Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST: nová mapa povrchu planety Pluto

HST: nová mapa povrchu planety Pluto

Pluto_HST.jpg
Astronomové vypracovali novou barevnou mapu Pluta, nejvzdálenější planety Sluneční soustavy - jediné planety, která zatím nebyla zblízka zkoumána prostřednictvím kosmických sond. Mapa byla zhotovena na základě fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST).

Mapa, zahrnující celou severní a část jižní polokoule planety, zachycuje oblast pokrytou pravděpodobně metanovým ledem či jinovatkou, jasné skvrny na povrchu snad mohou být tvořeny zmrzlým oxidem uhelnatým.

Další tým astronomů získal doposud nejpřesnější údaje o velikosti měsíce Charona - jediného známého měsíce planety Pluto - a to zpracováním dat, získaných při pozorování zákrytu hvězdy 2UCAC 2625 7135.

New_Horizons_3.jpg

Americká kosmická sonda New Horizons se vydá k planetě Pluto v lednu 2006, kolem níž prolétne v roce 2015. Astronomové tak získají první detailní informace nejen o povrchu Pluta a jejím měsíci, ale i o velmi řídké atmosféře planety.

Nejnovější mapa povrchu planety Pluto byla vypracována na základě fotografií, pořízených kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Snímky byly průběžně pořizovány v období mezi červencem 2002 a červnem 2003. Perioda rotace planety Pluto kolem vlastní osy je 6,39 dne. Kosmický dalekohled HST pozoroval planetu Pluto na 12 obězích kolem Země přes dva různé filtry. Zhotovení mapy si vyžádalo dva roky počítačového zpracování získaných dat.

Skupina astronomů, jejichž vedoucím je Dr. Marc W. Buie (Lowell Observatory), objevila na povrchu Pluta tmavé oblasti, o nichž předpokládá, že se jedná o špinavý vodní led. Jasné skvrny na povrchu mohou být tvořeny zmrzlým dusíkem. Červeně zbarvené oblasti signalizují přítomnost metanového ledu, a snad i dalších organických látek (například molekul na bázi uhlíku)."Metanová jinovatka, jak se zdá, je všude, najdeme ji na tmavých i světlých oblastech povrchu planety Pluto," říká Dr. Buie. Mimořádně jasná skvrna poblíž středu mapy povrchu Pluta může naznačovat přítomnost oxidu uhelnatého.

Přesné určení poloměru Charona, měsíce planety Pluto, a rovněž určení jeho hustoty, bylo provedeno na základě dat z pozorovaného průběhu zákrytu hvězdy měsícem dne 11. 7. 2005. Bruno Sicardy z pařížské univerzity určil se svými spolupracovníky poloměr měsíce Charon na (602,5 +/- 1) km. Z této hodnoty a známé celkové hmotnosti měsíce Charon vychází jeho průměrná hustota (1,73 +/- 0,08) g/cm3.

Ještě dlouho po objevu v roce 1930 (prakticky až do dnešních dnů) bylo Pluto považováno za planetu. Dnes ji však stále více astronomů pokládá spíše za největší (?) těleso tzv. Kuiperova pásu, který se rozkládá za drahou planety Neptun, kde je známo několik stovek objektů. Dr. Buie se domnívá, že Pluto může být velice podobné Tritonu - měsíci Neptuna - který rovněž mohl původně patřit do Kuiperova pásu, a který mohl být zachycen gravitací planety Neptun.

Zdroj: news.bbc
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Neowise nad Dolním Benešovem

Druhý pokus o vyfocení komety. Původně jsem si myslel, že kometa nepůjde z tohoto místa vidět. Naštěstí byla vidět skvěle. Ještě větší štěstí bylo, že zrovna během focení jedné z fotek padal krásně dlouze viditelný meteor. Sony A7ii, 1x13s, f/4, iso-3200

Další informace »