Gejzíry na Enceladu - 2
Enceladus rozhazuje vlastní materiál
Astronomové dospěli k závěru, že Saturnův měsíc Enceladus svým vlastním materiálem pokrývá povrchy jiných měsíců, čímž jim dodává bělavý nádech. A možná právě díky tomuto měsíci vznikl kolem Saturnu rozsáhlý difúzní prstenec E, široký přibližně 300 000 km. Bylo zjištěno, že Enceladus i některé další měsíce jsou velmi světlé objekty, mimořádně dobře odrážející sluneční světlo.
Astronomové také zjistili, že měsíce Enceladus a Tethys, obíhající kolem planety v nejhustější části prstence E, mají větší albedo (schopnost odrážet dopadající záření - jsou tedy světlejší) než ostatní měsíce. Mimas, Dione a Rhea, obíhající v řidší části prstence, odrážejí světlo hůře, avšak pořád ještě jsou mnohem jasnější než měsíce, které obíhají mimo prstenec E, jako například Epimetheus či Janus. Částice ledu v podobě miniaturních krystalků, vyvrhované měsícem Enceladus, se zařezávají do ledových povrchů měsíců vysokými rychlostmi několika km/s, doslova je "přeorávají" a tím jim zabraňují ztratit původní lesk. Pokud by nebylo těchto ledových částeček, povrch měsíců by postupně zešednul v důsledku bombardování elektricky nabitými částicemi slunečního větru.
Tyto ledové částice vyvrhuje Enceladus z vodních rezervoárů, ukrytých pod ledovou kůrou. Právě existence vody na tomto měsíci navozuje otázku, jestli zde náhodou nemůže existovat život. Pokud tomu tak je, pak mohl být tento život "přestěhován" i na takové Saturnovy měsíce, jako je například Titan, na němž (jak se předpokládá) existují mj. sopky, vyvrhující na povrch tekutou vodu.
Vodní vulkanismus na Enceladu
Saturnův malý měsíc Enceladus, který by měl být studený a "mrtvý", poskytuje místo toho důkazy o přítomnosti ledového vulkanismu, tzv. kryovulkanismu. Geologicky mladý povrch měsíce z vodního ledu, změklého při ohřevu teplem z podpovrchových vrstev, připomíná oblasti na Jupiterových měsících Europa a Ganymed.
Pomocí infračerveného spektrometru, přístroje na palubě sondy Cassini bylo zjištěno, že jižní pól měsíce Enceladus je teplejší, než se předpokládalo. Teplota poblíž jeho rovníku se pohybuje kolem -193 °C. Póly měsíce by měly být mnohem chladnější, neboť je Slunce ozařuje velice šikmo. Avšak průměrná teplota jižního pólu dosahuje -188 °C, což je vyšší teplota, než astronomové očekávali. Malé oblasti, koncentrované poblíž zlomů, jsou dokonce ještě teplejší: teplota v některých místech překračuje hodnotu -163 °C.
"To je tak udivující, jako kdybychom cestovali po zeměkouli a zjistili, že Antarktida je teplejší než Sahara," říká John Spencer (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado), člen týmu infračerveného spektrometru na palubě sondy Cassini.
Nebezpečné průlety gejzíry
Kosmická sonda Cassini uskutečnila 12. března 2008 již třetí těsný průlet kolem ledového měsíce Enceladus. Rychlostí 15 km/s prolétla skrz gejzíry vodní páry a ledových krystalků. Zkoumala drahocenné vzorky materiálu, které by mohly potvrdit existenci vodního oceánu pod ledovým povrchem měsíce, eventuelně i přítomnost organických látek v jeho nitru.
"Úspěšný riskantní průlet v těsné blízkosti měsíce znamená, že jsme obdrželi nádherné detailní obrázky povrchových zdrojů pozorovaných gejzírů v okolí jižního pólu měsíce, což může být velmi důležité pro pochopení původu pozorovaných výtrysků," říká Carolyn Porco (Space Science Institute, Boulder, Colorado). Materiál, tryskající z obrovských gejzírů, se dostává do vzdálenosti až 3krát větší, než je průměr ledového měsíce.
Další těsné průlety sondy Cassini kolem měsíce Enceladus se uskutečnily 11. srpna, 9. a 31. října 2008. Největší přiblížení k měsíci Enceladus absolvovala sonda 9. října, kdy prolétla pozorovanými gejzíry ve vzdálenosti pouhých 25 km od povrchu měsíce. Bylo zjištěno, že gejzíry vyvrhují materiál v množství několika stovek kg/s v podobě vodní páry a ledových krystalků. Na základě vyhodnocení dat z hmotového spektrometru, dalšího přístroje na palubě sondy Cassini, byl ve výtryscích detekován kromě vodní páry také metan, oxid uhelnatý, oxid uhličitý a jednoduché i složitější organické látky.
Astronomové stále debatují o původu gejzírů na Enceladu. Podle většiny modelů to vypadá tak, že pod povrchem měsíce skutečně existuje vodní oceán. Toto malé ledové těleso obsahuje vše, co potřebuje ke své existenci život: vodu, dusík, energii, organické látky. Avšak pokud je na Enceladu život, pravděpodobně se bude jednat jen o formy mikroorganismů, schopné žít v extrémních podmínkách. Přítomnost života však prokázána nebyla.
Další osud sondy Cassini
Na závěr ještě jedna všeobecná informace, týkající se provozu kosmické sondy Cassini. Původně plánovaný výzkum Saturnu byl ukončen v červnu 2008. Následně byla mise sondy zatím prodloužena do 30. září 2010. Avšak vzhledem k tomu, že je stále ve výborném stavu, mohla by předávat informace na Zemi ještě několik let. V únoru letošního roku má NASA definitivně rozhodnout o dalším prodloužení činnosti sondy. Předpokládá se, že by mohla být schopná fungovat až do roku 2017.
Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
