Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Iapetus - měsíc dvou tváří

Iapetus - měsíc dvou tváří

Cassini-PIA06100-Iapetus.jpg
Kosmická sonda Cassini vyslala na Zemi první fotografie zajímavého měsíce planety Saturn s názvem Iapetus. Jedna polokoule tohoto měsíce je velmi tmavá, zatímco ta druhá je naopak velice světlá. Vědci zatím neznají původ tmavého materiálu na povrchu měsíce - zda se jedná o usazený tmavý materiál na povrchu měsíce či obnažené podpovrchové vrstvy měsíce.

Iapetus je jedním z 31 dnes známých měsíců planety Saturn. Publikovaný snímek byl pořízen ve viditelném světle sondou Cassini prostřednictvím úzkoúhlé kamery dne 3. 7. 2004, tedy 2 dny po navedení na oběžnou dráhu kolem Saturna. Sonda prolétla kolem měsíce ve vzdálenosti 2 966 991 km. Různě jasné oblasti na povrchu měsíce nejsou způsobeny hrou světla a stínu, jedná se o reálné jevy.

Během čtyřleté základní mise bude sonda Cassini pořizovat další snímky měsíce Iapetus. Uskuteční se také dvě těsná přiblížení k jeho povrchu. Dne 1. 1. 2005 prolétne sonda ve vzdálenosti 65 000 km a 10. 9. 2007 se přiblíží na vzdálenost pouhých 1000 km.

Iapetus byl objeven v roce 1671. O jeho objev se zasloužil Giovanni Domenico Cassini, francouzský astronom italského původu. Správně usoudil, že zadní polokoule měsíce musí být složena z materiálu s vysokou odrazivostí, zatímco přední strana (ve směru pohybu na oběžné dráze) je překvapivě tmavá.

Fotografie, pořízené sondou Voyager, naznačují, že světlá strana měsíce Iapetus odráží přibližně 50% dopadajícího světla, což je typické pro ledové měsíce, jejichž povrch je poznamenán velkým množstvím kráterů. Tmavá polokoule měsíce, s nádechem do červena, odráží pouze 3 až 4% dopadajícího záření.

Jedním z možných vysvětlení tmavého povrchu přední polokoule měsíce mohou být usazené tmavé částice prachu, které byly vyvrženy ze Saturnova měsíce Phoebe a které se dostaly do míst, kde obíhá Iapetus. Obíhající měsíc pak tyto částice "vychytával" a ty ulpěly na povrchu jeho přední polokoule. Připomeňme, že Phoebe obíhá kolem Saturna ve vzdálenosti přibližně 13 miliónů km, zatímco Iapetus ve vzdálenosti 3,5 miliónu km. Mezi oběma měsíci krouží kolem Saturna ještě dva malé měsíčky o průměru kolem 15 km. Bylo by zajímavé zjistit, zda i na nich se usadila tmavá prachová zrníčka. Další hypotéza předpokládá, že podpovrchové vrstvy měsíce Iapetus jsou z tmavého materiálu. Při srážkách s meteority došlo k vytvoření kráterů, k obnažení tmavého materiálu a k jeho rozhození po ledovém povrchu měsíce.

Iapetus je zajímavý ještě z jiného hlediska. Obíhá po dráze mírně skloněné k rovníku (i = 15°), tzn. že se střídavě dostává nad a pod rovinu prstenců a dráhy většiny Saturnových měsíců. Má rovněž menší hustotu než ostatní měsíce, což vede k předpokladu, že se jedná o těleso složené z rozbitých kusů ledu nebo s přítomností zmrzlého metanu a čpavku uvnitř měsíce.

Další výzkumy pomocí přístrojů sondy Cassini snad vnesou do údajů o tajemném měsíci Iapetus více "světla".

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »