Iapetus - měsíc dvou tváří
 |
Iapetus je jedním z 31 dnes známých měsíců planety Saturn. Publikovaný snímek byl pořízen ve viditelném světle sondou Cassini prostřednictvím úzkoúhlé kamery dne 3. 7. 2004, tedy 2 dny po navedení na oběžnou dráhu kolem Saturna. Sonda prolétla kolem měsíce ve vzdálenosti 2 966 991 km. Různě jasné oblasti na povrchu měsíce nejsou způsobeny hrou světla a stínu, jedná se o reálné jevy.
Během čtyřleté základní mise bude sonda Cassini pořizovat další snímky měsíce Iapetus. Uskuteční se také dvě těsná přiblížení k jeho povrchu. Dne 1. 1. 2005 prolétne sonda ve vzdálenosti 65 000 km a 10. 9. 2007 se přiblíží na vzdálenost pouhých 1000 km.
Iapetus byl objeven v roce 1671. O jeho objev se zasloužil Giovanni Domenico Cassini, francouzský astronom italského původu. Správně usoudil, že zadní polokoule měsíce musí být složena z materiálu s vysokou odrazivostí, zatímco přední strana (ve směru pohybu na oběžné dráze) je překvapivě tmavá.
Fotografie, pořízené sondou Voyager, naznačují, že světlá strana měsíce Iapetus odráží přibližně 50% dopadajícího světla, což je typické pro ledové měsíce, jejichž povrch je poznamenán velkým množstvím kráterů. Tmavá polokoule měsíce, s nádechem do červena, odráží pouze 3 až 4% dopadajícího záření.
Jedním z možných vysvětlení tmavého povrchu přední polokoule měsíce mohou být usazené tmavé částice prachu, které byly vyvrženy ze Saturnova měsíce Phoebe a které se dostaly do míst, kde obíhá Iapetus. Obíhající měsíc pak tyto částice "vychytával" a ty ulpěly na povrchu jeho přední polokoule. Připomeňme, že Phoebe obíhá kolem Saturna ve vzdálenosti přibližně 13 miliónů km, zatímco Iapetus ve vzdálenosti 3,5 miliónu km. Mezi oběma měsíci krouží kolem Saturna ještě dva malé měsíčky o průměru kolem 15 km. Bylo by zajímavé zjistit, zda i na nich se usadila tmavá prachová zrníčka. Další hypotéza předpokládá, že podpovrchové vrstvy měsíce Iapetus jsou z tmavého materiálu. Při srážkách s meteority došlo k vytvoření kráterů, k obnažení tmavého materiálu a k jeho rozhození po ledovém povrchu měsíce.
Iapetus je zajímavý ještě z jiného hlediska. Obíhá po dráze mírně skloněné k rovníku (i = 15°), tzn. že se střídavě dostává nad a pod rovinu prstenců a dráhy většiny Saturnových měsíců. Má rovněž menší hustotu než ostatní měsíce, což vede k předpokladu, že se jedná o těleso složené z rozbitých kusů ledu nebo s přítomností zmrzlého metanu a čpavku uvnitř měsíce.
Další výzkumy pomocí přístrojů sondy Cassini snad vnesou do údajů o tajemném měsíci Iapetus více "světla".
Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
