Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST studoval jizvu na Jupiteru

HST studoval jizvu na Jupiteru

Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometou
Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometou
Kontrola a kalibrace Hubblova kosmického dalekohledu HST byla přerušena a vesmírná observatoř byla namířena na nedávno objevenou tmavou skvrnu v atmosféře obří planety Jupiter. Skvrna pomalu zvětšuje své rozměry. Vytvořila se v horních vrstvách oblačnosti po srážce planety s kometou či planetkou a její vzhled se mění ze dne na den.

Před několika dny byl největší kosmický dalekohled zkušebně namířen na planetu Jupiter. Aby nezmeškal potenciální nové informace při odhalení dramatu, které se odehrálo ve vzdálenosti 580 miliónů km od Země, přidělil Matt Mountain, ředitel Space Telescope Science Institute in Baltimore, Maryland, volný čas týmu astronomů, jehož vedoucí je Heidi Hammel (Space Science Institute in Boulder, Colorado).

Snímek nově vytvořené skvrny, pořízený 23. července 2009 kosmickou observatoří HST, je nejostřejším snímkem ve viditelném světle a vůbec prvním pozorováním, které následovalo po jeho opravě v průběhu servisní mise raketoplánu v květnu letošního roku. Pozorování Jupiteru se uskutečnilo pomocí nové kamery WFC3 (Wide Field Camera 3), kterou na HST nainstalovali astronauti během kosmické vycházky.

"Schopnost HST přesně a dokonale zobrazovat vesmír, odhalila udivující bohatství detailů v oblasti impaktu z roku 2009," říká Heidi Hammel. "Kombinací těchto snímků s pozemními fotografiemi na různých vlnových délkách byly získány informace, které umožní zevrubně porozumět tomu, co se přihodilo při této srážce. Moje nejupřímnější gratulace a poděkování patří všem, kteří se podíleli na konstrukci kamery WFPC3, a také astronautům, kteří ji na HST nainstalovali."

Stopu po kosmické srážce objevil na svém snímku australský astronom-amatér Anthony Wesley, který planetu Jupiter fotografoval 19. července 2009. Tato skvrna se zde vytvořila, když malé těleso vniklo do atmosféry a oblačnosti na Jupiteru, přičemž ji značně narušilo. K obdobné události došlo před 15 roky, kdy více než 20 úlomků komety Shoemaker-Levy 9 "bombardovalo" Jupitera.

Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometou
Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometou
Amy Simon-Miller (NASA's Goddard Space Flight Center) objasňuje, že na detailní fotografii je vidět změny ve tvaru skvrny, způsobené turbulencemi v atmosféře planety Jupiter. Velikost skvrny v době snímkování odpovídala dvojnásobku rozměru Evropy.

Amy Simon-Miller odhaduje, že velikost tělesa, které se srazilo s Jupiterem, dosahovala přinejmenším dvojnásobku délky fotbalového hřiště. Uvolněná energie zhruba 1000krát přesahovala množství energie, uvolněné při explozi tzv. Tunguzkého meteoritu v roce 1908.

Kamera WFPC3, kterou v květnu 2009 instalovali kosmonauti na HST, není ještě zcela zkalibrována. Předpokládá se, že bude pořizovat mimořádně kvalitní snímky blízkých i vzdálených vesmírných objektů.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »