Dr. James Rice: Galileo by z nás byl zklamaný
Autor: Americké centrum v Praze
1. Má první otázka je o Vás: Co přivedlo známého vědce z NASA do relativně malé a neznámé České republiky? Máte zde nějaké příbuzné či přátele?
Ne, ve vaší zemi jsem poprvé, neměl jsem zde žádné známé, ale od mého příjezdu jsem již poznal spoustu zdejších lidí. Je pro mne potěšením navštívit tuto zemi, umožnila to česká Akademie věd s podporou Velvyslanectví USA a svého Astronomického ústavu. Velmi se mi u vás líbí, už jsem viděl skutečně velkou část země, kromě třeba Prahy nebo Brna navštěvujeme i další města.
Autor: NASA
Takže doufám, že inspiruji mladé lidi a zároveň informuji široké publikum o tom, co děláme na Marsu a proč je to důležité.
2. Má další otázka se týká astronautů, kteří jednou poletí na Mars. Na chvíli prosím zapomeňme na všechny rozpočtové krize a malou politickou podporu (smích Dr. Rice), myslíte si, že lidstvo by nyní zvládlo dopravit posádku na Mars s dnešními technologiemi, anebo je zde stále spousta práce?
Myslím, že s dnešními technologiemi bychom to zvládli. Už jsme prováděli třeba výzkumy, co se týče lidského faktoru, například ohledně radiace, které by byly vystaveny meziplanetární posádky. Astronauti by potřebovali nějaké ochranné pole, třeba magnetické, byl by to trošku problém, ale nemyslím si, že by nás to zastavilo. Kdybychom měli skutečně dobrý program a byli opravdu odhodlaní to provést, tak bychom se s těmito problémy vypořádali, například bychom proti radiaci vyvinuli pro posádku štít. Také by posádka s sebou mohla vézt určité pokrmy nebo léky, které by jí pomohly dostat radiaci z těla (příkladem tohoto jsou houby). Čili radiace je jedním z problémů na cestě na Mars, kterými se zabýváme, ale nezastaví nás to.
Autor: NASA
Dalším problémem by mohl být psychologický stav posádky, která by byla tak dlouho tak daleko sama od domova a svoji planetu by viděli jen jako jasnější hvězdu mezi množstvím ostatních. Tohle by mohlo mít negativní efekt, ale na druhou stranu jsem názoru, že zvolená posádka by byla velmi odhodlaná a věrná splnění úkolu, vědomá si všech úskalí a nebezpečí. Po přistání na Měsíci měla NASA velmi smělé plány, které zahrnovaly mimo jiné i přistání člověka na Marsu s použitím technologií Apollo kolem roku 1985. Od dob Apolla se ale mnoho změnilo, udělali jsme krok vpřed, ale třeba teď nemáme k dispozici superraketu, kterou byl Saturn V, takže musíme nějakou podobnou zase vyvinout. Musíme postavit přistávací modul pro astronauty, zlepšit systémy pro udržení životních podmínek pro astronauty.
Víte, jak se dostat na Mars víme už dávno, věděl to už Kepler, Newton, fyzika je základ. A my nyní máme i technologie, které Newton, Kepler či Galileo neměli. Jenže co nám chybí, je odhodlání, celosvětová vůle to dokázat. Ty problémy, které jsem zmiňoval, jsou řešitelné.
Psychologie posádky, která se skládá z pár lidí zavřených spolu, řekněme ve čtyřech místnostech po řadu měsíců, to by mohl být problém. Roku 1995 se kosmonauti na stanici Mir dokonce poprali. Tomu bychom se měli vyhnout. (autor článku k Jamesi Riceovi)
3. Proč vlastně posílat lidi na Mars? Co by mělo z cesty astronautů na Mars lidstvo?
Autor: NASA
Ale vyslání člověka na Mars nemá jen vědecké účely, jde taky o přítomnost našeho druhu v jiném světě. Víte, spousta lidí byla nadšená a hrdá na program Apollo, ale nebyli to vědci, byli prostě vzrušení z toho, že viděli astronauty chodit po Měsíci, řídit měsíční vozítko, bylo to inspirující, povznášející.
Autor: NASA
4. Má poslední otázka: Jaký byl podle Vašeho názoru v historii výzkumu Marsu nejdůležitější objev na této planetě?
Je to trochu těžký dotaz, ale řekl bych, že velmi důležitá je historie vody na Marsu, kterou nyní objevujeme. Teď už jistě víme, že Mars byl kdysi úplně jiný. Pamatuji se, že má disertační práce byla o možnostech existence jezer na Marsu.
Autor: NASA
Na Marsu jsme objevili jílovitou hlínu, která je velmi důležitá a říká nám, že voda zde působila po dlouhý čas a omývala zdejší kameny a vytvořila právě jílovitou půdu stejně jako na Zemi. Takže voda zde netekla jedno odpoledne, ale mnohem déle. Otázka vodní historie Marsu nás pak vede k velmi populárnímu tématu života na Rudé planetě, na které se každý ptá. Jestli se na Marsu někdy vyvinul život, to dodnes nevíme, ale díky roverům Curiosity, Opportunity a Spirit, které se prohánějí (v případě Spiritu proháněly) po povrchu planety a zkoumají ji, jsme identifikovali kdysi obyvatelná místa. Kdyby v minulosti život na Marsu existoval, na těchto místech by přežil.
Autor: NASA
Vím, že to nebyla zrovna stručná odpověď, ale za nejdůležitější objev na Marsu považuji vodu a fakt, že víme jistě, že tam byla. Když si to představíte, kdysi to byl námět pro sci-fi, kanály a jezera na Marsu, a je opravdu hezké mít vědecké důkazy, žádné kanály, ale jezera na Rudé planetě.
Dr. Rice za svůj čas a ochotu, kterou prokázal astro.cz, obdržel plechovku tradičního českého piva. Poděkování za zprostředkování setkání patří pánům Pavlovi Suchanovi, Miroslavu Konvalinovi a Mgr. Jiřímu Duškovi, Ph.D.!