Dvojitý vír v okolí jižního pólu Venuše odhalen

11. 4. 2006 byla sonda Venus Express navedena na velmi protáhlou eliptickou dráhu (tzv. záchytnou dráhu), po níž se pohybovala 9 dnů (od 12. do 19. dubna). Během těchto oběhů kolísala vzdálenost sondy od povrchu planety v rozmezí 400 km až 350 000 km. Tato dráha poskytla astronomům unikátní příležitost zkoumat planetu z větší vzdálenosti a získat tak první informace o dynamice atmosféry Venuše v globálním měřítku. Po této etapě byla sonda navedena na podstatně nižší pracovní dráhu a zahájila mnohem detailnější pozorování planety.

Úžasné snímky Venuše v oboru infračerveného, ultrafialového a viditelného světla již odhalily několik velmi významných atmosférických útvarů. Nejpřekvapivějším z nich je obrovský atmosférický vír s dvojitým "okem" nad jižním pólem, ne nepodobný obdobnému útvaru nad severním pólem, který byl jako jediný již dříve detailně studován.

Pouze letmý pohled na chování bouřlivé atmosféry v okolí jižního pólu byl získán díky předcházejícím kosmickým misím (Pioneer Venus a Mariner 10), ale takováto struktura s dvojitým okem nebyla zřejmě nikdy předtím pozorována.

Jak bylo známo již dříve, v atmosféře Venuše panují mohutné vichřice, pohybující se obrovskou rychlostí západním směrem - postačí jim pouhé 4 dny k tomu, aby jednou oběhly kolem planety. Tato superrotace kombinovaná s přirozenou cirkulací horkého vzduchu v atmosféře by mohla indukovat vznik vírové struktury nad oběma póly. Ale proč dvojité víry?

"Stále toho ještě známe málo o mechanismech, které jsou spojeny se vznikem superrotace a polárních vírů," říká Håkan Svedhem, vědecký pracovník projektu Venus Express. "Také stále ještě nejsme schopni objasnit, proč důsledkem globální atmosférické cirkulace je dvojitý, a nikoliv jednoduchý vír nad oběma póly. Bohužel mise Venus Express je teprve v začátcích. Předpokládáme, že mnoho dlouhodobých záhad může být objasněno právě sondou Venus Express," dodává Svedhem.

Pohled na jižní polokouli Venuše ve viditelném a ultrafialovém světle ukazuje zajímavé struktury podobné pásům. Vůbec poprvé byly objeveny sondou Mariner 10 v sedmdesátých letech minulého století, kdy byly přičítány přítomnosti prachu a aerosolů v atmosféře, avšak jejich opravdový původ nebyl doposud objasněn. "Sonda Venus Express je vybavena přístroji, které by měly být schopné prostudovat tyto struktury detailně," dodává Svedhem. "Výzkum jsme již zahájili zjišťováním vlastností v oblastech s výskytem větrů na Venuši za účelem pochopení atmosférické dynamiky v lokálních i globálních měřítkách."

Sonda Venus Express bude také vůbec poprvé využita k pozorování z oběžné dráhy v tzv. infračerveném oknu, existujícím v atmosféře Venuše - jestliže pozorujeme na určitých vlnových délkách, pak je možné detekovat tepelné záření, přicházející ze spodních vrstev atmosféry, které jinak nevidíme, čímž odhalíme, co se nachází pod hustými oblaky, plujícími ve výšce kolem 60 km.

První obrázky, pořízené v oboru infračerveného záření, ukazující komplexně oblačné struktury, odhalují tepelné záření, přicházející z různých spodních vrstev atmosféry. Na barevném obrázku (viz originální článek) vidíme světlejší odstíny - v těchto místech přichází více tepelného záření ze spodních vrstev atmosféry - v pozorované oblasti je tedy méně oblačnosti. (Poznámka překladatele: podobné informace získala při průletu kolem Venuše americká sonda Galileo v průběhu gravitačního manévru na cestě k planetě Jupiter.)

V průběhu navádění na oběžnou dráhu kolem Venuše byla také získávána data o chemickém složení atmosféry. Atmosféra Venuše je především tvořena oxidem uhličitým. Přicházející sluneční záření by mělo disociovat tyto molekuly v horních vrstvách atmosféry na oxid uhelnatý a kyslík. Sonda Venus Express již opravdu vypátrala přítomné záření molekul kyslíku v horních vrstvách atmosféry. Bohužel přítomnost oxidu uhelnatého odhalila pouze pod horní vrstvou oblačnosti.Astronomové budou data ze sondy průběžně analyzovat a získávat informace k pochopení tohoto úkazu, který je velmi zajímavý k objasnění komplexu chemických procesů a cyklů na činnost atmosféry Venuše pod vlivem slunečního záření.

Od 7. 5. 2006 sonda Venus Express obíhá kolem Venuše po pracovní oběžné dráze ve vzdálenosti 250 až 66 000 km s dobou oběhu 24 hodiny.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí