Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Hory na Venuši pokrývají kovy

Hory na Venuši pokrývají kovy

Venue-Gula Mons
Venue-Gula Mons
Hory na planetě Venuši jsou pokryty tenkou vrstvou těžkých kovů. K tomuto závěru dospěli vědci z univerzity ve Washingtonu. V důsledku mimořádně vysoké teploty na povrchu planety přecházejí olovo a bismut do kapalného stavu. Unikající páry kovů ve vyšších vrstvách atmosféry (kde je nižší teplota) kondenzují a následně dopadají na horská úbočí. Tím lze vysvětlit, proč radary na kosmických sondách, které studovaly povrch Venuše, zaznamenaly vysokou odrazivost právě v horských oblastech planety.

Navíc vrstvička olova a bismutu přispívá také k vyšší jasnosti planety. Pokud se týká rozměrů, je Venuše srovnatelná s velikostí Země. Planeta je "zabalena" do velice husté atmosféry, která je tvořena především oxidem uhličitým. Průměrná povrchová teplota Venuše činí +465 °C. Atmosférický tlak na povrchu Venuše 90krát převyšuje tlak na povrchu Země. Pokud chcete na vlastní kůži zjistit, jak by působila atmosféra na kosmonauta, který by vystoupil na povrch Venuše, stačí si zajet k moři a ponořit se do hloubky přibližně jednoho kilometru. K tomu ještě nutno připočítat vysokou teplotu a složení atmosféry.

Povrch Venuše nejlépe prostudovala americká sonda Magellan, která prováděla radarové mapování v letech 1990 až 1994. Část povrchu Venuše zmapovaly (s menším rozlišením) také sovětské sondy Veněra 15 a 16.

Američtí vědci dospěli k závěru, že proces vzniku kovové kůry na povrchu hor na Venuši mohl probíhat několik miliónů let, a je tudíž reálný.

Podobné závěry publikovali již v roce 1995 američtí vědci z univerzity v Saint Louis. Zjistili, že oblasti planety, vypínající se do výšky více než 3 km nad okolním terénem, mnohem lépe odrážejí radiový signál radiolokátoru na palubě kosmické sondy. Tehdy vědci vyslovili předpoklad, že hory na Venuši jsou pokryty "námrazou" z kovových materiálů, kterými mohou být siřičitan olovnatý, chlorid měďnatý, zinek, arzén a bismut. Protože v minulosti existovala na Venuši intenzívní sopečná činnost, mohly být tyto prvky a sloučeniny vyvrhovány v podobě par do husté atmosféry planety.

Zdroj: Zemlja i vselennaja 5/1995 a spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »