Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  ExoMars v přímém přenosu

ExoMars v přímém přenosu

Exomars 2016 (TGO+EDM) při pozemních testech
Autor: ESA–S. Corvaja

Vyvrcholení mise ExoMars 2016 je tu. Dnes, ve středu 19. října, má zkušební modul EDM (Schiaparelli) provést přistávací manévr na povrchu Marsu. Kromě toho se má na oběžnou dráhu planety dostat oběžný modul TGO (Trace Gas Orbiter). V článku najdete nejdůležitější informace k samotnému průběhu přistání a poté i aktuální příspěvky o stavu obou částí této evropské mise, která je předskokanem chystaného vozítka ExoMars 2020. Aktualizace 21. 10.

K nejdůležitějšímu momentu dnešního odpoledne došlo v 16:48:11 našeho času (SELČ). V tu chvíli se měl modul EDM dotknout povrchu Marsu. 
Nečekejme žádné úchvatné snímky z povrchu, protože tentokrát jde o technologickou zkoušku přistání. Proto přejme misi úspěch a nějaká data z přistávací kamery snad taky uvidíme.

Aktualizace:

21. 10. 2016

Družice Mars Reconnaissance Orbiter, patřící americké NASA, má výkonnou kameru HiRISE schopnou rychle zmapovat vybrané místo na Marsu. Proto již den po přistání EDM (Schiaparelli) vidíme místo jeho dopadu i padák samotný. 

Podle údajů, které se podařilo analyzovat, zpomalil EDM o něco méně, než měl a motorická fáze skončila příliš brzy. Nabízí se buď určité problémy již při brždění pomocí padáku, ovšem pouzdro zpomalilo poměrně dost, takže to nemusí být zásadní příčina. Dále mohlo selhat motorické brždění, které podle předběžných informací mělo trvat jen několik sekund. Každopádně na povrchu vidíme jak padák, tak nedaleko místo po dopadu a explozi EDM. Je zřejmé, že dopadl rychleji, než měl, možná jen volným pádem.

Originální verzi snímku najdete pod tímto odkazem.

Místo dopadu EDM Schiaparelli fotografované z MRO (vidíme místo po explozi modulu, který zřejmě dopadl z větší výšky, nebo větší rychlostí, než se očekávalo. Níže světlá skvrna je 12m padák). Všimněte si také 1 km velkého kráteru Victoria, který navštívilo vozítko Opportunity, které je nyní na okraji kráteru Endeavour o průměru 22 km. Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS, Arizona State University; inserts: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Místo dopadu EDM Schiaparelli fotografované z MRO (vidíme místo po explozi modulu, který zřejmě dopadl z větší výšky, nebo větší rychlostí, než se očekávalo. Níže světlá skvrna je 12m padák). Všimněte si také 1 km velkého kráteru Victoria, který navštívilo vozítko Opportunity, které je nyní na okraji kráteru Endeavour o průměru 22 km.
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS, Arizona State University; inserts: NASA/JPL-Caltech/MSSS

20. 10. 2016

Podle prvních analýz dat, která ESA obdržela pomocí oběžné sondy TGO  to vypadá, že v případě přistávací sekvence modulu EDM došlo k chybnému oddělení padáku dříve, než bylo plánováno. S modulem Schiaparelli to tedy nevypadá nejlépe, ačkoli se ještě technici pokusí jej kontaktovat pro případ, že by ležel na povrchu nepoškozen. Dobrá zpráva je, že jsou k dispozici alespoň nějaká data, která tak bude možno využít při příštím přistání. Důležitý je už fakt, že obstál tepelný štít, padák nějakým způsobem pracoval a údajně se pokusil EDM využít i trysky, ale jen po krátkou dobu.

19. 10. 2016, 20:40

EDM (Schiaparelli) se neozývá. Ztráta signálu, jak ji zaznamenal pozemní radioteleskop, nastala bohužel ve stejné fázi přistání, kdy ztratil signál i Mars Express. Evropské mise jsou, tedy pokud jde o přistání na Marsu, zakleté (připomeňme například smolné selhání Beagle 2 na Vánoce 2003, kterému se neotevřel jeden panel a nemohla být tedy vyklopena anténa. Musíme počkat, co se podaří z dat vydolovat. Snad bude z dostupných dat alespoň jasné, co se povedlo a co už ne.

19. 10. 2016, 19:40

Vyčkejme do 20:25. ESA plánuje další živý přenos, kde se máme dozvědět asi už definitivní osud EDM.

19. 10. 2016, 18:40

Máme signál z TGO. Už první data naznačila, že vše je v pořádku, TGO je na oběžné dráze kolem Marsu.

Signál z TGO zachycen Autor: ESA
Signál z TGO zachycen
Autor: ESA

19. 10. 2016, 18:10

První indokace hovoří o tom, že motor TGO pracoval dobře, je možné, že s trochu větší intenzitou, než bylo očekáváno, ale podle informací z ESA jsou si poměrně dost jisti, že TGO je na orbitě Marsu. Podrobnosti budou o něco později. Madrid právě přijímá data, uvidíme, co se dozvíme o osudu EDM.

19. 10. 2016, 18:00

Štafetu nyní přebírá anténa v Madridu patřící do sítě Deep Space Network, která právě čeká na data od sondy Mars Express. Doufejme, že přinese dobré zprávy.

19. 10. 2016, 17:15

Stále nemůžeme nabídnout uspokojivou odpověď na otázku, jak přistání dopadlo. Signál z EDM byl na tu obrovskou vzdálenost moc slabý a přímé potvrzení dosednutí nemáme. Nyní nezbývá, než čekat na informace, které pošlou oběžné družice, například Mars Express. 

Mezitím TGO končí svůj zážeh. Ten by měl skončit v 17:23 a tak se snad dozvíme alespoň tu druhou důležitou zprávu, kterou všichni s napětím očekáváme, tedy že Mars dostal další umělou družici.

19. 10. 2016, 17:00

Máme potvrzen signál z přistávacího modulu před vstupem do atmosféry. V 16:55 byl prý obnoven kontakt po průletu vrchními vrstvami atmosféry. Čekáme na potvrzení přistání. Pokud se nepodaří přistání potvrdit ze slabého signálu, který zachytávali v Indii, musíme počkat na data, která přinesou sondy Mars Express a TGO. Samotný EDM, pokud přečkal přistání, měl někdy kolem 17:05 vypnout anténu, aby šetřil baterii a zapne ji až v době přeletu nějaké družice, např. zméněného MRO někdy kolem 18:30 našeho času.

19. 10. 2016, 16:40

Přistávací modul EDM se právě dostává do kontaktu s atmosférou Marsu. My se o tom dozvíme až o deset minut později.

Pozemní radioteleskop v indickém městě Pune se snaží zachytit přímý signál z modulu EDM. Ačkoli je to obtížné, protože signál je hodně slabý, podařilo se to krátce před 16. hodinou. Ovšem buďme klidní, signál z pouzdra budou kromě sondy Mars Express zachytávat i americké sondy, jako například Mars Reconnaissance Orbiter, která chystá svůj přelet nad Meridiani Planum 90 minut po přistání. V pohotovosti jsou i Mars Odyssey a MAVEN. Zajímavé je, že na pláních Meridiani je také vozítko Opportunity, které se pokusí přistávající EDM vyfotografovat, ale je to málo pravděpodobné, že se to opravdu podaří.

Sonda TGO stále provádí brzdící zážeh, protože její motor má jen nízký tah o velikosti 424 N. Po dokončení více než dvouhodinového zážehu se usadí na protáhlé dráze s nejnižším bodem ve výšce 298 kilometrů a nejvyšším 95 856 kilometrů vysoko.

19. 10. 2016, 14:50

ESA právě potvrdila ztrátu signálu z TGO, to znamená, že se sonda začala podle plánu otáčet pro plánováný zážeh, který jí má usadit na orbitě planety. ESA nyní komunikuje s TGO jen pomocí slabého signálu, který pomocí dopplerova jevu říká nejzákladnější potvrzovací informace o provedených činnech. Pokud vše proběhne správně, bude poté moci TGO zkoumat Mars po mnoho let.

Zážeh sondy TGO začne v 15:04 a připomínáme, že bude trvat 139 minut! Zpět na příjmu bude TGO až v 18:30 SELČ.

EDM bude všechny úkony přistání provádět automaticky. Příkazy, které jej probudí z režimu spáku a zajistí správné úkony pro bezpečné přistání byly nahrány ve dvou relacích 3. a 7. října. Signál z modulu Schiaparelli budou postupně přenášet všechny oběžné družice Marsu včetně amerických. O zachycení signálu přímo na Zemi se pokusí také indická radiostanice, ale výsledek je nejistý. Modul bude na povrchu pracovat jen na baterie, tzn. asi dva dny. Cílem je získat pouze technická data. 

19. 10. 2016, 14:45

Velmi příznačně popsal dnešní dění kanadský astronaut Chris Hadfield:

„Dnes máme ve vesmíru 8 lidí ve třech různých kosmických lodích a zároveň na Marsu přistává kosmická sonda. Vítejte v budoucnosti.“
(„Today there are 8 people in space flying 3 different spaceships and we're landing a probe on Mars. Hello, Future.“)

Na palubě čínské vesmírné stanice totiž aktuálně pracují dva kosmonauti, na ISS jsou další tři a dnes dopoledne odstartoval Sojuz MS-2 s další trojicí kosmnautů k ISS.

19. 10. 2016, 14:15

Napadlo vás někdy představit si, jak je celý přistávací modul velký? Níže vpravo je fotografie modelu 1:1, který byl vystaven v areálu ESTEC v Holandsku během dne otevřených dveří (galerie z akce zde). Na výšku měří 1,65 metru a průměr má 2,4 metru. Modul je kryt shora kuželovitou obálkou a zespoda tepelným štítem. Nahoře vidíme nadzvukový padák o průměru 12 metrů, který je odvozen od padáku mise Huygens na Saturnův měsíc Titan. Přistání probíhá několik minut a nebývá časté, že by nějaká vesmírná agentura připravila animaci celého jeho průběhu v plné délce. Pokud se na přistání chcete podívat tak, jak k němu dojde dnes odpoledne, níže je vložené video ESA.

19. 10. 2016, 12:45

Jelikož jde o důležitou událost evropské kosmonautiky, probíhá online přenos také na portálu Kosmonautix.cz, s kterým na tomto informačním článku spolupracujeme.

Schiaparelli - model 1:1 v hale Erasmus během ESTEC Open Day 2016 Autor: Martin Gembec
Schiaparelli - model 1:1 v hale Erasmus během ESTEC Open Day 2016
Autor: Martin Gembec
Tam jsme se také mohli dočíst, že v rámci testů přistávacího modulu se natočilo zajímavé zpomalené video deformační zóny, která je na spodní části modulu Schiaparelli. Ten totiž pomocí brzdících raket zastaví 2 metry nad povrchem a po vypnutí motorů dopadne volným pádem. Náraz bude tedy ztlumen zmíněnou deformační zónou. Schiaparelli váží na Zemi 600 kg, ovšem na Marsu to odpovídá 200 kg, díky třetinové gravitaci planety.

19. 10. 2016, 12:00 (úvodní informace)

TGO bude mít za úkol, jak už vyplývá z jeho názvu, hledat zajímavé plyny v atmosféře Marsu. Podílí se na něm ESA a Roskosmos. Je známo, že v atmosféře Marsu bylo detekováno malé množství metanu, a to ještě ne vždy a všude. Úkolem mise je zjistit, zda se metan vyskytuje a pokusit se rozřešit, zda je jeho původ v geologických procesech nebo v produkci živými organismy. Kromě metanu se zaměří také na další vzácné plyny, jako jsou vodní pára, oxidy dusíku a acetylén. Cílem je změřit jejich množství mnohem přesněji, než doposud. Trace Gas Orbiter se zaměří také na změny ve složení a teplotě atmosféry, což pomůže dále upřesnit modely marsovské atmosféry. Na TGO je také přístroj, který bude schopen hledat vodík do hloubky jednoho metru, tedy bude vlastně hledat zásoby ledu těsně pod povrchem.

Schéma přistávacího manévru EDM (Schiaparelli) Autor: ESA/ATG medialab
Schéma přistávacího manévru EDM (Schiaparelli)
Autor: ESA/ATG medialab

Přistávací modul Schiaparelli (zkratka EDM znamená Entry, Descent and landing demonstrator Module) má tedy za úkol otestovat přistání na Marsu přímo z příletové dráhy, podobně, jak to už zvládlo několik amerických sond z let minulých.

Přistávací modul EDM se nazývá též Schiaparelli podle jména italského astronoma Giovanni Schiaparelliho (1835 – 1910), který studoval Sluneční soustavu a jako první zjistil, že meteorické roje Leonidy a Perseidy mají původ v kometách. Kromě toho vytvářel názvosloví pro útvary na povrchu Marsu a roku 1877 oznámil, že na rudé planetě objevil dva dlouhé útvary, kterým dal jméno canali. Až později se ukázalo, že šlo jen o chybu optiky, ale mezi lidmi už kolovala nesprávná představa, že na Marsu jsou uměle vytvořené kanály.

ExoMars 2016: upoutávka na přenos Autor: ESA
ExoMars 2016: upoutávka na přenos
Autor: ESA

Časový rozpis a odkaz na stránku s přímým přenosem ESA:

http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/ExoMars/Watch_ExoMars_arrival_and_landing

19. října – přílet a přistání

Přímý přenos příletu TGO a EDM začne na Facebooku ESA a na výše odkazovaném webu Livestream.com v 15:00 SELČ. Přenos skončí v 17:15.

ESA TV bude vysílat na této stránce ve dvou částech: 19. 10. 17:44–18:59 SELČ a 20:25–22:03 SELČ.

20. října – informace o stavu sond a první snímky

Tisková konference proběhne od 10:00 SELČ. Také přímý přenos z této konference lze sledovat na výše uvedené stránce. Uveřejněny budou informace, jak se vše povedlo a případné první snímky ze sestupové kamery Schiaparelli.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA: EDM (Schiaparelli)
[2] ESA: TGO (Trace Gas Orbiter)



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: EDM, 2016, TGO, Mars, ExoMars, ESA


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »