Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Detailní snímky Saturnova měsíce Enceladus

Detailní snímky Saturnova měsíce Enceladus

Detailní snímek oblasti kolem severního pólu měsíce Enceladus.
Detailní snímek oblasti kolem severního pólu měsíce Enceladus.
Jak už jsme informovali v článku „Mimořádný úkol pro sondu Cassini“, na 12. března 2008 byl naplánován těsný průlet kosmické sondy Cassini kolem ledového měsíce Enceladus, jehož průměr jen nepatrně přesahuje 500 km. Průlet sonda zvládla úspěšně a postupně jsou uveřejňovány první získané informace.

Rychlostí 15 km/s sonda prolétla skrz gejzíry vodní páry a ledových krystalků, jejichž přítomnost byla odhalena již dříve (2005) na pořízených snímcích. Sonda zkoumala drahocenné vzorky materiálu, které by mohly potvrdit existenci vodního oceánu pod ledovým povrchem měsíce, eventuelně i přítomnost organických látek v jeho nitru.

Nové fotografie ukazují, že oproti velké části jižní polokoule – a jižních polárních oblastí především – je oblast kolem severního pólu měsíce Enceladus mnohem starší a doslova poďobaná krátery nejrůznějších průměrů. Tyto krátery jsou zachyceny v různém stupni narušení a proměn v důsledku tektonické aktivity, a také pravděpodobně dřívějším působením tepla z hlubin měsíce. Četné krátery vypadají jakoby rozkrájené malými souběžnými prasklinami, které se zdají být všudypřítomné na celém starém krátery posetém povrchu měsíce Enceladus.

„Tyto nové snímky nám detailně ukazují, jak se navzájem liší oblast kolem severního pólu od již dříve známého terénu v okolí pólu jižního, což přináší důležité informace pro vypracování jasné komplexní geologické historie měsíce Enceladus,“ říká Carolyn Porco (Space Science Institute, Boulder, Colorado). „A úspěšný včerejší riskantní průlet v těsné blízkosti měsíce znamená, že obdržíme nádherné detailní obrázky povrchových zdrojů pozorovaných gejzírů v okolí jižního pólu měsíce, což může být další velký skok pro pochopení původu pozorovaných výtrysků.“

Další těsný průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus se uskuteční 9. 10. 2008. Je navržen tak (podobně jako již realizované přiblížení), aby analyzátory částic na palubě sondy mohly doslova pitvat částice v gejzírech za účelem získání informací o jejich hustotě, velikosti, složení a rychlosti jednotlivých částic. Souhrnně tyto informace umožní vědcům získat údaje o tom, zda se plyny z výtrysků shodují s plyny, které tvoří halo (oblak částic) kolem měsíce Enceladus. To jim pomůže určit, jaký je ve skutečnosti původ pozorovaných gejzírů.

V průběhu těsného přiblížení sondy Cassini k měsíci Enceladus pořizovaly data dva vědecké přístroje na palubě sondy: Cosmic Dust Analyzer (CDA) a Neutral Mass Spectrometer (NMS). Nevysvětlené problémy se softwarem analyzátoru CDA způsobily, že přístroj bezchybně pracoval pouze během přibližování a vzdalování od měsíce, nikoliv ve fázi největšího přiblížení k měsíci. Během přiblížení byl přístroj neustále přepínán mezi dvěma počítačovými programy. Nová verze programu byla navržena za účelem zvýšení schopnosti registrovat částice až v počtu několika stovek nárazů za sekundu. Další přístroje pořídily všechna plánovaná data, která doplní celkový obraz měsíce a objasní charakteristiky prostředí unikátních gejzírů na Enceladu.

Toto byl první ze čtyř letošním průletů sondy Cassini kolem měsíce Enceladus. Sonda při něm prolétla ve vzdálenosti pouhých 50 km od ledového povrchu měsíce. Při dalších třech průletech by se sonda mohla přiblížit k měsíci Enceladus ještě více. Základní část mise sondy Cassini, plánovaná na 4 roky, skončí v červnu. V průběhu navrhovaného prodloužení mise by se mohla sonda ještě 7krát přiblížit k Enceladu. Nejbližší další průlet se uskuteční 11 srpna 2008. Geometrie průletu bude velmi podobná současnému průletu, avšak sonda bude orientována tak, aby kamery a spektrometry mohly pořídit snímky oblasti kolem jižního pólu měsíce s vysokým rozlišením. Další průlety budou následovat 9. a 31. října 2008.

Připojený snímek vznikl složením tří obrázků v blízkosti severního pólu měsíce, pořízených sondou ze vzdálenosti zhruba 32 000 km. Přestože se počítalo především s výzkumem aktivity v okolí jižního pólu měsíce, dráha sondy umožnila rovněž průzkum oblastí kolem severního pólu. Fotografie přinesly důkazy o dřívější vnitřní aktivitě měsíce Enceladus i v této oblasti (viz oblasti pojmenované Samarkand Sulci a Leading Hemisphere Terrain).

Na adrese http://ciclops.org/view_event.php?id=78 najdete další publikované obrázky z průletu sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.

Zdroj: ciclops.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svítící oblačnost

Další informace »