Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Denní i noční Venuše současně

Denní i noční Venuše současně

venus_virtis.jpg
Detaily denní i noční atmosféry na Venuši (v různých výškách nad povrchem) a navíc zároveň zachytila evropská sonda Venus Express. Výsledkem je mimořádná řada infračervených videosekvekcí dynamiky oblačnosti nad jižním pólem Venuše.

Jižní pól planety a jeho obrovský dvojitý vír byl zobrazen jako nikdy předtím a jejich sledování je klíčem k pochopení globální dynamiky a meteorologie planety. Astronomové k řešení globální atmosférické „záhady“ použili spektrometr VIRTIS (Ultraviolet, Visible and Near-Infrared Mapping Spectrometer) a to zejména, když se sonda nacházela v apocentru oběžné dráhy (nejvzdálenější poloha sondy od planety). Navíc VIRTIS může kombinovat denní a noční snímky, pořízené současně, což je výhodné, protože rozdíl mezi tepelným vyzařováním denní a noční strany Venuše je velký a pozorování obou oblastí současně není možné bez „zaslepení“ některých kanálů kamery.

„Je to srovnatelné s pohledem na zářivý, sluncem osvícený sníh a na temné noční nebe, aniž bychom změnili brýle,“ řekl Giuseppe Piccioni (Principal Investigator, VIRTIS). „Navíc, během tohoto pozorování se můžeme podívat na temnou a osvětlenou stranu jižního pólu ve stejnou dobu, ale můžeme také pohlížet do atmosféry v různých hloubkách. Co dnes nejvíce oceňujeme, je kompletní soubor 3D dat Venušiny atmosféry.“

Videa jižního polárního víru, pořízená spektrometrem VIRTIS, jsou výsledkem kombinovaných pozorování na 2 různých, v době expozice vzájemně kompatibilních, vlnových délkách (3,8 a 1,7 mikrometru) používaných ve stejnou dobu. Různá vyobrazení oblačnosti ve výšce okolo 65 km nad planetou (3,8 mikrometru) i o spodních vrstvách oblačnosti na noční straně Venuše (1,7 mikrometru) byla získána během asi 8 hodin při 5 rozdílných oběžných drahách.

Zřetelně je vidět morfologie víru a jeho změn během osmihodinového pozorování a při sledování na různých oběžných drahách (oběžná dráha sondy Venus Express kolem Venuše trvá 24 hodin). Je zajímavé, že i přes „špatné povětrnostní podmínky“ během pozorování, videa mají maximální dosažitelný kontrast obrazu. Ve skutečnosti byla viditelnost polárních struktur poněkud snížena výskytem místní mlhy v horní vrstvě atmosféry.

„Pokud počasí povolí, prodluží se časové rozpětím našich budoucích pozorování a máme tak šanci získat dokonce jasnější a podrobnější pohledy na polární vír,“ dodal Piccioni. „Při zpracovávání videosekvencí tohoto druhu a kombinování všech „střípků“ informací, můžeme dlouhodobě studovat dynamiku a vývoj víru,“ řekl Pierre Drossart (Principal Investigator, VIRTIS). „Chceme porozumět celkové 3D teplotní struktuře víru, zvláště vertikální variaci horizontálních větrů.“ Dalším krokem bude sjednocení napozorovaných dat s počítačovými modely dynamiky kapalin a následně vytvoření, co nejlepšího modelu atmosféry Venuše.

Snímek (video) je pořízen v nepravých barvách: denní „modrá“ (3,8 mikrometru) a noční „červená“ (1,7 mikrometru). Credit: ESA / VIRTIS / INAF-IASF / Obs. de Paris-LESIA

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »