Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fotogalerie: Další skvrnitý obr AR1967

Fotogalerie: Další skvrnitý obr AR1967

Slunce a sluneční skvrny AR1967. Autor: Miroslav Jedlička
Slunce a sluneční skvrny AR1967.
Autor: Miroslav Jedlička
Není to tak dávno, co za slunečním limbem zmizela skvrna AR1944, a Slunce nám na své tváři ukazuje nového obra. Skvrna AR1967 se momentálně nachází prakticky uprostřed slunečního kotouče a viditelná bude ještě asi 6 dní i prostým okem. Pochopitelně nezapomeňte dodržovat bezpečnostní pravidla. Mezitím se pokochejte již došlými snímky od našich čtenářů - fotografů.

Aktualizováno: 8. února 2014, 21:41 SEČ.

Své snímky slueeční skvrny AR1967 do této galerie zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnověji zaslaných pozorování. Zasílat můžete také do ČAM. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.


Fotogalerie čtenářů:

Sluneční skvrny. Autor: Milan Tinhofer
Sluneční skvrny.
Autor: Milan Tinhofer
Jméno: Milan Tinhofer
Datum: 8. února 2014, 9:28 SEČ
Místo: Horní Pěna
Poznámka: Panasonic DMC-FZ7, brýle se slunečním filtrem Astrosolar.

Další snímky

[1]

Sluneční skvrny. Autor: Radek Frolich
Sluneční skvrny.
Autor: Radek Frolich
Jméno: Radek Frolich
Datum: 8. února 2014, 9:20 SEČ
Místo: Velké Bílovice
Poznámka: Foceno přes Newton 150/750 mm, Canon EOS 1000D, sluneční folie Astro Solar. Slunce za stromem a mraky. Stránky autora.
AR1967. Autor: Pavel Jakubův
AR1967.
Autor: Pavel Jakubův
Jméno: Pavel Jakubův
Datum: 6. února 2014, 16:41 SEČ
Místo: Vlašim
Poznámka: Canon EOS 50D extender canon2x + Prakticar 500mm. Sluneční folie. Stránky autora.

Další snímky

[1]

Sluneční skvrna AR1967. Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR1967.
Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 6. února 2014, 12:24 SEČ
Místo: Švihov
Poznámka: SW 80/400, 2×Barlow. Canon EOS 450D, sluneční folie. Stránky autora.
Slnko. Autor: Marián Mičúch
Slnko.
Autor: Marián Mičúch
Jméno: Marián Mičúch
Datum: 4. února 2014, 13:30 SEČ
Místo: Plevník-Drienové
Poznámka: C 600D, Newton 200/1000, 1/3200 sek, ISO 100, Registax a fotošop. Stránky autora.
Slunce skvrna 1967. Autor: Pavel Prokop
Slunce skvrna 1967.
Autor: Pavel Prokop
Jméno: Pavel Prokop
Datum: 4. února 2014, 12:10 SEČ
Místo: Praha
Poznámka: Dalekohled NexStar 6SE, fotoaparát Nikon D90, vysoká oblačnost. Stránky autora.
Slunce a skvrny AR1967, vizuál + H-alfa. Autor: Miroslav Jedlička
Slunce a skvrny AR1967, vizuál + H-alfa.
Autor: Miroslav Jedlička
Jméno: Miroslav Jedlička
Datum: 3. února 2014, 12:34 SEČ
Místo: Vsetín
Poznámka: Kombinace fotogafií z běžné viditelné oblasti světla (teleobjektiv MTO 500 + filtr) a úzké oblasti na čáře H-alfa (Lunt 60). Série expozic (Canon EOS 60D) upravené v Digital Photo Professional, složené v Registaxu. Výsledné snímky (MTO + Lunt) složené ve Photoshopu. Poznámka: za rozklíčování správné orientace snímku z Luntu děkuji Jirkovi Srbovi. Stránky autora.
Slunce a sluneční skvrny AR1967. Autor: Miroslav Jedlička
Slunce a sluneční skvrny AR1967.
Autor: Miroslav Jedlička
Jméno: Miroslav Jedlička
Datum: 3. února 2014, 11:34 SEČ
Místo: Vsetín
Poznámka: 291 expozic, každá o délce 1/500 sekundy. Citlivost 100 ISO. Fotoaparát Canon EOS 60D. Objektiv MTO 500 + filtr. Úprava Digital Photo Professional, složeno v Registaxu, finále Photoshop. Průměrný seeing. Stránky autora.
Slnko. Autor: Marián Mičúch
Slnko.
Autor: Marián Mičúch
Jméno: Marián Mičúch
Datum: 3. února 2014, 11:30 SEČ
Místo: Plevník- Drienové
Poznámka: Canon 600 D, Newton 200/ 1000, Registax, fotošop, veľmi silná turbulencia. Stránky autora.
NOAA 11967. Autor: Pavol Rapavý
NOAA 11967.
Autor: Pavol Rapavý
Jméno: Pavol Rapavý
Datum: 3. února 2014, 9:55 SEČ
Místo: Rimavská Sobota
Poznámka: Aktívna oblasť NOAA 11967 sa podpriemerných pozorovacích podmienok. Refr. 160/2450+2x, cont. filter, CCD SHT 1.3, farby umelé
slnko. Autor: Pavol Šidlo
slnko.
Autor: Pavol Šidlo
Jméno: Pavol Šidlo
Datum: 2. února 2014, 13:17 SEČ
Místo: Kysucké Nové Mesto
Poznámka: 2. 2. 2014 13:17 - 1. snímok, 3. 2. 2014 13:43 - 2. snímok. Newton 200/1000, Panasonic tz40, upráva ZPS13.

Další snímky

[1], [2]

Slunce a sluneční skvrny AR1967. Autor: Ľubomír Leňko
Slunce a sluneční skvrny AR1967.
Autor: Ľubomír Leňko
Jméno: Ľubomír Leňko
Datum: 2. února 2014, 12:00 SEČ
Místo: Košice, Slovensko
Poznámka: Oblačná obloha. Panasonic DMC-FZ28 + AstroSolar folia. cca 1/1000s, ISO 100, F 5.6 + digitálny zoom, orez.

Další snímky

[1], [2], [3]

Skvrna na Slunci. Autor: Milan Tinhofer
Skvrna na Slunci.
Autor: Milan Tinhofer
Jméno: Milan Tinhofer
Datum: 1. února 2014, 14:27 SEČ
Místo: Horní Pěna
Poznámka: Panasonic DMC-FZ7, brýle se slunečním filtrem Astrosolar.
sluneční skvrna. Autor: Jan Sládeček
sluneční skvrna.
Autor: Jan Sládeček
Jméno: Jan Sládeček
Datum: 1. února 2014, 14:40 SEČ
Místo: Praha 4-Hodkovičky
Poznámka: Téměř jasná obloha, fotoaparát Canon EOS 350D, objektiv Sigma 600/8, folie AstroSolar.

Další snímky

[1]

sluneční skvrny. Autor: David Fried
sluneční skvrny.
Autor: David Fried
Jméno: David Fried
Datum: 1. února 2014, 14:10 SEČ
Místo: Praha 5 Stodůlky
Poznámka: olympus VG 120 držený v ruce, bez filtrů, SW 70/500+okulár 25mm, snímána projekce na stínítku. Video - Registax, PS.
Slunce a sluneční skvrny AR1967. Autor: Ľubomír Leňko
Slunce a sluneční skvrny AR1967.
Autor: Ľubomír Leňko
Jméno: Ľubomír Leňko
Datum: 1. února 2014, 11:51 SEČ
Místo: Košice, Slovensko
Poznámka: Oblačná obloha. Panasonic DMC-FZ28 + AstroSolar folia. cca 1/400s, ISO 100, F 5.6 + digitalny zoom, orez, zmensenie.

Další snímky

[1], [2], [3], [4]

Související a doporučujeme:
[1] Nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz
[2] Fotogalerie na Spaceweather.com
[3] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »