Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fotogalerie: Letní meteory (Perseidy 2014)

Fotogalerie: Letní meteory (Perseidy 2014)

letní meteory 2014 (Perseidy 2014) Autor: Martin Gembec
letní meteory 2014 (Perseidy 2014)
Autor: Martin Gembec
Počasí a svit Měsíce letošním Perseidám sice nepřeje, ale přesto se nějaká úspěšná pozorování a fotografie meteorů začínají scházet. Pokud máte také nějaký meteor na snímku, pošlete nám jej a pokud to náhodou nebude družice, určitě jej rádi přidáme do naší galerie.

Své snímky zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnovějšího data pozorování. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.

Aktualizováno: 13. srpna 2014, 21:30 SELČ.

Fotografování meteorů není obtížná záležitost. Stačí umístit fotoaparát na stativ a namířit jej na oblohu s co možná nejsvětelnějším a nejvíce širokoúhlým objektivem, aby se nějaký ten jasný meteor trefil a zachytil. Optimální je digitální zrcadlovka a objektivy s minimální clonou alespoň 4. Když se nastaví ISO 800, meteory od 0 mag se už spolehlivě zachytí a ty jasnější -2 mag budou na snímku opravdu krásné.

Perseidu poznáme na snímku často podle zelené barvy na začátku stopy. Jasnější kusy poté mění barvu až do červenobílé barvy a na závěr mohou i měnit jas nebo vybuchovat. Zda jde o Perseidu spolehlivě poznáme, když její stopa mezi hvězdami také do Persea skutečně míří. A úplně nejlepší je se během snímání na fotografované pole dívat. Potom nám jasný meteor nejen neunikne, ale navíc nás pohled na něj potěší a budeme mít jistotu, že to, co jsme zachytili je meteor.

Na snímku se mohou zachytit i jiné meteory. V létě padá poměrně dost dalších rojových meteorů (Cygnidy, Aquaridy, Capricornidy, Antiheliony atd.). Pokud budete mít štěstí na některý z těchto meteorů, určitě se pochlubte. Pozor však na zákeřné družice. Nejlépe je od meteoru poznáme, pokud se na fotografované pole zároveň díváme. Další pomůckou k rozlišení bývá, že stopa pokračuje i na okolních expozicích, zvláště pokud zkrátíme expoziční časy na několik sekund. Na snímku se může objevit stopa opakovaně zjasňující družice, např. blikající Iridium, nebo plynule zjasňující se a zase slábnoucí stopa (Iridium a jiné neočekávané záblesky družic a smetí). Meteory mívají většinou nerovnoměrný náběh a pokles jasu stopy a někdy i tu rozdílnou barvu.

Takže ať máte brzy pěkné počasí a přejeme úspěšný lov.


Fotogalerie čtenářů:

Perseida 2014. Autor: Martin Gembec
Perseida 2014.
Autor: Martin Gembec
Jméno: Martin Gembec
Datum: 13. srpna 2014, 2:39 SELČ
Místo: Jablonec nad Nisou
Poznámka: Opravdu klika - na počasí, na jasný meteor, na to že jsme zrovna fotografoval tím směrem. Stránky autora.

Další snímky

[1], [2], [3]

Perseida pod Polárkou. Autor: Čestmír Černý
Perseida pod Polárkou.
Autor: Čestmír Černý
Jméno: Čestmír Černý
Datum: 13. srpna 2014, 1:00 SELČ
Místo: Křinice
Poznámka: Canon EOS 600D + Tokina 11-16. Ohnisko 11 mm, ISO 1600, exp. 5 sekund, clona 3,2. Přes postupující oblačnost osvětlenou Měsícem byly ze začátku vidět i některé hvězdy, ale postupně se zatáhlo skoro úplně.
Perseidy. Autor: Martin Popek
Perseidy.
Autor: Martin Popek
Jméno: Martin Popek
Datum: 12. srpna 2014, 0:00 SELČ
Místo: Nýdek
Poznámka: Doba pozorováni jen 3h. Před půlnocí už byla zcela zatažená obloha. Canon 60d a Tokina 12-24/3,8 a složené snímky z kamer Watec. Zde video jasné Perseidy z 10. 8.: http://ukazy.astro.cz/prirustky.php?Id=7820

Další snímky

[1], [2], [3], [4]

"Zahradní" Perseida .
Autor: Marek Streicher
Jméno: Marek Streicher
Datum: 11. srpna 2014, 22:00 SELČ
Místo: Obříství
Poznámka: Foceno na zahradě s omezeným výhledem a při úplňku. Jakoby zázrakem v tu dobu nebyla žádná vysoká oblačnost, která "zlobila" v podstatě celý čas :) Fotoaparát Nikon D3100, objektiv setový "antiastro" 18-55mm (18mm f4), expozice 10 sekund, ISO 800.
Perzeida + M31. Autor: Ľubomír Leňko
Perzeida + M31.
Autor: Ľubomír Leňko
Jméno: Ľubomír Leňko
Datum: 4. srpna 2014, 0:23 SELČ
Místo: Brehov, Slovensko
Poznámka: Nikon D5100 + VR 18-105mm f/3.5-5,6G 18mm, 13sec, f/3.5, ISO12800 bez úprav, orez, zmenšenie.
Meteor nad Pradědem. Autor: Daniel Ščerba
Meteor nad Pradědem.
Autor: Daniel Ščerba
Jméno: Daniel Ščerba
Datum: 26. července 2014, 2:52 SELČ
Místo: Petrovy kameny
Poznámka: EOS 5D mark II + Samyang 24mm, f/2.4, 30 sec, střed fotografie směřuje na sever Stránky autora.
Krounský bolid. Autor: Vilém Heblík
Krounský bolid.
Autor: Vilém Heblík
Jméno: Vilém Heblík
Datum: 26. července 2014, 2:09 SELČ
Místo: Krouna
Poznámka: Bolid nad kostelem v Krouně. Canon EOS 1100D na stativu.

Další snímky

[1], [2]

Související a doporučujeme:
[1] Článek o Perseidách 2014
[2] Nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz
[3] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »