Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak objevit černé díry padající na Slunce

Jak objevit černé díry padající na Slunce

Předpokládané oscilace Slunce po zasažení černou minidírou
Předpokládané oscilace Slunce po zasažení černou minidírou
Astronomové doposud objevili dva typy černých děr. Jedná se o superhmotné černé díry nacházející se uprostřed galaxií (čím větší galaxie, tím větší černá díra v jejím jádru) a hvězdné černé díry, které vznikly při zániku velmi hmotných hvězd. Jedná se o objekty, jejichž hmotnost je natolik velká, že je nemůže v důsledku obrovské gravitace opustit žádné záření. Proto je nelze přímo pozorovat - o jejich existenci se astronomové dozvěděli například na základě gravitačního působení černých děr na okolní objekty.

Avšak není zde žádný vážný důvod, proč by nemohly existovat černé díry i jiných velikostí. Mnoho astronomů se například domnívá, že fluktuace hustoty mladého vesmíru mohly vést k přirozenému vzniku relativně malých černých děr.

Ty nejmenší z nich se za dobu existence vesmíru již mohly vypařit. Avšak černé díry o hmotnosti srovnatelné s hmotností asteroidu by mohly prolétávat někde kolem nás. Mohly by dokonce vytvářet i záhadnou temnou hmotu, která vyplňuje vesmír. Otázkou je, jak je objevit.

Různí teoretikové se domnívají, že bychom mohli primordiální (prvotní) černé díry vystopovat na základě pozorování jevu, jakým je například efekt gravitační mikročočky vznikající tehdy, když pro pozemského pozorovatele přechází miniaturní černá díra před kotoučky vzdálených hvězd, čímž dojde ke krátkodobému zvýšení jejich jasnosti. Další možností je pozorování záblesků záření gama, vznikajícího při "umírání" černé díry. Avšak žádné z těchto pozorování zatím neposkytlo jakékoliv výsledky.

Michael Kesden (New York University) a Shravan Hanasoge (Princeton University, New Jersey) navrhují jiná pozorování. Předpokládají, že primordiálních černé díry by mohly narážet do Slunce a účinek srážky by měl být docela dobře pozorovatelný.

Takovéto události nebudou tak katastrofické, jak by se mohlo zdát. Je pravděpodobné, že prvotní černá díra o hmotnosti průměrné planetky či komety (1021 gramů) by měla projít přímo skrz Slunce a přitom generovat malý "obláček" rentgenového záření. Takovýto záblesk by ale byl dokonce slabší než přirozené pozadí rentgenového záření, takže by bylo pro astronomy nemožné jej pozorovat.

Kesden a Hanasoge se však domnívají, že takováto kolize může rovněž generovat supersonické turbulence, které by rozezněly Slunce jako zvon. Podařilo se jim vypočítat, jak by tyto oscilace měly vypadat.

Oba dospěli k závěru, že tyto oscilace (vibrace) by měly být pozorovatelné i pomocí současné pozorovací techniky jako druh sluneční "škytavky". Zdá se, že bychom měli být již brzy schopni tyto projevy zaregistrovat.

Tento názor by mohl vyvolat zájem o nová pozorování Slunce. Můžete vzít jed na to, že sluneční astronomové budou analyzovat dřívější získaná data, aby zjistili, jestli náhodou nezmeškali nějaké signály, které prozrazují kolizi Slunce s prvotní černou dírou. Pokud ale ve starších záznamech nic neobjeví, měli by se zaměřit na nová pozorování.

Nicméně prvotní černé díry budou pravděpodobně velmi vzácné, což znamená, že k jejich kolizím se Sluncem bude docházet jen tu a tam. Mnohem schůdnější cestou k jejich objevu je pozorování oscilací blízkých hvězd, tvrdí Kesden a Hanasoge.

A možná budou mít astronomové štěstí. Astroseismologie je poměrně mladý vědní obor, který rychle dospívá díky pozorováním realizovaným například kosmickými observatořemi MOST, CoRot a Kepler, jež jsou schopny pozorovat a registrovat oscilace zkoumaných hvězd. Tak či tak, tímto způsobem jsme schopni dozvědět se mnohem více alespoň o hvězdných vibracích.

Zdroj: www.technologyreview.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2025

8. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se ráno s hvězdou Antares. Večer září vysoko nejjasnější ze šesti viditelných planet, Venuše. Ještě výše je jasný Jupiter a lehce načervenalý Mars. Slabý Saturn je vidět jen za soumraku, Uran a Neptun dalekohledem. Merkur se koncem týdne vynoří večer nízko nad obzorem. Aktivita Slunce zůstává spíše na nízké úrovni. Blue Ghost se dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil objevitel planetek a komet Tom Gehrels.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB141LRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik   Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Snímek povrchu Měsíce obvykle zachycuje pustou, kamenitou krajinu s šedavým povrchem pokrytým regolitem. Můžeme vidět množství kráterů různé velikosti, které vznikly dopady meteoritů. Některé oblasti mohou být relativně hladké, zatímco jiné jsou poseté balvany a útesy.

Další informace »