Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Druhá rudá skvrna na Jupiteru

Druhá rudá skvrna na Jupiteru

Jupiter_OvalBA.jpg
Astronomové amatéři i profesionální astronomové znají odedávna Jupitera jako planetu s jednou Velkou rudou skvrnou a proměnným počtem malých bílých oválných skvrn. Dnes už je všechno jinak. Jupiter již nevypadá jako kyklop s jedním krvavým okem. Amatérský astronom Christopher Go z Filipín zachytil na fotografii Jupitera důvěrně známou Velkou rudou skvrnu (Great Red Spot - GRS) společně s menší skvrnou, která se teprve v poslední době zbarvila do červena.

Malá skvrna, nahlížející z Jupiterovy turbulentní atmosféry, je oficiálně označovaná jako "Oval BA" či "Red Jr.". Astronom Glenn Orton však preferuje označení "ne tak Velká rudá skvrna". Má totiž zhruba poloviční průměr jako Velká rudá skvrna, avšak stejné zbarvení. Christopher Go pořídil svoji fotografii 27. 2. 2006 pomocí dalekohledu o průměru 28 cm ve spojení s CCD kamerou.

Jupiter_spot.jpg

Malá skvrna Oval BA byla obtížně pozorovatelným útvarem již v letech 1998 až 2000, kdy se tři bílé skvrny, pozorované přinejmenším 60 let, spojily v jednu větší bílou eliptickou skvrnu. "Tato skvrna byla bílá ještě v listopadu 2005, kdy se pomalu začala zbarvovat dohněda, avšak zčervenala teprve před několika týdny," sdělil Go. "Nyní je stejně zbarvená jako Velká rudá skvrna."

Glenn Orton (Jet Propulsion Laboratory in California, NASA) říká, že nová fotografie podává přesvědčivý důkaz, že malá skvrna získala červený odstín. "Budeme monitorovat planetu Jupiter i v příštích letech a pozorovat skvrnu Oval BA, zda nakonec přece jen znovu nezmění barvu," dodává Orton.

Zdroje pozorovaného červeného zbarvení obou skvrn zůstávají stále záhadné. Někteří astronomové se domnívají, že hurikánům podobné proudění vynáší materiál ze spodních vrstev Jupiterovy atmosféry do horních vrstev oblaků, kde vlivem slunečního záření dochází k zatím neznámým chemickým reakcím, čímž se určitá oblast změní do červena.

Pokud je to pravda, zčervenání skvrny Oval BA může mít vztah k zesilování těchto atmosférických bouří v atmosféře Jupitera. Astronomové budou nyní bedlivě sledovat případné změny barvy malé skvrny a zjišťovat, zda si toto červené zbarvení udrží či zda se vrátí k původní bílé barvě.

"Některé z dřívějších Jupiterových bílých skvrn se jevily nepatrně načervenalé, například v průběhu roku 1999, avšak ne tak často a ne tak dlouho," říká John Rogers, autor knihy Jupiter: The Giant Planet, ve které shrnuje pozorování Jupitera za posledních 100 let.

Na pořízené fotografii Jupitera se Velká rudá skvrna nachází na levém okraji obrázku, malá rudá skvrna (Oval BA) je viditelná zhruba nad středem kotoučku planety. Velká rudá skvrna je na Jupiteru pozorována již více než 300 let jako obrovská bouře o průměru minimálně 2krát převyšujícím průměr Země.

Zdroj: newscientistspace a science.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »