Teplotní mapa okolí jižního pólu měsíce EnceladusKosmická sonda Cassini, zkoumající planetu Saturn a její soustavu prstenců a měsíců, se v uplynulých letech věnovala i studiu měsíce Enceladus (průměr 504 km). Tento ledový objekt je zajímavý mj. tím, že jeho jižní pól je nejteplejším místem na povrchu měsíce, navíc z objevených prasklin tryskají gejzíry vodní páry, ledových krystalků a dalších sloučenin. Předpokládá se, že se pod ledovým povrchem nacházejí zásoby kapalné vody.
V pravé části připojeného obrázku jsou barevně zvýrazněna místa, odkud uniká tepelná energie z prasklin, nacházejících se v okolí jižního pólu měsíce Enceladus. Snímek byl pořízen sondou Cassini během průletu kolem měsíce 21. 11. 2009. Trhlina pojmenovaná Baghdad Sulcus je jedním ze čtyř tzv. tygřích škrábanců, což jsou oblasti, kde již při dřívějších průletech sonda zaznamenala výtrysky vodní páry a ledových krystalků. Zmiňovaná prasklina Baghdad Sulcus se táhne z levého horního do pravého dolního rohu obrázku.
"Barevný" levý obrázek, který má 10krát menší rozlišení, představuje infračervenou mapu okolí jižního pólu Encelada, která byla zhotovena na základě dat z infračerveného spektrometru na palubě kosmické sondy. Tato mapa byla získána v březnu 2008.
Nová data ukazují, že široké pruhy vyšších teplot, dříve zaznamenané na kompozitní mapě z infračerveného spektrometru, jsou především soustředěny do úzkých oblastí o šířce maximálně jednoho kilometru po celé délce praskliny. Z měření v oboru infračerveného záření vyplývá, že v oblasti Baghdad Sulcus dosahuje teplota hodnot kolem -93 °C. Teploty na většině povrchu se pohybují kolem -180 °C. Některé malé oblasti v okolí jižního pólu jsou teplejší (-116 °C).
Intenzita tepelného vyzařování je znázorněna odlišnými barvami. Fialová barva znázorňuje studený povrch, červená, oranžová a žlutá barva představuje oblasti o vyšších teplotách. Barevné odstíny obou mapek vzájemně zcela neodpovídají, neboť byly pořízeny v rozdílných obdobích a s rozdílným rozlišením.
Detailní pohled na oblast v okolí jižního pólu měsíce EnceladusNa detailním snímku s vysokým rozlišením, který byl získán sondou Cassini ze vzdálenosti 2000 km, je zachycena část praskliny Baghdad Sulcus v délce 40 km. Do černobílé fotografie jsou vkopírována data z infračerveného spektrometru. Jednotlivé barevné odstíny, jak bylo uvedeno výše, odpovídají různým teplotám (žlutá barva představuje nejteplejší povrch). Pozorované údolí s profilem písmene "V" je hluboké 500 m, široké 2 km a po obou stranách lemované svahy o výšce 100 m, tvořené usazeninami vyvrženého materiálu. Prasklina Baghdad Sulcus dosahuje celkové délky 175 km a je nejdelším údolím na měsíci Enceladus v oblasti jižního pólu. Na originálním snímku lze rozlišit detaily o velikosti 12 m/pixel.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již