HST studoval atmosféru Země během úplného zatmění Měsíce
Autor: NASA/ESA/Hubble/M. Kornmesser
Za účelem využití úplného zatmění Měsíce v lednu 2019 použili astronomové Hubbleův kosmický teleskop HST k měření množství ozónu v atmosféře naší planety. Tato metoda slouží jako zkušební model pro to, jak pozorovat exoplanety podobné Zemi přecházející před jejich mateřskými hvězdami při pátrání po mimozemském životě.
HST nepozoroval Zemi přímo. Místo toho astronomové využili Měsíc jako zrcadlo k odrazu slunečního světla, které procházelo skrz zemskou atmosféru a následně se odrazilo zpět směrem k vesmírnému teleskopu.
Využití Hubbleova kosmického dalekohledu pro pozorování zatmění napodobuje podmínky, za kterých budou budoucí teleskopy studovat atmosféry tranzitujících exoplanet. Tyto atmosféry mohou obsahovat chemikálie zajímající astrobiology při studiu a pátrání po životě.
Ačkoliv již dříve bylo uskutečněno množství pozemních pozorování tohoto druhu, toto je vůbec první úplné zatmění Měsíce, které bylo pozorováno v oboru ultrafialového záření a zachyceno detektory vesmírného teleskopu. HST detekoval silné spektrální čáry ozónu, který absorboval sluneční záření na určitých vlnových délkách.
Fotosyntéza probíhající na Zemi miliardy roků je zodpovědná za vysokou hladinu kyslíku a silnou vrstvu ozónu na naší planetě. To je jeden z důvodů, proč se astronomové domnívají, že ozón nebo kyslík mohou být signálem přítomného života i na jiných planetách a upozorňují je tak na biologické signatury.
„Objev ozónu je důležitý, protože je fotochemickým vedlejším produktem molekulárního kyslíku, který je sám o sobě vedlejším produktem života,“ říká Allison Youngblood, vědecká pracovnice na Laboratory for Atmospheric and Space Physics.
Autor: NASA/ESA/Hubble/M. Kornmesser
Hubbleův vesmírný teleskop zaznamenal ozón absorbující některé vlnové délky z ultrafialového záření Slunce, které procházely okrajem zemské atmosféry v průběhu měsíčního zatmění, které nastalo v noci z 20./21. ledna 2019.
Několik dalších pozemních dalekohledů rovněž uskutečnilo spektroskopická pozorování v průběhu zatmění na jiných vlnových délkách. Hledali další složky zemské atmosféry, jako je kyslík a metan.
„Jedním z hlavních úkolů NASA je rozpoznat planety, které mohou podporovat život,“ říká Allison Youngblood. To je důvod, proč je důležité vyvíjet modely spektra Země jako šablony pro kategorizaci atmosfér extrasolárních planet.
Objev byl publikován v časopise Astronomical Journal.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
