Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Denní i noční Venuše současně

Denní i noční Venuše současně

venus_virtis.jpg
Detaily denní i noční atmosféry na Venuši (v různých výškách nad povrchem) a navíc zároveň zachytila evropská sonda Venus Express. Výsledkem je mimořádná řada infračervených videosekvekcí dynamiky oblačnosti nad jižním pólem Venuše.

Jižní pól planety a jeho obrovský dvojitý vír byl zobrazen jako nikdy předtím a jejich sledování je klíčem k pochopení globální dynamiky a meteorologie planety. Astronomové k řešení globální atmosférické „záhady“ použili spektrometr VIRTIS (Ultraviolet, Visible and Near-Infrared Mapping Spectrometer) a to zejména, když se sonda nacházela v apocentru oběžné dráhy (nejvzdálenější poloha sondy od planety). Navíc VIRTIS může kombinovat denní a noční snímky, pořízené současně, což je výhodné, protože rozdíl mezi tepelným vyzařováním denní a noční strany Venuše je velký a pozorování obou oblastí současně není možné bez „zaslepení“ některých kanálů kamery.

„Je to srovnatelné s pohledem na zářivý, sluncem osvícený sníh a na temné noční nebe, aniž bychom změnili brýle,“ řekl Giuseppe Piccioni (Principal Investigator, VIRTIS). „Navíc, během tohoto pozorování se můžeme podívat na temnou a osvětlenou stranu jižního pólu ve stejnou dobu, ale můžeme také pohlížet do atmosféry v různých hloubkách. Co dnes nejvíce oceňujeme, je kompletní soubor 3D dat Venušiny atmosféry.“

Videa jižního polárního víru, pořízená spektrometrem VIRTIS, jsou výsledkem kombinovaných pozorování na 2 různých, v době expozice vzájemně kompatibilních, vlnových délkách (3,8 a 1,7 mikrometru) používaných ve stejnou dobu. Různá vyobrazení oblačnosti ve výšce okolo 65 km nad planetou (3,8 mikrometru) i o spodních vrstvách oblačnosti na noční straně Venuše (1,7 mikrometru) byla získána během asi 8 hodin při 5 rozdílných oběžných drahách.

Zřetelně je vidět morfologie víru a jeho změn během osmihodinového pozorování a při sledování na různých oběžných drahách (oběžná dráha sondy Venus Express kolem Venuše trvá 24 hodin). Je zajímavé, že i přes „špatné povětrnostní podmínky“ během pozorování, videa mají maximální dosažitelný kontrast obrazu. Ve skutečnosti byla viditelnost polárních struktur poněkud snížena výskytem místní mlhy v horní vrstvě atmosféry.

„Pokud počasí povolí, prodluží se časové rozpětím našich budoucích pozorování a máme tak šanci získat dokonce jasnější a podrobnější pohledy na polární vír,“ dodal Piccioni. „Při zpracovávání videosekvencí tohoto druhu a kombinování všech „střípků“ informací, můžeme dlouhodobě studovat dynamiku a vývoj víru,“ řekl Pierre Drossart (Principal Investigator, VIRTIS). „Chceme porozumět celkové 3D teplotní struktuře víru, zvláště vertikální variaci horizontálních větrů.“ Dalším krokem bude sjednocení napozorovaných dat s počítačovými modely dynamiky kapalin a následně vytvoření, co nejlepšího modelu atmosféry Venuše.

Snímek (video) je pořízen v nepravých barvách: denní „modrá“ (3,8 mikrometru) a noční „červená“ (1,7 mikrometru). Credit: ESA / VIRTIS / INAF-IASF / Obs. de Paris-LESIA

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »