Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dvojitý vír v okolí jižního pólu Venuše odhalen

Dvojitý vír v okolí jižního pólu Venuše odhalen

VOI_composit.jpg
Analýza údajů, předaných na Zemi sondou Venus Express, kterou vyrobila Evropská kosmická agentura ESA, nepochybně potvrdila existenci obrovského víru s dvojitým "okem" v atmosféře Venuše - v okolí jižního pólu. Tento překvapivý závěr vyplynul z analýzy dat, získaných v průběhu prvního oběhu sondy kolem Venuše.

11. 4. 2006 byla sonda Venus Express navedena na velmi protáhlou eliptickou dráhu (tzv. záchytnou dráhu), po níž se pohybovala 9 dnů (od 12. do 19. dubna). Během těchto oběhů kolísala vzdálenost sondy od povrchu planety v rozmezí 400 km až 350 000 km. Tato dráha poskytla astronomům unikátní příležitost zkoumat planetu z větší vzdálenosti a získat tak první informace o dynamice atmosféry Venuše v globálním měřítku. Po této etapě byla sonda navedena na podstatně nižší pracovní dráhu a zahájila mnohem detailnější pozorování planety.

Úžasné snímky Venuše v oboru infračerveného, ultrafialového a viditelného světla již odhalily několik velmi významných atmosférických útvarů. Nejpřekvapivějším z nich je obrovský atmosférický vír s dvojitým "okem" nad jižním pólem, ne nepodobný obdobnému útvaru nad severním pólem, který byl jako jediný již dříve detailně studován.

Pouze letmý pohled na chování bouřlivé atmosféry v okolí jižního pólu byl získán díky předcházejícím kosmickým misím (Pioneer Venus a Mariner 10), ale takováto struktura s dvojitým okem nebyla zřejmě nikdy předtím pozorována.

Jak bylo známo již dříve, v atmosféře Venuše panují mohutné vichřice, pohybující se obrovskou rychlostí západním směrem - postačí jim pouhé 4 dny k tomu, aby jednou oběhly kolem planety. Tato superrotace kombinovaná s přirozenou cirkulací horkého vzduchu v atmosféře by mohla indukovat vznik vírové struktury nad oběma póly. Ale proč dvojité víry?

"Stále toho ještě známe málo o mechanismech, které jsou spojeny se vznikem superrotace a polárních vírů," říká Håkan Svedhem, vědecký pracovník projektu Venus Express. "Také stále ještě nejsme schopni objasnit, proč důsledkem globální atmosférické cirkulace je dvojitý, a nikoliv jednoduchý vír nad oběma póly. Bohužel mise Venus Express je teprve v začátcích. Předpokládáme, že mnoho dlouhodobých záhad může být objasněno právě sondou Venus Express," dodává Svedhem.

Pohled na jižní polokouli Venuše ve viditelném a ultrafialovém světle ukazuje zajímavé struktury podobné pásům. Vůbec poprvé byly objeveny sondou Mariner 10 v sedmdesátých letech minulého století, kdy byly přičítány přítomnosti prachu a aerosolů v atmosféře, avšak jejich opravdový původ nebyl doposud objasněn. "Sonda Venus Express je vybavena přístroji, které by měly být schopné prostudovat tyto struktury detailně," dodává Svedhem. "Výzkum jsme již zahájili zjišťováním vlastností v oblastech s výskytem větrů na Venuši za účelem pochopení atmosférické dynamiky v lokálních i globálních měřítkách."

Sonda Venus Express bude také vůbec poprvé využita k pozorování z oběžné dráhy v tzv. infračerveném oknu, existujícím v atmosféře Venuše - jestliže pozorujeme na určitých vlnových délkách, pak je možné detekovat tepelné záření, přicházející ze spodních vrstev atmosféry, které jinak nevidíme, čímž odhalíme, co se nachází pod hustými oblaky, plujícími ve výšce kolem 60 km.

První obrázky, pořízené v oboru infračerveného záření, ukazující komplexně oblačné struktury, odhalují tepelné záření, přicházející z různých spodních vrstev atmosféry. Na barevném obrázku (viz originální článek) vidíme světlejší odstíny - v těchto místech přichází více tepelného záření ze spodních vrstev atmosféry - v pozorované oblasti je tedy méně oblačnosti. (Poznámka překladatele: podobné informace získala při průletu kolem Venuše americká sonda Galileo v průběhu gravitačního manévru na cestě k planetě Jupiter.)

V průběhu navádění na oběžnou dráhu kolem Venuše byla také získávána data o chemickém složení atmosféry. Atmosféra Venuše je především tvořena oxidem uhličitým. Přicházející sluneční záření by mělo disociovat tyto molekuly v horních vrstvách atmosféry na oxid uhelnatý a kyslík. Sonda Venus Express již opravdu vypátrala přítomné záření molekul kyslíku v horních vrstvách atmosféry. Bohužel přítomnost oxidu uhelnatého odhalila pouze pod horní vrstvou oblačnosti.Astronomové budou data ze sondy průběžně analyzovat a získávat informace k pochopení tohoto úkazu, který je velmi zajímavý k objasnění komplexu chemických procesů a cyklů na činnost atmosféry Venuše pod vlivem slunečního záření.

Od 7. 5. 2006 sonda Venus Express obíhá kolem Venuše po pracovní oběžné dráze ve vzdálenosti 250 až 66 000 km s dobou oběhu 24 hodiny.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »