Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Denní i noční Venuše současně

Denní i noční Venuše současně

venus_virtis.jpg
Detaily denní i noční atmosféry na Venuši (v různých výškách nad povrchem) a navíc zároveň zachytila evropská sonda Venus Express. Výsledkem je mimořádná řada infračervených videosekvekcí dynamiky oblačnosti nad jižním pólem Venuše.

Jižní pól planety a jeho obrovský dvojitý vír byl zobrazen jako nikdy předtím a jejich sledování je klíčem k pochopení globální dynamiky a meteorologie planety. Astronomové k řešení globální atmosférické „záhady“ použili spektrometr VIRTIS (Ultraviolet, Visible and Near-Infrared Mapping Spectrometer) a to zejména, když se sonda nacházela v apocentru oběžné dráhy (nejvzdálenější poloha sondy od planety). Navíc VIRTIS může kombinovat denní a noční snímky, pořízené současně, což je výhodné, protože rozdíl mezi tepelným vyzařováním denní a noční strany Venuše je velký a pozorování obou oblastí současně není možné bez „zaslepení“ některých kanálů kamery.

„Je to srovnatelné s pohledem na zářivý, sluncem osvícený sníh a na temné noční nebe, aniž bychom změnili brýle,“ řekl Giuseppe Piccioni (Principal Investigator, VIRTIS). „Navíc, během tohoto pozorování se můžeme podívat na temnou a osvětlenou stranu jižního pólu ve stejnou dobu, ale můžeme také pohlížet do atmosféry v různých hloubkách. Co dnes nejvíce oceňujeme, je kompletní soubor 3D dat Venušiny atmosféry.“

Videa jižního polárního víru, pořízená spektrometrem VIRTIS, jsou výsledkem kombinovaných pozorování na 2 různých, v době expozice vzájemně kompatibilních, vlnových délkách (3,8 a 1,7 mikrometru) používaných ve stejnou dobu. Různá vyobrazení oblačnosti ve výšce okolo 65 km nad planetou (3,8 mikrometru) i o spodních vrstvách oblačnosti na noční straně Venuše (1,7 mikrometru) byla získána během asi 8 hodin při 5 rozdílných oběžných drahách.

Zřetelně je vidět morfologie víru a jeho změn během osmihodinového pozorování a při sledování na různých oběžných drahách (oběžná dráha sondy Venus Express kolem Venuše trvá 24 hodin). Je zajímavé, že i přes „špatné povětrnostní podmínky“ během pozorování, videa mají maximální dosažitelný kontrast obrazu. Ve skutečnosti byla viditelnost polárních struktur poněkud snížena výskytem místní mlhy v horní vrstvě atmosféry.

„Pokud počasí povolí, prodluží se časové rozpětím našich budoucích pozorování a máme tak šanci získat dokonce jasnější a podrobnější pohledy na polární vír,“ dodal Piccioni. „Při zpracovávání videosekvencí tohoto druhu a kombinování všech „střípků“ informací, můžeme dlouhodobě studovat dynamiku a vývoj víru,“ řekl Pierre Drossart (Principal Investigator, VIRTIS). „Chceme porozumět celkové 3D teplotní struktuře víru, zvláště vertikální variaci horizontálních větrů.“ Dalším krokem bude sjednocení napozorovaných dat s počítačovými modely dynamiky kapalin a následně vytvoření, co nejlepšího modelu atmosféry Venuše.

Snímek (video) je pořízen v nepravých barvách: denní „modrá“ (3,8 mikrometru) a noční „červená“ (1,7 mikrometru). Credit: ESA / VIRTIS / INAF-IASF / Obs. de Paris-LESIA

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »