HST vyfotografoval druhou rudou skvrnu na Jupiteru
Skvrna přezdívaná některými astronomy "Red Spot Jr." byla pozorována poprvé astronomy amatéry i profesionály před několika měsíci - viz článek Druhá skvrna na Jupiteru. Avšak nové fotografie, které pořídil HST, poskytují mnohem více detailů ve srovnání se snímky, které pořídily sondy Voyager 1 a 2 při průletu kolem Jupitera před čtvrt stoletím.
Před záhadnou změnou barvy nové skvrny na stejný odstín, jako má známější Velká rudá skvrna, byla tato menší skvrna známa jako White Oval BA. Vytvořila se splynutím tří bílých eliptických útvarů v průběhu let 1998 až 2000. Přinejmenším jeden či dva předchůdci bílé skvrny byli vystopování na záznamech za posledních 90 let. Avšak obě skvrny mohly existovat ještě delší dobu. Třetí skvrna se objevila v roce 1939. (Velká rudá skvrna je pozorována již téměř 400 let - prakticky od začátku éry používání dalekohledů k výzkumu vesmíru.)
Když byl Jupiter pozorován v oboru blízkého infračerveného záření (na vlnové délce 892 nm - což je tzv. metanový absorpční pás), je malá skvrna Red Spot Jr. viditelná podobně jako Velká rudá skvrna. To může znamenat, že tento útvar vystupuje několik km nad oblačnou pokrývku Jupitera, podobně jako se to předpokládá u velké skvrny. Někteří astronomové se domnívají, že červený odstín může skvrna získat díky kontaminaci materiálem, který stoupá vzhůru ze spodních vrstev atmosféry. Zde se tento materiál zbarvuje do červena chemickými reakcemi, které probíhají v důsledku působení ultrafialového záření Slunce.
Vědci si myslí, že fotografie pořízené pomocí kamery ACS na palubě Hubblova kosmického dalekohledu v dubnu 2006 mohou poskytnout důkaz, že se Jupiter nachází uprostřed globálních klimatických změn, které mohou změnit průměrnou teplotu v některých oblastech Jupitera až o více než 10 stupňů. Přemísťování tepla od rovníku směrem k jižnímu pólu je předpovězeno do blízkosti 34° jižní šířky, kde se zastaví. A to je právě místo, kde se objevila druhá rudá skvrna. Tento efekt předpověděl Philip Marcus (University of California, Berkeley) na dobu přibližně 7 let po splynutí bílých skvrn v letech 1998 až 2000.
Credit: NASA, ESA, A. Simon-Miller (NASA/GSFC), and I. de Pater (University of California Berkeley)
Zdroj: spaceglightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
