Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dvojitý vír v okolí jižního pólu Venuše odhalen

Dvojitý vír v okolí jižního pólu Venuše odhalen

VOI_composit.jpg
Analýza údajů, předaných na Zemi sondou Venus Express, kterou vyrobila Evropská kosmická agentura ESA, nepochybně potvrdila existenci obrovského víru s dvojitým "okem" v atmosféře Venuše - v okolí jižního pólu. Tento překvapivý závěr vyplynul z analýzy dat, získaných v průběhu prvního oběhu sondy kolem Venuše.

11. 4. 2006 byla sonda Venus Express navedena na velmi protáhlou eliptickou dráhu (tzv. záchytnou dráhu), po níž se pohybovala 9 dnů (od 12. do 19. dubna). Během těchto oběhů kolísala vzdálenost sondy od povrchu planety v rozmezí 400 km až 350 000 km. Tato dráha poskytla astronomům unikátní příležitost zkoumat planetu z větší vzdálenosti a získat tak první informace o dynamice atmosféry Venuše v globálním měřítku. Po této etapě byla sonda navedena na podstatně nižší pracovní dráhu a zahájila mnohem detailnější pozorování planety.

Úžasné snímky Venuše v oboru infračerveného, ultrafialového a viditelného světla již odhalily několik velmi významných atmosférických útvarů. Nejpřekvapivějším z nich je obrovský atmosférický vír s dvojitým "okem" nad jižním pólem, ne nepodobný obdobnému útvaru nad severním pólem, který byl jako jediný již dříve detailně studován.

Pouze letmý pohled na chování bouřlivé atmosféry v okolí jižního pólu byl získán díky předcházejícím kosmickým misím (Pioneer Venus a Mariner 10), ale takováto struktura s dvojitým okem nebyla zřejmě nikdy předtím pozorována.

Jak bylo známo již dříve, v atmosféře Venuše panují mohutné vichřice, pohybující se obrovskou rychlostí západním směrem - postačí jim pouhé 4 dny k tomu, aby jednou oběhly kolem planety. Tato superrotace kombinovaná s přirozenou cirkulací horkého vzduchu v atmosféře by mohla indukovat vznik vírové struktury nad oběma póly. Ale proč dvojité víry?

"Stále toho ještě známe málo o mechanismech, které jsou spojeny se vznikem superrotace a polárních vírů," říká Håkan Svedhem, vědecký pracovník projektu Venus Express. "Také stále ještě nejsme schopni objasnit, proč důsledkem globální atmosférické cirkulace je dvojitý, a nikoliv jednoduchý vír nad oběma póly. Bohužel mise Venus Express je teprve v začátcích. Předpokládáme, že mnoho dlouhodobých záhad může být objasněno právě sondou Venus Express," dodává Svedhem.

Pohled na jižní polokouli Venuše ve viditelném a ultrafialovém světle ukazuje zajímavé struktury podobné pásům. Vůbec poprvé byly objeveny sondou Mariner 10 v sedmdesátých letech minulého století, kdy byly přičítány přítomnosti prachu a aerosolů v atmosféře, avšak jejich opravdový původ nebyl doposud objasněn. "Sonda Venus Express je vybavena přístroji, které by měly být schopné prostudovat tyto struktury detailně," dodává Svedhem. "Výzkum jsme již zahájili zjišťováním vlastností v oblastech s výskytem větrů na Venuši za účelem pochopení atmosférické dynamiky v lokálních i globálních měřítkách."

Sonda Venus Express bude také vůbec poprvé využita k pozorování z oběžné dráhy v tzv. infračerveném oknu, existujícím v atmosféře Venuše - jestliže pozorujeme na určitých vlnových délkách, pak je možné detekovat tepelné záření, přicházející ze spodních vrstev atmosféry, které jinak nevidíme, čímž odhalíme, co se nachází pod hustými oblaky, plujícími ve výšce kolem 60 km.

První obrázky, pořízené v oboru infračerveného záření, ukazující komplexně oblačné struktury, odhalují tepelné záření, přicházející z různých spodních vrstev atmosféry. Na barevném obrázku (viz originální článek) vidíme světlejší odstíny - v těchto místech přichází více tepelného záření ze spodních vrstev atmosféry - v pozorované oblasti je tedy méně oblačnosti. (Poznámka překladatele: podobné informace získala při průletu kolem Venuše americká sonda Galileo v průběhu gravitačního manévru na cestě k planetě Jupiter.)

V průběhu navádění na oběžnou dráhu kolem Venuše byla také získávána data o chemickém složení atmosféry. Atmosféra Venuše je především tvořena oxidem uhličitým. Přicházející sluneční záření by mělo disociovat tyto molekuly v horních vrstvách atmosféry na oxid uhelnatý a kyslík. Sonda Venus Express již opravdu vypátrala přítomné záření molekul kyslíku v horních vrstvách atmosféry. Bohužel přítomnost oxidu uhelnatého odhalila pouze pod horní vrstvou oblačnosti.Astronomové budou data ze sondy průběžně analyzovat a získávat informace k pochopení tohoto úkazu, který je velmi zajímavý k objasnění komplexu chemických procesů a cyklů na činnost atmosféry Venuše pod vlivem slunečního záření.

Od 7. 5. 2006 sonda Venus Express obíhá kolem Venuše po pracovní oběžné dráze ve vzdálenosti 250 až 66 000 km s dobou oběhu 24 hodiny.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »