kometu, která se při svém průchodu v těsné blízkosti Slunce rozpadla. Ty tvoří tzv. Kreutzovu rodinu komet. V roce 372 před naším letopočtem je uváděno pozorování rozpadu komety řeckým astronomem Ephorem. Pokud by to byla ona prakometa, potom její dvě části se poté ke Slunci pravidelně vracely a dále se rozpadaly a výsledkem je pozorování velkého množství takových komet.

Mezi zástupci rozpadu prvního jádra by prý mohla být např. jasná březnová kometa z roku 1843, kometa Pereyrova z roku 1963, nebo také asi 2/3 všech komet pozorovaných SOHO. Do zástupců rozpadu druhého jádra by pak patřily např. velká kometa z roku 1106 s ohonem dlouhým 100° viditelná krátce i ve dne vedle Slunce, nebo velká zářijová kometa 1882 a C/1965 S1 (Ikey-Seki), která byla objevena právě před 50 lety. Do druhé skupiny patří také asi 1/5 všech komet objevených SOHO.

Komety Kreutzovy rodiny mají přísluní jen milión kilometrů nad povrchem Slunce. Nejsou však jediným případem v zorném poli korónografů SOHO. Podobný osud, tedy, že se komety u Slunce vypaří, postihuje i další komety. Dalšími rodinami takových komet jsou rodina Meyerova, Marsdenova a Krachtova.

Ačkoli je tato kometka, která nyní padá „do Slunce“ docela jasná, zdaleka nedosahuje parametrů výše zmíněných komet. Poslední jasný Kreutzův sungrazer se objevil na Vánoce 2011, kdy kolem Slunce prolétla kometa C/2011 W3 (Lovejoy) a vytvořila úžasnou podívanou viditelnou z jižní polokoule.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Další jasný objekt v SOHO LASCO C3
[2] Nad slnečným povrchom sa vyparila ďalšia kométa



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sungrazers, SOHO, Kometa 


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »