Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je na Měsíci voda?

Je na Měsíci voda?

Okolí kráteru Cabeus
Okolí kráteru Cabeus
Voda je na Měsíci na neočekávaných místech. Naznačují to nová, avšak zatím sporná pozorování. V souladu s teorií voda na povrchu Měsíce nemůže být stabilní při teplotě nad -167 °. Proto by měl být led koncentrován ve "studených kapsách" poblíž lunárních pólů - na dně kráterů, kam nikdy nedopadlo sluneční světlo. Kosmická sonda NASA s názvem LCROSS potvrdila přítomnost vody, když v říjnu 2009 narazila do povrchu Měsíce v oblasti kráteru Cabeus.

Avšak nová pozorování z oběžné dráhy, prováděná sondou Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) naznačují, že mnoho oblastí v permanentním stínu, které leží v blízkosti jižního pólu, je suchých, ale několik potenciálně "vlhkých" oblastí je naopak osvětlováno Sluncem.

Tato pozorování byla provedena ruským přístrojem LEND (Lunar Exploration Neutron Detector), který vyhledává pravděpodobné depozity vodního ledu na základě zjišťování přítomnosti neutronů, uvolněných z povrchové horniny. Voda, či jiné materiály obsahující vodík, snižuje počet tzv. rychlých neutronů.

Aparatura LEND prozkoumala 37 kráterů v blízkosti jižního pólu, které jsou trvale ukryty ve stínu a pouze u tří z nich (Cabeus, Faustini a Shoemaker) bylo zjištěno, že vykazují významné množství vodíku. Avšak několik oblastí osvětlených Sluncem rovněž vypadá, že jsou bohatá na vodík.

Igor Mitrofanov (Institut kosmických výzkumů při Ruské kosmické agentuře), hlavní vědecký pracovník přístroje LEND, oznámil objev těchto "zakázaných neutronových oblastí" minulý týden na konferenci American Geophysical Union v San Francisco.

Je přesvědčen, že půl metru tlustá vrstva suché horniny může zakrývat vrstvu špinavého ledu a zabraňovat tak jeho vypařování do kosmického prostoru. Igor Mitrofanov vypočítal se svými spolupracovníky, že vrstva, která mohla být na Měsíci vytvořena při dopadech asteroidů či komet, může obsahovat 3 až 5 % vody.

Bohužel nové závěry jsou zatím sporné. Přístroj LEND obsahuje nové funkce, které byly navrženy ke zlepšení jeho rozlišení, takže registruje pouze neutrony z malé oblasti povrchu pod sebou. Zařízení však doposud nebylo testováno při jiné planetární misi a někteří astronomové mají podezření, že může detekovat neutrony rovněž z širokého okolí.

"Máme zde mnoho nevyřešených otázek kolem funkce přístroje, na které je nutné najít odpověď," říká Rick Elphic (Ames Research Center, NASA). "Zatím stále nebylo definitivně rozhodnuto, co vlastně pozorujeme."

Naštěstí sonda LRO bude podle očekávání pokračovat ve shromažďování dat minimálně dva roky a výsledky pozorování přístrojem LEND budou s časem nabývat na přesnosti. "Jsem přesvědčen, že náš výzkum dospěje k mnohem přesnějším informacím již příští léto," říká Jim Garvin, hlavní vědecký poradce NASA's Goddard Space Flight Center.

Zdroj: www.newscience
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »