Globální oteplování by mohlo způsobit dobu ledovou
stav arktického ledovce v roce 1979stav arktického ledovce v roce 2003Globální oteplování by mohlo zanedlouho v Severní Americe a západní Evropě způsobit dobu ledovou. Tento paradoxní scénář získává stále větší podporu mezi ekology a klimatology. Snímky, které byly pořízeny americkou družicí DMSP (Defense Meteorological Satellite Program), ukazují stav arktického ledu v roce 1979 a 2003.
Velké množství vody z tajícího arktického ledu by mohlo rušit nebo dokonce zastavit velké proudy v Atlantickém oceánu. Bez obrovského tepla (srovnatelné s výkonem miliónů jaderných elektráren), které přinášejí teplé mořské proudy k pobřeží Severní Ameriky a západní Evropy, by v Evropě mohla průměrná teplota klesnout o 5 až 10°C. Ve východní Severní Ameriky by byly teploty o něco vyšší. Takový pokles teplot by byl podobný jako při poslední době ledové před 20.000 let.
"Je těžké předpovídat co se stane," říká Donald Cavalieri, pracovník NASA (Goddard Space Flight Center), "protože Severní moře a Atlantik jsou velmi komplexní systémy s mnoha vzájemnými ovlivňováními mezi pevninou, mořem a atmosférou. Fakta ukazují, že Arktida by mohla potenciálně ovlivnit proudy, které oteplují západní Evropu a týkají se mnoha lidí."
Snímky z družic ukazují dlouhodobý úbytek arktického ledu. Podle klimatologa Josefina Comisa (NASA, Goddard Space Flight Center) byl v roce 1978 úbytek ledu 9% za desetiletí, podle současných studií je rychlost tání arktického ledu 14% za desetiletí.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
