Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST: nová mapa povrchu planety Pluto

HST: nová mapa povrchu planety Pluto

Pluto_HST.jpg
Astronomové vypracovali novou barevnou mapu Pluta, nejvzdálenější planety Sluneční soustavy - jediné planety, která zatím nebyla zblízka zkoumána prostřednictvím kosmických sond. Mapa byla zhotovena na základě fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST).

Mapa, zahrnující celou severní a část jižní polokoule planety, zachycuje oblast pokrytou pravděpodobně metanovým ledem či jinovatkou, jasné skvrny na povrchu snad mohou být tvořeny zmrzlým oxidem uhelnatým.

Další tým astronomů získal doposud nejpřesnější údaje o velikosti měsíce Charona - jediného známého měsíce planety Pluto - a to zpracováním dat, získaných při pozorování zákrytu hvězdy 2UCAC 2625 7135.

New_Horizons_3.jpg

Americká kosmická sonda New Horizons se vydá k planetě Pluto v lednu 2006, kolem níž prolétne v roce 2015. Astronomové tak získají první detailní informace nejen o povrchu Pluta a jejím měsíci, ale i o velmi řídké atmosféře planety.

Nejnovější mapa povrchu planety Pluto byla vypracována na základě fotografií, pořízených kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Snímky byly průběžně pořizovány v období mezi červencem 2002 a červnem 2003. Perioda rotace planety Pluto kolem vlastní osy je 6,39 dne. Kosmický dalekohled HST pozoroval planetu Pluto na 12 obězích kolem Země přes dva různé filtry. Zhotovení mapy si vyžádalo dva roky počítačového zpracování získaných dat.

Skupina astronomů, jejichž vedoucím je Dr. Marc W. Buie (Lowell Observatory), objevila na povrchu Pluta tmavé oblasti, o nichž předpokládá, že se jedná o špinavý vodní led. Jasné skvrny na povrchu mohou být tvořeny zmrzlým dusíkem. Červeně zbarvené oblasti signalizují přítomnost metanového ledu, a snad i dalších organických látek (například molekul na bázi uhlíku)."Metanová jinovatka, jak se zdá, je všude, najdeme ji na tmavých i světlých oblastech povrchu planety Pluto," říká Dr. Buie. Mimořádně jasná skvrna poblíž středu mapy povrchu Pluta může naznačovat přítomnost oxidu uhelnatého.

Přesné určení poloměru Charona, měsíce planety Pluto, a rovněž určení jeho hustoty, bylo provedeno na základě dat z pozorovaného průběhu zákrytu hvězdy měsícem dne 11. 7. 2005. Bruno Sicardy z pařížské univerzity určil se svými spolupracovníky poloměr měsíce Charon na (602,5 +/- 1) km. Z této hodnoty a známé celkové hmotnosti měsíce Charon vychází jeho průměrná hustota (1,73 +/- 0,08) g/cm3.

Ještě dlouho po objevu v roce 1930 (prakticky až do dnešních dnů) bylo Pluto považováno za planetu. Dnes ji však stále více astronomů pokládá spíše za největší (?) těleso tzv. Kuiperova pásu, který se rozkládá za drahou planety Neptun, kde je známo několik stovek objektů. Dr. Buie se domnívá, že Pluto může být velice podobné Tritonu - měsíci Neptuna - který rovněž mohl původně patřit do Kuiperova pásu, a který mohl být zachycen gravitací planety Neptun.

Zdroj: news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »