Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  HST znovu fotografoval kometu ISON

HST znovu fotografoval kometu ISON

Kometa ISON na snímku z HST Autor: NASA, ESA
Kometa ISON na snímku z HST
Autor: NASA, ESA
Profesionální i amatérští astronomové – ale i laická veřejnost – netrpělivě čekají, jak to dopadne s blížící se kometou C/2012 S1 (ISON), zda se skutečně stane kometou století. Kromě různých pozemních dalekohledů kometu občas sleduje i Hubblův kosmický dalekohled HST, nacházející se na oběžné dráze kolem Země.

Nové fotografie ke Slunci se přibližující komety ISON napovídají, že její jádro je kompaktní navzdory některým prognózám, že křehké ledové jádro komety se může rozpadnout, jakmile jej začne zahřívat Slunce. K největšímu přiblížení komety ke Slunci dojde 28. listopadu 2013, kdy prolétne ve vzdálenosti 1 165 000 km nad jeho povrchem. Bude se pohybovat rychlostí 377 km/s a jádro komety bude zahříváno na teplotu více než 2760 °C. Přitom se bude intenzivně odpařovat a extrémní slapové síly se budou snažit křehké ledové jádro komety roztrhat.

Na publikovaném snímku NASA, který byl pořízen 9. října 2013 pomocí HST, není jádro komety vidět, protože je příliš malé. Pokud by se jádro komety rozpadlo, pak je určitá naděje, že se pomocí HST podaří objevit důkazy přítomnosti většího počtu úlomků.

Kromě toho tzv. kóma (nebo-li hlava komety) obklopující její jádro je symetrická a klidná. Tak by tomu pravděpodobně nebylo v případě, pokud by se v oblasti kometárního jádra nacházelo několik menších fragmentů pohybujících se společně po kometární dráze. Polární výtrysk prachu poprvé pozorovaný pomocí HST na snímku pořízeném v dubnu 2013 již není viditelný – zřejmě tato oblast na povrchu jádra přestala být aktivní.

Barvy kompozitního obrázku byly vytvořeny na základě pozorování při použití dvou různých filtrů. Kóma komety se jeví modrozelená vzhledem k přítomnosti plynů, zatímco ohon komety má nádech do červena z důvodu přítomnosti prachu unikajícího z jádra komety. Ohon komety vzniká v důsledku uvolňování prachových částic, které jsou unášeny tlakem slunečního záření. V době pořízení fotografie se kometa nacházela uvnitř dráhy planety Mars a od Země ji dělilo 285 miliónů kilometrů.

K Zemi se kometa ISON nejvíce přiblíží 26. prosince 2013, a to na vzdálenost 64 miliónů km.

Kometu objevili 21. září 2012 Vitalij Něvskij a Artjom Novičonok pomocí dalekohledu o průměru 40 cm. Velikost kometárního jádra se odhaduje na několik km.

Více informací o pozorování komety ISON, o jejím „chování“ a o pravděpodobnosti, že se stane zářivou ozdobou zimní oblohy, se můžete dozvědět v přednášce JAKÁ BUDE KOMETA ISON?, kterou pořádá Hvězdárna Valašské Meziříčí ve středu 20. listopadu 2013.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »