Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Gejzíry na Enceladu – nové informace

Gejzíry na Enceladu – nové informace

Znázornění oblasti výtrysků na Saturnově měsíci Enceladus.
Znázornění oblasti výtrysků na Saturnově měsíci Enceladus.
Americká kosmická sonda Cassini „ochutnávala“ 12. 3. 2008 během těsného průletu sondy vzorky překvapivých organických látek, vyvržených při explozích podobných gejzírům na Saturnově měsíci Enceladus. Astronomové byli ohromeni, že tak malý měsíc může být tak aktivní a „horký“ a může vyvrhovat směs vody a organických látek.

Nové teplotní mapy povrchu ukazují vyšší teploty, než byly doposud známy, v oblastech kolem jižního pólu měsíce Enceladus s horkými skvrnami, které se táhnou podél obrovských prasklin. Dodatečně vědci oznámili, že zde objevili podobné organické látky jako v kometách. Samotné výtrysky neškodně doslova zasypaly sondu Cassini, jejíž nepatrné změny polohy poskytly nepřímá data o hustotě výtrysku.

„Zcela neočekávané překvapení je v tom, že chemické látky, unikající z nitra Enceladu, se podobají těm, které známe u komet,“ říká Hunter Waite (Southwest Research Institute, San Antonio), hlavní vědecký pracovník spektrometru Ion and Neutral Mass Spectrometer. „Zaregistrovali jsme prvotní materiál, unikající z nitra Saturnova měsíce, který vyvolává mnoho otázek kolem vzniku Saturnova systému.“

„Enceladus určitě není kometa. Komety mají ohon a obíhají kolem Slunce. Aktivita měsíce Enceladus je poháněna vnitřním teplem, zatímco u komet je zdrojem jejich aktivity sluneční záření,“ dodává Waite.

Ion and Neutral Mass Spectrometer zaregistroval mnohem vyšší hustotu těkavých látek, vodní páry, metanu, oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého, stejně tak jako jednoduchých i složitějších organických látek, ve zhruba 20krát vyšší hustotě, než bylo očekáváno. Toto výrazné zvýšení hustoty bylo patrné, když sonda prolétávala nad oblastí pozorovaných výtrysků.

Zvýrazněné oblasti s vyšší teplotou v okolí jižního pólu měsíce Enceladus.
Zvýrazněné oblasti s vyšší teplotou v okolí jižního pólu měsíce Enceladus.

Nové teplotní mapy okolí jižního pólu měsíce s vysokým rozlišením, pořízené na základě dat ze spektrometru CIS (Composite Infrared Spectrometer) ukazují, že tzv. tygří škrábance, obří praskliny, které jsou zdrojem pozorovaných gejzírů, jsou zahřáté podél téměř celé své délky. Sonda odhalila další teplé sousední praskliny. Tato nová přesnější měření zjistila teploty -93 °C. To je o 17 stupňů více než dříve naměřené hodnoty. Tyto oblasti jsou také o 93 °C teplejší než ostatní části povrchu měsíce. Nejteplejší oblasti podél Tygřích škrábanců souhlasí s polohami dvou výtrysků, objevených na snímcích ze sondy Cassini.

„Tato senzační nová data nám pomohou pochopit, odkud berou pozorované výtrysky potřebnou energii. Nečekaně vysoké teploty jsou pravděpodobnější, když se kapalná voda nachází nepříliš hluboko pod povrchem,“ říká John Spencer (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). Předcházející ultrafialová pozorování ukázala zdroje čtyř výtrysků, odpovídající polohám výtrysků, spatřených na dřívějších snímcích. To signalizuje, že plyny ve výtryscích unikají z povrchu do okolního prostředí a vytvářejí velké gejzíry.

Fotografie z dřívějších pozorování zachycují jednotlivé výtrysky a označují místa, ze kterých plyny unikají. Nové fotografie dokazují, že horké skvrny kolem prasklin mají vztah k dalším povrchovým útvarům. Astronomové doufají, že při následujícím snímkování spatří jednotlivá zdrojová místa výtrysků a budou moci studovat odlišnosti mezi jednotlivými prasklinami.

„Enceladus má teplo, vodu a organické látky – některé ze základních stavebních bloků, potřebných pro život,“ říká Dennis Matson (Jet Propulsion Laboratory, NASA). „Musíme ještě hledat rozhodující složku – kapalnou vodu, avšak Enceladus povzbuzuje naši naději ještě více.“

V okamžiku nejtěsnějšího průletu se sonda Cassini přiblížila k povrchu měsíce Enceladus na vzdálenost 50 km. Když prolétala výtrysky materiálu, nacházela se ve vzdálenosti 190 km od jeho povrchu. K dalším těsným průletům sondy Cassini kolem měsíce Enceladus dojde 11. srpna 2008, 9. a 31. října 2008. Pokud bude mise sondy Cassini prodloužena i na další období, prolétne kolem tohoto zajímavého měsíce ještě čtyřikrát.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Neowise z Písečné

Kometa focená v Písečné u Jeseníku.

Další informace »