Teplotní mapa okolí jižního pólu měsíce EnceladusKosmická sonda Cassini, zkoumající planetu Saturn a její soustavu prstenců a měsíců, se v uplynulých letech věnovala i studiu měsíce Enceladus (průměr 504 km). Tento ledový objekt je zajímavý mj. tím, že jeho jižní pól je nejteplejším místem na povrchu měsíce, navíc z objevených prasklin tryskají gejzíry vodní páry, ledových krystalků a dalších sloučenin. Předpokládá se, že se pod ledovým povrchem nacházejí zásoby kapalné vody.
V pravé části připojeného obrázku jsou barevně zvýrazněna místa, odkud uniká tepelná energie z prasklin, nacházejících se v okolí jižního pólu měsíce Enceladus. Snímek byl pořízen sondou Cassini během průletu kolem měsíce 21. 11. 2009. Trhlina pojmenovaná Baghdad Sulcus je jedním ze čtyř tzv. tygřích škrábanců, což jsou oblasti, kde již při dřívějších průletech sonda zaznamenala výtrysky vodní páry a ledových krystalků. Zmiňovaná prasklina Baghdad Sulcus se táhne z levého horního do pravého dolního rohu obrázku.
"Barevný" levý obrázek, který má 10krát menší rozlišení, představuje infračervenou mapu okolí jižního pólu Encelada, která byla zhotovena na základě dat z infračerveného spektrometru na palubě kosmické sondy. Tato mapa byla získána v březnu 2008.
Nová data ukazují, že široké pruhy vyšších teplot, dříve zaznamenané na kompozitní mapě z infračerveného spektrometru, jsou především soustředěny do úzkých oblastí o šířce maximálně jednoho kilometru po celé délce praskliny. Z měření v oboru infračerveného záření vyplývá, že v oblasti Baghdad Sulcus dosahuje teplota hodnot kolem -93 °C. Teploty na většině povrchu se pohybují kolem -180 °C. Některé malé oblasti v okolí jižního pólu jsou teplejší (-116 °C).
Intenzita tepelného vyzařování je znázorněna odlišnými barvami. Fialová barva znázorňuje studený povrch, červená, oranžová a žlutá barva představuje oblasti o vyšších teplotách. Barevné odstíny obou mapek vzájemně zcela neodpovídají, neboť byly pořízeny v rozdílných obdobích a s rozdílným rozlišením.
Detailní pohled na oblast v okolí jižního pólu měsíce EnceladusNa detailním snímku s vysokým rozlišením, který byl získán sondou Cassini ze vzdálenosti 2000 km, je zachycena část praskliny Baghdad Sulcus v délce 40 km. Do černobílé fotografie jsou vkopírována data z infračerveného spektrometru. Jednotlivé barevné odstíny, jak bylo uvedeno výše, odpovídají různým teplotám (žlutá barva představuje nejteplejší povrch). Pozorované údolí s profilem písmene "V" je hluboké 500 m, široké 2 km a po obou stranách lemované svahy o výšce 100 m, tvořené usazeninami vyvrženého materiálu. Prasklina Baghdad Sulcus dosahuje celkové délky 175 km a je nejdelším údolím na měsíci Enceladus v oblasti jižního pólu. Na originálním snímku lze rozlišit detaily o velikosti 12 m/pixel.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4