Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fotogalerie: Další skvrnitý obr AR1967

Fotogalerie: Další skvrnitý obr AR1967

Slunce a sluneční skvrny AR1967. Autor: Miroslav Jedlička
Slunce a sluneční skvrny AR1967.
Autor: Miroslav Jedlička
Není to tak dávno, co za slunečním limbem zmizela skvrna AR1944, a Slunce nám na své tváři ukazuje nového obra. Skvrna AR1967 se momentálně nachází prakticky uprostřed slunečního kotouče a viditelná bude ještě asi 6 dní i prostým okem. Pochopitelně nezapomeňte dodržovat bezpečnostní pravidla. Mezitím se pokochejte již došlými snímky od našich čtenářů - fotografů.

Aktualizováno: 8. února 2014, 21:41 SEČ.

Své snímky slueeční skvrny AR1967 do této galerie zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnověji zaslaných pozorování. Zasílat můžete také do ČAM. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.


Fotogalerie čtenářů:

Sluneční skvrny. Autor: Milan Tinhofer
Sluneční skvrny.
Autor: Milan Tinhofer
Jméno: Milan Tinhofer
Datum: 8. února 2014, 9:28 SEČ
Místo: Horní Pěna
Poznámka: Panasonic DMC-FZ7, brýle se slunečním filtrem Astrosolar.

Další snímky

[1]

Sluneční skvrny. Autor: Radek Frolich
Sluneční skvrny.
Autor: Radek Frolich
Jméno: Radek Frolich
Datum: 8. února 2014, 9:20 SEČ
Místo: Velké Bílovice
Poznámka: Foceno přes Newton 150/750 mm, Canon EOS 1000D, sluneční folie Astro Solar. Slunce za stromem a mraky. Stránky autora.
AR1967. Autor: Pavel Jakubův
AR1967.
Autor: Pavel Jakubův
Jméno: Pavel Jakubův
Datum: 6. února 2014, 16:41 SEČ
Místo: Vlašim
Poznámka: Canon EOS 50D extender canon2x + Prakticar 500mm. Sluneční folie. Stránky autora.

Další snímky

[1]

Sluneční skvrna AR1967. Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR1967.
Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 6. února 2014, 12:24 SEČ
Místo: Švihov
Poznámka: SW 80/400, 2×Barlow. Canon EOS 450D, sluneční folie. Stránky autora.
Slnko. Autor: Marián Mičúch
Slnko.
Autor: Marián Mičúch
Jméno: Marián Mičúch
Datum: 4. února 2014, 13:30 SEČ
Místo: Plevník-Drienové
Poznámka: C 600D, Newton 200/1000, 1/3200 sek, ISO 100, Registax a fotošop. Stránky autora.
Slunce skvrna 1967. Autor: Pavel Prokop
Slunce skvrna 1967.
Autor: Pavel Prokop
Jméno: Pavel Prokop
Datum: 4. února 2014, 12:10 SEČ
Místo: Praha
Poznámka: Dalekohled NexStar 6SE, fotoaparát Nikon D90, vysoká oblačnost. Stránky autora.
Slunce a skvrny AR1967, vizuál + H-alfa. Autor: Miroslav Jedlička
Slunce a skvrny AR1967, vizuál + H-alfa.
Autor: Miroslav Jedlička
Jméno: Miroslav Jedlička
Datum: 3. února 2014, 12:34 SEČ
Místo: Vsetín
Poznámka: Kombinace fotogafií z běžné viditelné oblasti světla (teleobjektiv MTO 500 + filtr) a úzké oblasti na čáře H-alfa (Lunt 60). Série expozic (Canon EOS 60D) upravené v Digital Photo Professional, složené v Registaxu. Výsledné snímky (MTO + Lunt) složené ve Photoshopu. Poznámka: za rozklíčování správné orientace snímku z Luntu děkuji Jirkovi Srbovi. Stránky autora.
Slunce a sluneční skvrny AR1967. Autor: Miroslav Jedlička
Slunce a sluneční skvrny AR1967.
Autor: Miroslav Jedlička
Jméno: Miroslav Jedlička
Datum: 3. února 2014, 11:34 SEČ
Místo: Vsetín
Poznámka: 291 expozic, každá o délce 1/500 sekundy. Citlivost 100 ISO. Fotoaparát Canon EOS 60D. Objektiv MTO 500 + filtr. Úprava Digital Photo Professional, složeno v Registaxu, finále Photoshop. Průměrný seeing. Stránky autora.
Slnko. Autor: Marián Mičúch
Slnko.
Autor: Marián Mičúch
Jméno: Marián Mičúch
Datum: 3. února 2014, 11:30 SEČ
Místo: Plevník- Drienové
Poznámka: Canon 600 D, Newton 200/ 1000, Registax, fotošop, veľmi silná turbulencia. Stránky autora.
NOAA 11967. Autor: Pavol Rapavý
NOAA 11967.
Autor: Pavol Rapavý
Jméno: Pavol Rapavý
Datum: 3. února 2014, 9:55 SEČ
Místo: Rimavská Sobota
Poznámka: Aktívna oblasť NOAA 11967 sa podpriemerných pozorovacích podmienok. Refr. 160/2450+2x, cont. filter, CCD SHT 1.3, farby umelé
slnko. Autor: Pavol Šidlo
slnko.
Autor: Pavol Šidlo
Jméno: Pavol Šidlo
Datum: 2. února 2014, 13:17 SEČ
Místo: Kysucké Nové Mesto
Poznámka: 2. 2. 2014 13:17 - 1. snímok, 3. 2. 2014 13:43 - 2. snímok. Newton 200/1000, Panasonic tz40, upráva ZPS13.

Další snímky

[1], [2]

Slunce a sluneční skvrny AR1967. Autor: Ľubomír Leňko
Slunce a sluneční skvrny AR1967.
Autor: Ľubomír Leňko
Jméno: Ľubomír Leňko
Datum: 2. února 2014, 12:00 SEČ
Místo: Košice, Slovensko
Poznámka: Oblačná obloha. Panasonic DMC-FZ28 + AstroSolar folia. cca 1/1000s, ISO 100, F 5.6 + digitálny zoom, orez.

Další snímky

[1], [2], [3]

Skvrna na Slunci. Autor: Milan Tinhofer
Skvrna na Slunci.
Autor: Milan Tinhofer
Jméno: Milan Tinhofer
Datum: 1. února 2014, 14:27 SEČ
Místo: Horní Pěna
Poznámka: Panasonic DMC-FZ7, brýle se slunečním filtrem Astrosolar.
sluneční skvrna. Autor: Jan Sládeček
sluneční skvrna.
Autor: Jan Sládeček
Jméno: Jan Sládeček
Datum: 1. února 2014, 14:40 SEČ
Místo: Praha 4-Hodkovičky
Poznámka: Téměř jasná obloha, fotoaparát Canon EOS 350D, objektiv Sigma 600/8, folie AstroSolar.

Další snímky

[1]

sluneční skvrny. Autor: David Fried
sluneční skvrny.
Autor: David Fried
Jméno: David Fried
Datum: 1. února 2014, 14:10 SEČ
Místo: Praha 5 Stodůlky
Poznámka: olympus VG 120 držený v ruce, bez filtrů, SW 70/500+okulár 25mm, snímána projekce na stínítku. Video - Registax, PS.
Slunce a sluneční skvrny AR1967. Autor: Ľubomír Leňko
Slunce a sluneční skvrny AR1967.
Autor: Ľubomír Leňko
Jméno: Ľubomír Leňko
Datum: 1. února 2014, 11:51 SEČ
Místo: Košice, Slovensko
Poznámka: Oblačná obloha. Panasonic DMC-FZ28 + AstroSolar folia. cca 1/400s, ISO 100, F 5.6 + digitalny zoom, orez, zmensenie.

Další snímky

[1], [2], [3], [4]

Související a doporučujeme:
[1] Nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz
[2] Fotogalerie na Spaceweather.com
[3] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »