Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Indonézsky asteroid

Indonézsky asteroid

Stopa po denním bolidu.
Stopa po denním bolidu.
Dňa 8. Októbra 2009 približne o 4:00 SEČ došlo k stretu planéty Zem s asteroidom, ktorý bol v priemere 5-10 metrov široký. Teleso z vesmíru však na zem nedopadlo, iba zhorelo v zemskej atmosfére, pričom sa uvoľnila energia porovnateľná s výbuchom malej atómovej bomby.

Vystrašení obyvatelia pobrežného mesta Bone v Indonézii si mysleli, že ide o zemetrasenie, na ktoré sú v tejto krajine pomerne často zvyknutí. V momente keď sa začali otriasať steny a vzduchom sa začali šíriť búrlivé zvuky, ľudia opustili svoje domovy a začali utekať. Všetko čo ľudia na oblohe videli bol obrovský, skrútený oblak pozostatkov asteroidu tiahnuci sa poobednajšou oblohou.

Otrasy zeme zachytilo pozoruhodne málo spravodajstiev v západnej tlači, avšak vedci zaoberajúci sa štúdiom meteorov im venovali plnú pozornosť. "Explózia spustila infrazvukové senzory v Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty Organization (inštitúcia ohlasújúca, alebo zakazujúca všetky nukleárne explózie, či už v prírode, v armáde, alebo pre civilné účely), ktorá je 10 000 km od miesta v ktorom explodoval asteroid." oznámili prieskumníci Elizabeth Silber a Peter Brown z Univerzity v Západnom Ontáriu. Z ich analýzy infrazvukových údajov vyplynulo, že výbuch nastal na mieste so súradnicami 4.5° Južej šírky a 120° východnej dĺžky, so silou porovnateľnou k výbuchom 50 kiloton výbušniny TNT. To je približne 2 až 3 krát viac ako sila explózie atómovej bomby, ktorá bola v roku 1945 zhodená na Hirošimu. Video pretrvávajúcej stopy asteroidu v atmosfére si môžte pozrieť tu:



O asteroide, ktorý spôsobil v atmosfére Zeme výbuch bol pre astronómov prekvapením, pretože pred tým o ňom nemali žiadne informácie. Podľa štatistických štúdií populácie blízkozemských asteroidov je takéto teleso vystavené kolízii so Zemou v priemere každých 2-12 rokov. "Nasledujúce pozorovania prostredníctvom iných zariadení môžu byť veľmi cenné pri ďaľšom objasňovaní tejto unikátnej udalosti." povedali Silber a Brown. O ďaľších informáciách ohľadom Indonézskeho asteroidu Vás budeme priebežne informovať na našich stránkach.

Zdroje:
[1] neo.jpl.nasa.gov/news/news165.html
[2] www.spaceweather.com




O autorovi



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »