Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Iapetus - měsíc dvou tváří

Iapetus - měsíc dvou tváří

Cassini-PIA06100-Iapetus.jpg
Kosmická sonda Cassini vyslala na Zemi první fotografie zajímavého měsíce planety Saturn s názvem Iapetus. Jedna polokoule tohoto měsíce je velmi tmavá, zatímco ta druhá je naopak velice světlá. Vědci zatím neznají původ tmavého materiálu na povrchu měsíce - zda se jedná o usazený tmavý materiál na povrchu měsíce či obnažené podpovrchové vrstvy měsíce.

Iapetus je jedním z 31 dnes známých měsíců planety Saturn. Publikovaný snímek byl pořízen ve viditelném světle sondou Cassini prostřednictvím úzkoúhlé kamery dne 3. 7. 2004, tedy 2 dny po navedení na oběžnou dráhu kolem Saturna. Sonda prolétla kolem měsíce ve vzdálenosti 2 966 991 km. Různě jasné oblasti na povrchu měsíce nejsou způsobeny hrou světla a stínu, jedná se o reálné jevy.

Během čtyřleté základní mise bude sonda Cassini pořizovat další snímky měsíce Iapetus. Uskuteční se také dvě těsná přiblížení k jeho povrchu. Dne 1. 1. 2005 prolétne sonda ve vzdálenosti 65 000 km a 10. 9. 2007 se přiblíží na vzdálenost pouhých 1000 km.

Iapetus byl objeven v roce 1671. O jeho objev se zasloužil Giovanni Domenico Cassini, francouzský astronom italského původu. Správně usoudil, že zadní polokoule měsíce musí být složena z materiálu s vysokou odrazivostí, zatímco přední strana (ve směru pohybu na oběžné dráze) je překvapivě tmavá.

Fotografie, pořízené sondou Voyager, naznačují, že světlá strana měsíce Iapetus odráží přibližně 50% dopadajícího světla, což je typické pro ledové měsíce, jejichž povrch je poznamenán velkým množstvím kráterů. Tmavá polokoule měsíce, s nádechem do červena, odráží pouze 3 až 4% dopadajícího záření.

Jedním z možných vysvětlení tmavého povrchu přední polokoule měsíce mohou být usazené tmavé částice prachu, které byly vyvrženy ze Saturnova měsíce Phoebe a které se dostaly do míst, kde obíhá Iapetus. Obíhající měsíc pak tyto částice "vychytával" a ty ulpěly na povrchu jeho přední polokoule. Připomeňme, že Phoebe obíhá kolem Saturna ve vzdálenosti přibližně 13 miliónů km, zatímco Iapetus ve vzdálenosti 3,5 miliónu km. Mezi oběma měsíci krouží kolem Saturna ještě dva malé měsíčky o průměru kolem 15 km. Bylo by zajímavé zjistit, zda i na nich se usadila tmavá prachová zrníčka. Další hypotéza předpokládá, že podpovrchové vrstvy měsíce Iapetus jsou z tmavého materiálu. Při srážkách s meteority došlo k vytvoření kráterů, k obnažení tmavého materiálu a k jeho rozhození po ledovém povrchu měsíce.

Iapetus je zajímavý ještě z jiného hlediska. Obíhá po dráze mírně skloněné k rovníku (i = 15°), tzn. že se střídavě dostává nad a pod rovinu prstenců a dráhy většiny Saturnových měsíců. Má rovněž menší hustotu než ostatní měsíce, což vede k předpokladu, že se jedná o těleso složené z rozbitých kusů ledu nebo s přítomností zmrzlého metanu a čpavku uvnitř měsíce.

Další výzkumy pomocí přístrojů sondy Cassini snad vnesou do údajů o tajemném měsíci Iapetus více "světla".

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseidy za svitu Měsíce v poslední čtvrti..

Další informace »