Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST vyfotografoval druhou rudou skvrnu na Jupiteru

HST vyfotografoval druhou rudou skvrnu na Jupiteru

Jupiter_skvrna_1.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) poskytl astronomům doposud nejdetailnější pohled na druhou rudou skvrnu, která se objevila v atmosféře planety Jupiter. Poprvé v historii mají astronomové k dispozici svědectví o zrození nové rudé skvrny na obří planetě, která je od Země vzdálena zhruba 750 miliónů km. Tento nový uragán má poloviční průměr ve srovnání se svým legendárním sourozencem - Velkou rudou skvrnou GRS (Great Red Spot). Vědci jsou přesvědčeni, že nová skvrna může mít vztah k možným velkým klimatickým změnám v atmosféře planety Jupiter.

Skvrna přezdívaná některými astronomy "Red Spot Jr." byla pozorována poprvé astronomy amatéry i profesionály před několika měsíci - viz článek Druhá skvrna na Jupiteru. Avšak nové fotografie, které pořídil HST, poskytují mnohem více detailů ve srovnání se snímky, které pořídily sondy Voyager 1 a 2 při průletu kolem Jupitera před čtvrt stoletím.

Před záhadnou změnou barvy nové skvrny na stejný odstín, jako má známější Velká rudá skvrna, byla tato menší skvrna známa jako White Oval BA. Vytvořila se splynutím tří bílých eliptických útvarů v průběhu let 1998 až 2000. Přinejmenším jeden či dva předchůdci bílé skvrny byli vystopování na záznamech za posledních 90 let. Avšak obě skvrny mohly existovat ještě delší dobu. Třetí skvrna se objevila v roce 1939. (Velká rudá skvrna je pozorována již téměř 400 let - prakticky od začátku éry používání dalekohledů k výzkumu vesmíru.)

Jupiter_skvrna_2.jpg

Když byl Jupiter pozorován v oboru blízkého infračerveného záření (na vlnové délce 892 nm - což je tzv. metanový absorpční pás), je malá skvrna Red Spot Jr. viditelná podobně jako Velká rudá skvrna. To může znamenat, že tento útvar vystupuje několik km nad oblačnou pokrývku Jupitera, podobně jako se to předpokládá u velké skvrny. Někteří astronomové se domnívají, že červený odstín může skvrna získat díky kontaminaci materiálem, který stoupá vzhůru ze spodních vrstev atmosféry. Zde se tento materiál zbarvuje do červena chemickými reakcemi, které probíhají v důsledku působení ultrafialového záření Slunce.

Vědci si myslí, že fotografie pořízené pomocí kamery ACS na palubě Hubblova kosmického dalekohledu v dubnu 2006 mohou poskytnout důkaz, že se Jupiter nachází uprostřed globálních klimatických změn, které mohou změnit průměrnou teplotu v některých oblastech Jupitera až o více než 10 stupňů. Přemísťování tepla od rovníku směrem k jižnímu pólu je předpovězeno do blízkosti 34° jižní šířky, kde se zastaví. A to je právě místo, kde se objevila druhá rudá skvrna. Tento efekt předpověděl Philip Marcus (University of California, Berkeley) na dobu přibližně 7 let po splynutí bílých skvrn v letech 1998 až 2000.

Credit: NASA, ESA, A. Simon-Miller (NASA/GSFC), and I. de Pater (University of California Berkeley)

Zdroj: spaceglightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »