Jasný bolid v noci ze 17. na 18. dubna 2020 nad severní Moravou a západním Slovenskem podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 19 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (3), Rakousku (1) a Německu (1). Jelikož bolid letěl na pomezí Moravy a Slovenska (viz obrázek 2, bolid je označen žlutou šipkou) a v době jeho přeletu bylo jasno nebo jen mírně rušila oblačnost na téměř všech stanicích, které byly v dosahu jeho viditelnosti, tak máme záznamy  celkem z 11 stanic z ČR a 2 stanic na Slovensku. Nejdůležitější záznamy jsou ze stanic ležících ve východní části našeho území, které byly k bolidu nejblíže (viz obrázek 2), nicméně i ze vzdálenějších stanic byla pořízena velmi cenná data. Díky tomu je možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu).

Tento bolid byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na  stanicích Lysá hora, Veselí nad Moravou, Červená hora a Stará Lesná (ASU SAV). Kromě toho máme snímky i ze vzdálenějších míst jako z Polomu, Rimavské Soboty, Kunžaku, Ondřejova, Svratouchu, Frýdlantu, Růžové, Přimdy a Churáňova. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Na přiloženém obrázku (obrázek 1 v titulce) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala digitální automatická bolidová kamera na nejbližší stanici k první polovině jeho dráhy na Lysé hoře v Beskydech. Bolid zde začal svítit jen kousek západně od zenitu ve výrazném souhvězdí Velkého vozu (část souhvězdí Velké medvědice) a pokračoval v severojižním směru letu až nad jižní obzor do souhvězdí Panny a pohasl nízko  na jihu v souhvězdí Havrana (jedná se o výřez z celooblohového snímku). Kromě snímků a videozáznamů v přímém světle se nám podařilo na několika stanicích zaznamenat také velmi podrobné spektrum bolidu, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Detailní záběry bolidu, ze kterých je možné určit mimo jiné i průběh fragmentace bolidu, byly pořízeny rychlonaváděcím systémem FIPS z Kunžaku a také dalšími videokamerami z Kunžaku a Ondřejova. Konec dráhy bolidu podrobně zachytil na video i spolupracovník Martin Popek (ÚFA AV ČR), jehož záznam jsme také použili pro lepší popis koncové fragmentace meteoroidu v atmosféře.  Ze všech těchto záznamů jsme určili všechny parametry průletu tohoto zajímavého bolidu atmosférou s vysokou přesností a spolehlivostí.

 
Co se tedy přesně odehrálo po půlnoci v sobotu 17. dubna 2020 na východě  našeho území a na Slovensku?

Přesně 39 minut a 23 sekund po půlnoci středoevropského letního času 18. dubna (22:39:23 UT, 17. 4. 2020) vstoupil do zemské atmosféry po nepříliš strmé dráze skloněné 34 stupňů k zemskému povrchu meteoroid o hmotnosti necelých 10 kilogramů. Celá dráha bolidu, jak je vidět na obrázku 1, ležela na moravsko-slovenském pomezí.  Bolid  začal svítit ve výšce 91.8 km asi 15 km jižně od  Ostravy a pohasl ve výšce 31.9 km nad zemí asi 10 km východně od Trenčína. Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 19 km/s a světelnou dráhu dlouhou 111 km uletělo za necelých 7 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti přibližně srovnatelné s jasností Měsíce krátce po první čtvrti, přičemž nejjasnější byl ve výšce necelých 49 km. Během letu se rozpadal a velká většina jeho původní hmoty se během průletu spotřebovala. Nevelký počet malých úlomků (o hmotnostech 1g-10g, ojediněle i větších) mohl dopadnout na zemský povrch v okolí slovenského města Bánovce nad Bebravou. Případné aktivity ohledně hledání meteoritů jsou plně v kompetenci kolegů z Univerzity Komenského v Bratislavě a Astronomického ústavu SAV v Tatranské Lomnici, kterým jsme zaslali potřebné podklady.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po eliptické dráze (viz obrázek 3) s poloosou 2.38 astronomické jednotky (1 astronomická jednotka je definována střední vzdáleností Země od Slunce) skloněné k rovině dráhy Země (ekliptice) 19.5 stupně, přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval 3.66 roku. Jak vyplývá z jeho heliocentrické dráhy, tak i z jeho fyzikálních vlastností, jednalo se o malý úlomek asteroidu pocházející z centrální části hlavního pásu planetek.

V Ondřejově 21. 4. 2020

RNDr. Pavel Spurný, CSc., vedoucí bolidové sítě

 

Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.

Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek na webu Astronomického ústavu AV ČR