Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST objevil pátý měsíc Pluta

HST objevil pátý měsíc Pluta

Pátý měsíc Pluta objevený HST na přelomu června a července 2012. Zdroj:ESA/NASA
Pátý měsíc Pluta objevený HST na přelomu června a července 2012. Zdroj:ESA/NASA
Hubbleův vesmírný dalekohled pomohl najít už pátý měsíc trpasličí planety Pluto. Objev přitom následuje necelý rok po objevu čtvrtého měsíčku, který ještě ani nedostal jméno.

Připomeňme, že Pluto byl objeven ještě v době, kdy nebyla za dráhou Neptunu známa tělesa jemu podobná a proto byl dlouho považován za devátou planetu sluneční soustavy. Později, koncem devadesátých let, následoval jeden objev transneptunické planetky za druhým. Stav byl neudržitelný a Pluto, rozměrově spíše blízký těmto objektům byl zařazen do nové skupiny těles - trpasličích planet. Výsadní postavení Pluta dalo název určité skupině těchto těles, nazývané dnes plutoidy.

Hubble na oběžné dráze, představa malíře. Zdroj: NASA
Hubble na oběžné dráze, představa malíře. Zdroj: NASA
Od objevu Pluta v roce 1930 až do sedmdesátých let nebyli známi žádní souputníci. V roce 1978 však byl objeven měsíc Cháron, který je navíc neobvykle veliký. Má rozměr prakticky poloviční než Pluto samotný. To další průvodci Pluta jsou tak malá tělesa, že na jejich objev bylo nutno počkat až do období dokonalejší techniky. Dalekohledů s adaptivní optikou a vesmírného dalekohledu HST. Konkrétně snímky Hubbleova dalekohledu nám umožnily objevit další měsíce - Nix a Hydru. Ačkoli u jiných objektů za dráhou Neptunu také najdeme měsíčky, tak velké množství jich má pouze Pluto. A to ještě nebylo vše. Tým kolem HST oznámil loni objev čtvrtého měsíce, označeného na snímku P4. A nakonec právě nyní tu máme objev měsíce označeného P5.

Určení průměru těchto těles je v této obrovské vzdálenosti poměrně obtížný úkol. Poměrně přesně je znám rozměr Pluta (2306 km) a Chárona (1205 km). Měsíce Nix a Hydra jsou výrazně menší a narozdíl od Pluta a Chárona nemají kulový tvar. Velikost je uváděna 91 km resp. 114 km. Loni objevený měsíc má rozměr jen asi 10-30 km a poslední měsíc P5 z nich bude určitě nejmenší. Možná i do 10 km.

New_Horizons_3.jpg
K systému Pluta a jeho měsíců se kvapem přibližuje sonda New Horizons. Kýžený průlet a detailní výzkum má proběhnout přesně za tři roky. Nejblíže bude sonda 14. července 2015. Nové objevy Hubbleova dalekohledu jsou tedy pro tuto misi velmi důležité. Bude možné se na zmíněná tělesa zaměřit a naplánovat sekvenci jednotlivých pozorování. Bude zajímavé sledovat, zda ještě objevíme další měsíc s pomocí HST, nebo tyto objevy přinese až vesmírná sonda. Je dobře možné, že už je to všechno, co kolem Pluta obíhá a nemá to velikost větší skály. Už nyní se dá říci, že na tak malý objekt má poměrně nezvyklý počet měsíců, ale daleko pravděpodobněji může jít o výběrový jev, kdy ostatní tělesa za Neptunem nejsou tolik pod drobnohledem nebo jsou prostě moc daleko.

Psáno volně podle článku ESA / HST news.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Měsíc, HST, Pluto


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »