Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je na Měsíci voda?

Je na Měsíci voda?

Okolí kráteru Cabeus
Okolí kráteru Cabeus
Voda je na Měsíci na neočekávaných místech. Naznačují to nová, avšak zatím sporná pozorování. V souladu s teorií voda na povrchu Měsíce nemůže být stabilní při teplotě nad -167 °. Proto by měl být led koncentrován ve "studených kapsách" poblíž lunárních pólů - na dně kráterů, kam nikdy nedopadlo sluneční světlo. Kosmická sonda NASA s názvem LCROSS potvrdila přítomnost vody, když v říjnu 2009 narazila do povrchu Měsíce v oblasti kráteru Cabeus.

Avšak nová pozorování z oběžné dráhy, prováděná sondou Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) naznačují, že mnoho oblastí v permanentním stínu, které leží v blízkosti jižního pólu, je suchých, ale několik potenciálně "vlhkých" oblastí je naopak osvětlováno Sluncem.

Tato pozorování byla provedena ruským přístrojem LEND (Lunar Exploration Neutron Detector), který vyhledává pravděpodobné depozity vodního ledu na základě zjišťování přítomnosti neutronů, uvolněných z povrchové horniny. Voda, či jiné materiály obsahující vodík, snižuje počet tzv. rychlých neutronů.

Aparatura LEND prozkoumala 37 kráterů v blízkosti jižního pólu, které jsou trvale ukryty ve stínu a pouze u tří z nich (Cabeus, Faustini a Shoemaker) bylo zjištěno, že vykazují významné množství vodíku. Avšak několik oblastí osvětlených Sluncem rovněž vypadá, že jsou bohatá na vodík.

Igor Mitrofanov (Institut kosmických výzkumů při Ruské kosmické agentuře), hlavní vědecký pracovník přístroje LEND, oznámil objev těchto "zakázaných neutronových oblastí" minulý týden na konferenci American Geophysical Union v San Francisco.

Je přesvědčen, že půl metru tlustá vrstva suché horniny může zakrývat vrstvu špinavého ledu a zabraňovat tak jeho vypařování do kosmického prostoru. Igor Mitrofanov vypočítal se svými spolupracovníky, že vrstva, která mohla být na Měsíci vytvořena při dopadech asteroidů či komet, může obsahovat 3 až 5 % vody.

Bohužel nové závěry jsou zatím sporné. Přístroj LEND obsahuje nové funkce, které byly navrženy ke zlepšení jeho rozlišení, takže registruje pouze neutrony z malé oblasti povrchu pod sebou. Zařízení však doposud nebylo testováno při jiné planetární misi a někteří astronomové mají podezření, že může detekovat neutrony rovněž z širokého okolí.

"Máme zde mnoho nevyřešených otázek kolem funkce přístroje, na které je nutné najít odpověď," říká Rick Elphic (Ames Research Center, NASA). "Zatím stále nebylo definitivně rozhodnuto, co vlastně pozorujeme."

Naštěstí sonda LRO bude podle očekávání pokračovat ve shromažďování dat minimálně dva roky a výsledky pozorování přístrojem LEND budou s časem nabývat na přesnosti. "Jsem přesvědčen, že náš výzkum dospěje k mnohem přesnějším informacím již příští léto," říká Jim Garvin, hlavní vědecký poradce NASA's Goddard Space Flight Center.

Zdroj: www.newscience
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »