Bolid 20150918_001344 - stanice Blahová 03 Autor: UMa Astronomy
Prázdninová sezóna meteorických rojů byla poměrně chudá na velmi jasné meteory (bolidy). Dne 18.9.2015 v ranních hodinách byl kamerovými systémy sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zaznamenán velmi jasný bolid, jehož relativní jasnost přesáhla jasnost Měsíce v úplňku. Kromě kamerových systémů byl tento bolid pozorován také vizuálně z mnoha míst v České a Slovenské republice.
Bolid 20150918_001344 - stanice Maruška SW Autor: Jakub KoukalJasný bolid proletěl oblohou nad jižní Moravou v 00:13:44 UT prakticky z východu na západ, atmosférická dráha probíhala několik kilometrů pod Brnem. Počátek atmosférické dráhy ležel na souřadnicích E16.890 N49.070 (blízko obce Kobeřice u Brna), konec pak na souřadnicích E16.564 N49.077 (blízko města Rajhrad, zhruba 9 km jižně od Brna). Bolid vstoupil do atmosféry Země pod velmi vysokým úhlem, zenitální úhel jeho atmosférické dráhy byl 28,3o. Analýzou orbitálních elementů vícestaniční dráhy bolidu byla zjištěna jeho příslušnost k meteorickému roji #208 SPE (zářijové Perseidy, september epsilon Perseids).
Průběh světelné křivky bolidu 20150918_001344 (absolutní a relativní jasnost) Autor: Jakub KoukalTento meteorický roj patří k nejrychlejší retrográdním rojům, které jsou v průběhu roku v činnosti, geocentrická rychlost bolidu byla 64,12 km/s. Díky těmto faktorům (nízký zenitální úhel, vysoká geocentrická rychlost) a také díky nízké mechanické pevnosti tělesa (0,025+-0,009 MPa) byla počáteční výška bolidu velmi vysoká (124,3 km) a také koncová výška úkazu byla ve vysokých vrstvách atmosféry Země (80,2 km). Odhadovaná vstupní hmotnost tělesa před vstupem do atmosféry byla 50,4+-8,4 kg, absolutní jasnost bolidu byla (unifikovaná dráha) -13,7m.
Projekce dráhy bolidu 20150918_001344 na povrch Země. Autor: Jakub Koukal
Projekce dráhy bolidu 20150918_001344 ve Sluneční soustavě. Autor: Jakub Koukal
Takto jasné meteory, patřící k roji zářijových Perseid, nejsou překvapením. Tento meteorický roj je známý vysokým zastoupením jasných meteorů a také poměrně vysokou korigovanou hodinou frekvencí (ZHR, až 10 met/hod). Mimo jiné je také známý svou občasnou zvýšenou aktivitou, tzv. outbursty (neboli meteorickými sprškami), které byly pozorovány např. v letech 2008 (Jenniskens a kol., CBET 2008) a 2013 (Gajdoš a kol., WGN 2014). Tato periodicita je zajímavá, dosud neznámé mateřské těleso meteorického roje nejspíš patří mezi dlouhoperiodické komety ze skupiny komet Halley/Thatcher s periodou řádově přesahující interval mezi outbursty. Je tedy pravděpodobné, že Země potkává jednotlivé filamenty uvolněné během průletu mateřského tělesa kolem Slunce.
Video bolidu 20150918_001344 - stanice Maruška SW (5 fps, 5x zpomaleno). Autor: Jakub Koukal
Video bolidu 20150918_001344 - stanice Blahová 03 (5 fps, 5x zpomaleno). Autor: UMa Astronomy
Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. V současné době působí na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako astronom a v UFCH JH AVČR jako technik projektu. Kontakt: j.koukal@post.cz
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Po deštích se krajina ponořila do mlhy. Úplněk zvaný jelení se vynořil nad střechou protějšího domu, za několik minut v husté mlze zaniklo jeho slabé světlo