Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST objevil pátý měsíc Pluta

HST objevil pátý měsíc Pluta

Pátý měsíc Pluta objevený HST na přelomu června a července 2012. Zdroj:ESA/NASA
Pátý měsíc Pluta objevený HST na přelomu června a července 2012. Zdroj:ESA/NASA
Hubbleův vesmírný dalekohled pomohl najít už pátý měsíc trpasličí planety Pluto. Objev přitom následuje necelý rok po objevu čtvrtého měsíčku, který ještě ani nedostal jméno.

Připomeňme, že Pluto byl objeven ještě v době, kdy nebyla za dráhou Neptunu známa tělesa jemu podobná a proto byl dlouho považován za devátou planetu sluneční soustavy. Později, koncem devadesátých let, následoval jeden objev transneptunické planetky za druhým. Stav byl neudržitelný a Pluto, rozměrově spíše blízký těmto objektům byl zařazen do nové skupiny těles - trpasličích planet. Výsadní postavení Pluta dalo název určité skupině těchto těles, nazývané dnes plutoidy.

Hubble na oběžné dráze, představa malíře. Zdroj: NASA
Hubble na oběžné dráze, představa malíře. Zdroj: NASA
Od objevu Pluta v roce 1930 až do sedmdesátých let nebyli známi žádní souputníci. V roce 1978 však byl objeven měsíc Cháron, který je navíc neobvykle veliký. Má rozměr prakticky poloviční než Pluto samotný. To další průvodci Pluta jsou tak malá tělesa, že na jejich objev bylo nutno počkat až do období dokonalejší techniky. Dalekohledů s adaptivní optikou a vesmírného dalekohledu HST. Konkrétně snímky Hubbleova dalekohledu nám umožnily objevit další měsíce - Nix a Hydru. Ačkoli u jiných objektů za dráhou Neptunu také najdeme měsíčky, tak velké množství jich má pouze Pluto. A to ještě nebylo vše. Tým kolem HST oznámil loni objev čtvrtého měsíce, označeného na snímku P4. A nakonec právě nyní tu máme objev měsíce označeného P5.

Určení průměru těchto těles je v této obrovské vzdálenosti poměrně obtížný úkol. Poměrně přesně je znám rozměr Pluta (2306 km) a Chárona (1205 km). Měsíce Nix a Hydra jsou výrazně menší a narozdíl od Pluta a Chárona nemají kulový tvar. Velikost je uváděna 91 km resp. 114 km. Loni objevený měsíc má rozměr jen asi 10-30 km a poslední měsíc P5 z nich bude určitě nejmenší. Možná i do 10 km.

New_Horizons_3.jpg
K systému Pluta a jeho měsíců se kvapem přibližuje sonda New Horizons. Kýžený průlet a detailní výzkum má proběhnout přesně za tři roky. Nejblíže bude sonda 14. července 2015. Nové objevy Hubbleova dalekohledu jsou tedy pro tuto misi velmi důležité. Bude možné se na zmíněná tělesa zaměřit a naplánovat sekvenci jednotlivých pozorování. Bude zajímavé sledovat, zda ještě objevíme další měsíc s pomocí HST, nebo tyto objevy přinese až vesmírná sonda. Je dobře možné, že už je to všechno, co kolem Pluta obíhá a nemá to velikost větší skály. Už nyní se dá říci, že na tak malý objekt má poměrně nezvyklý počet měsíců, ale daleko pravděpodobněji může jít o výběrový jev, kdy ostatní tělesa za Neptunem nejsou tolik pod drobnohledem nebo jsou prostě moc daleko.

Psáno volně podle článku ESA / HST news.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Měsíc, HST, Pluto


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »