Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Inventura potenciálně nebezpečných planetek

Inventura potenciálně nebezpečných planetek

Potenciálně nebezpečné planetky přibližující se ke dráze Země
Potenciálně nebezpečné planetky přibližující se ke dráze Země
Pozorování uskutečněná družicí NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) vedla k doposud nejlepšímu určení počtu pro Zemi potenciálně nebezpečných asteroidů ve Sluneční soustavě. Asteroidy známé pod zkratkou "PHAs" (z anglického názvu Potentially Hazardous Asteroids) obíhají po takových drahách kolem Slunce, které je přivádějí do vzdálenosti menší než 8 miliónů km od Země a jsou dost velké na to, aby "přežily" průlet zemskou atmosférou a způsobily při dopadu velké škody v regionálním, případě globálním měřítku. Tato skupina těles je součástí skupiny objektů označovaných jako NEO (Near Earth Object), tj. blízkozemní tělesa.

Součástí mise astronomické družice WISE bylo pátrání po blízkozemních asteroidech za účelem zjištění předpokládaného počtu nebezpečných těles. Z výzkumů vyplývá, že existuje přibližně (4 700±1 500) PHAs, které mají průměr větší než 100 metrů. Doposud bylo podle odhadu objeveno 20 až 30 % těchto objektů.

V rámci projektu NEOWISE byla realizována řada spolehlivých předběžných určení celkového počtu objektů a jejich velikosti. Protože dalekohled kosmické observatoře WISE detekoval infračervené záření, tedy tepelné záření asteroidů, byl schopen zachytit záření i tmavých objektů, z čehož vyplývá mnohem reprezentativnější pohled na celkovou populaci těchto těles.

"Analýza v rámci projektu NEOWISE ukázala, že jsme udělali dobrý krok při hledání těchto objektů, které skutečně představují pro naši Zemi vážné nebezpečí," říká Lindley Johnson, programový manažer NASA pro Near-Earth Object Observation Program (pozorování blízkozemních objektů). "Avšak budeme pátrat dál a budeme koordinovat úsilí během příštích několika desetiletí při hledání těles, která by mohla vážně ohrozit Zemi a nebo být cílem budoucích kosmických misí."

Nové analýzy napovídají, že přibližně dvakrát více těles označovaných jako PHAs, než se odhadovalo doposud, je usazeno na drahách s malým sklonem vůči ekliptice, které se téměř shodují s oběžnou rovinou naší Země.

Dráhy potencálně nebezpečných planetek ve Sluneční soustavě
Dráhy potencálně nebezpečných planetek ve Sluneční soustavě
"Náš tým byl překvapen zjištěním velkého množství objektů PHAs na oběžných drahách s malým sklonem," říká Amy Mainzer, vedoucí vědecká pracovnice NASA, Jet Propulsion Laboratory. "Protože budou mít snahu přiblížit se do blízkosti Země, mohou tyto cíle poskytnout nejlepší příležitost studia prostřednictvím příští generace pilotovaných lodí a výzkumů pomocí automatů."

Analýza v rámci projektu NEOWISE naznačuje pravděpodobný původ objektů PHAs s nízkým sklonem dráhy: většina z nich může pocházet ze vzájemné kolize dvou asteroidů v hlavním pásu planetek v prostoru mezi drahami planet Mars a Jupiter. Větší těleso na dráze s malým sklonem k rovině ekliptiky bylo při srážce rozbito na malé úlomky, které postupně driftovaly blíže k Zemi a z některých se dokonce staly potenciálně nebezpečné planetky (PHAs).

Nižší sklon drah objektů označovaných jako PHAs se zdá být poněkud zřetelnější vzhledem k ostatním blízkozemním asteroidům. Zjištění, že objekty PHAs mají tendenci být jasnější, hovoří něco o jejich složení. S větší pravděpodobností se může jednat buď o kamenná nebo kovová tělesa. Tyto informace jsou velmi důležité pro vyhodnocení potenciálního nebezpečí, které hrozí od kosmických těles. Jejich složení může velmi ovlivnit skutečnost, jak rychle by asteroid mohl shořet v atmosféře Země, pokud by došlo ke srážce.

"Projekt NEOWISE, který původně nebyl součástí výzkumu uskutečňovaného družicí WISE, se ukázal být velkým bonusem," říká Amy Mainzer. "Všechno, co můžeme zjistit o těchto tělesech, nám pomůže porozumět jejich původu a dalšímu osudu."

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »