Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Inventura potenciálně nebezpečných planetek

Inventura potenciálně nebezpečných planetek

Potenciálně nebezpečné planetky přibližující se ke dráze Země
Potenciálně nebezpečné planetky přibližující se ke dráze Země
Pozorování uskutečněná družicí NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) vedla k doposud nejlepšímu určení počtu pro Zemi potenciálně nebezpečných asteroidů ve Sluneční soustavě. Asteroidy známé pod zkratkou "PHAs" (z anglického názvu Potentially Hazardous Asteroids) obíhají po takových drahách kolem Slunce, které je přivádějí do vzdálenosti menší než 8 miliónů km od Země a jsou dost velké na to, aby "přežily" průlet zemskou atmosférou a způsobily při dopadu velké škody v regionálním, případě globálním měřítku. Tato skupina těles je součástí skupiny objektů označovaných jako NEO (Near Earth Object), tj. blízkozemní tělesa.

Součástí mise astronomické družice WISE bylo pátrání po blízkozemních asteroidech za účelem zjištění předpokládaného počtu nebezpečných těles. Z výzkumů vyplývá, že existuje přibližně (4 700±1 500) PHAs, které mají průměr větší než 100 metrů. Doposud bylo podle odhadu objeveno 20 až 30 % těchto objektů.

V rámci projektu NEOWISE byla realizována řada spolehlivých předběžných určení celkového počtu objektů a jejich velikosti. Protože dalekohled kosmické observatoře WISE detekoval infračervené záření, tedy tepelné záření asteroidů, byl schopen zachytit záření i tmavých objektů, z čehož vyplývá mnohem reprezentativnější pohled na celkovou populaci těchto těles.

"Analýza v rámci projektu NEOWISE ukázala, že jsme udělali dobrý krok při hledání těchto objektů, které skutečně představují pro naši Zemi vážné nebezpečí," říká Lindley Johnson, programový manažer NASA pro Near-Earth Object Observation Program (pozorování blízkozemních objektů). "Avšak budeme pátrat dál a budeme koordinovat úsilí během příštích několika desetiletí při hledání těles, která by mohla vážně ohrozit Zemi a nebo být cílem budoucích kosmických misí."

Nové analýzy napovídají, že přibližně dvakrát více těles označovaných jako PHAs, než se odhadovalo doposud, je usazeno na drahách s malým sklonem vůči ekliptice, které se téměř shodují s oběžnou rovinou naší Země.

Dráhy potencálně nebezpečných planetek ve Sluneční soustavě
Dráhy potencálně nebezpečných planetek ve Sluneční soustavě
"Náš tým byl překvapen zjištěním velkého množství objektů PHAs na oběžných drahách s malým sklonem," říká Amy Mainzer, vedoucí vědecká pracovnice NASA, Jet Propulsion Laboratory. "Protože budou mít snahu přiblížit se do blízkosti Země, mohou tyto cíle poskytnout nejlepší příležitost studia prostřednictvím příští generace pilotovaných lodí a výzkumů pomocí automatů."

Analýza v rámci projektu NEOWISE naznačuje pravděpodobný původ objektů PHAs s nízkým sklonem dráhy: většina z nich může pocházet ze vzájemné kolize dvou asteroidů v hlavním pásu planetek v prostoru mezi drahami planet Mars a Jupiter. Větší těleso na dráze s malým sklonem k rovině ekliptiky bylo při srážce rozbito na malé úlomky, které postupně driftovaly blíže k Zemi a z některých se dokonce staly potenciálně nebezpečné planetky (PHAs).

Nižší sklon drah objektů označovaných jako PHAs se zdá být poněkud zřetelnější vzhledem k ostatním blízkozemním asteroidům. Zjištění, že objekty PHAs mají tendenci být jasnější, hovoří něco o jejich složení. S větší pravděpodobností se může jednat buď o kamenná nebo kovová tělesa. Tyto informace jsou velmi důležité pro vyhodnocení potenciálního nebezpečí, které hrozí od kosmických těles. Jejich složení může velmi ovlivnit skutečnost, jak rychle by asteroid mohl shořet v atmosféře Země, pokud by došlo ke srážce.

"Projekt NEOWISE, který původně nebyl součástí výzkumu uskutečňovaného družicí WISE, se ukázal být velkým bonusem," říká Amy Mainzer. "Všechno, co můžeme zjistit o těchto tělesech, nám pomůže porozumět jejich původu a dalšímu osudu."

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »