Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST studoval jizvu na Jupiteru

HST studoval jizvu na Jupiteru

Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometou
Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometou
Kontrola a kalibrace Hubblova kosmického dalekohledu HST byla přerušena a vesmírná observatoř byla namířena na nedávno objevenou tmavou skvrnu v atmosféře obří planety Jupiter. Skvrna pomalu zvětšuje své rozměry. Vytvořila se v horních vrstvách oblačnosti po srážce planety s kometou či planetkou a její vzhled se mění ze dne na den.

Před několika dny byl největší kosmický dalekohled zkušebně namířen na planetu Jupiter. Aby nezmeškal potenciální nové informace při odhalení dramatu, které se odehrálo ve vzdálenosti 580 miliónů km od Země, přidělil Matt Mountain, ředitel Space Telescope Science Institute in Baltimore, Maryland, volný čas týmu astronomů, jehož vedoucí je Heidi Hammel (Space Science Institute in Boulder, Colorado).

Snímek nově vytvořené skvrny, pořízený 23. července 2009 kosmickou observatoří HST, je nejostřejším snímkem ve viditelném světle a vůbec prvním pozorováním, které následovalo po jeho opravě v průběhu servisní mise raketoplánu v květnu letošního roku. Pozorování Jupiteru se uskutečnilo pomocí nové kamery WFC3 (Wide Field Camera 3), kterou na HST nainstalovali astronauti během kosmické vycházky.

"Schopnost HST přesně a dokonale zobrazovat vesmír, odhalila udivující bohatství detailů v oblasti impaktu z roku 2009," říká Heidi Hammel. "Kombinací těchto snímků s pozemními fotografiemi na různých vlnových délkách byly získány informace, které umožní zevrubně porozumět tomu, co se přihodilo při této srážce. Moje nejupřímnější gratulace a poděkování patří všem, kteří se podíleli na konstrukci kamery WFPC3, a také astronautům, kteří ji na HST nainstalovali."

Stopu po kosmické srážce objevil na svém snímku australský astronom-amatér Anthony Wesley, který planetu Jupiter fotografoval 19. července 2009. Tato skvrna se zde vytvořila, když malé těleso vniklo do atmosféry a oblačnosti na Jupiteru, přičemž ji značně narušilo. K obdobné události došlo před 15 roky, kdy více než 20 úlomků komety Shoemaker-Levy 9 "bombardovalo" Jupitera.

Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometou
Nová skvrna na Jupiteru po srážce s kometou
Amy Simon-Miller (NASA's Goddard Space Flight Center) objasňuje, že na detailní fotografii je vidět změny ve tvaru skvrny, způsobené turbulencemi v atmosféře planety Jupiter. Velikost skvrny v době snímkování odpovídala dvojnásobku rozměru Evropy.

Amy Simon-Miller odhaduje, že velikost tělesa, které se srazilo s Jupiterem, dosahovala přinejmenším dvojnásobku délky fotbalového hřiště. Uvolněná energie zhruba 1000krát přesahovala množství energie, uvolněné při explozi tzv. Tunguzkého meteoritu v roce 1908.

Kamera WFPC3, kterou v květnu 2009 instalovali kosmonauti na HST, není ještě zcela zkalibrována. Předpokládá se, že bude pořizovat mimořádně kvalitní snímky blízkých i vzdálených vesmírných objektů.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »