Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je příčinou gejzírů na Enceladu voda?

Je příčinou gejzírů na Enceladu voda?

Gejzíry na Enceladu v představě malíře.
Gejzíry na Enceladu v představě malíře.
Astronomové pokračují v hledání původu gejzírů na Saturnově měsíci Enceladus. Tyto gejzíry jsou pozorovatelné jako velké výtrysky vodní páry a ledových krystalků, unikajících z měsíce. Uvnitř těchto výtrysků byly zjištěny proudy prachu a plynů. Co způsobuje a ovlivňuje tyto výtrysky, je pro vědce zatím záhadou. Kosmická sonda Cassini pokračuje v získávání nových dat za účelem vyřešení této hádanky.

Úkolem těchto výzkumů je odpověď na otázku, zda tyto výtrysky mají původ v podpovrchových zásobárnách kapalné vody. Některé teorie nabízejí také modely, podle nichž mohou být výtrysky způsobovány i jinými mechanismy, které nevyžadují přítomnost kapalné vody. Usilovná a doslova detektivní práce přístrojů na palubě sondy Cassini je vědci prověřována a hledána možnost co nejlepšího přiblížení ke správné odpovědi.

Co generuje výtrysky na Enceladu, je otázka, která zaměstnává velkou část planetologů. Pokud by Enceladus obsahoval kapalnou vodu, představoval by - teoreticky - objekt, poskytující obyvatelné prostředí.

Jeden z mnoha současných modelů nabízí možnost, že výtrysky mohou být mohutné výrony zmrzlých těkavých látek. V důsledku vlivu slapových sil Saturnu, kterým je měsíc Enceladus vystaven, byly vytvořeny průduchy (v podstatě praskliny v ledové kůře) v oblasti kolem jižního pólu, pojmenované "tygří škrábance".

Nové závěry ze sondy Cassini, které byly prezentovány 27. 11. 2008 v časopise Nature, však vrhají pochybnosti na tuto hypotézu. Když se měsíc Enceladus nachází nejdále od planety Saturn, teorie předpokládá, že průduchy (praskliny) budou uzavřeny v důsledku nižší přitažlivosti, čímž by mělo dojít k omezení či dokonce k "zastavení" výtrysků.

"Naše pozorování nejsou v souladu s předpokládaným načasováním otevírání a uzavírání prasklin v důsledku slapových sil, tj. střídavého napínání a stlačování měsíce," říká Candice Hansen z Jet Propulsion Laboratory, NASA, člen týmu ultrafialového zobrazovacího spektrografu na palubě sondy Cassini. Podle Hansena současně nové objevy podporují teorii, která dává do souvislosti výtrysky se zdroji kapalné vody uvnitř měsíce Enceladus.

Candice Hansen s týmem spolupracovníků prováděl experimenty v letech 2005 a 2007 při pozorování světla hvězd, přecházejícího za výtrysky na měsíci Enceladus. Během těchto tzv. zákrytů hvězd bylo pomocí spektrometru měřeno množství vody a její hustota ve výtryscích. Pomocí tohoto experimentu byla ověřována předpověď, že větší množství materiálu bude ve výtryscích unikat z otevřených prasklin v roce 2005 a menší množství materiálu v roce 2007, kdy pozorované praskliny měly být uzavřeny.

Gejzíry na Enceladu v představě malíře.
Gejzíry na Enceladu v představě malíře.

Místo toho, jak informoval Hansen, byl opak pravdou. Výsledky pozorování ukazují, že výtrysky plynů byly v roce 2007 téměř dvakrát hustější než v roce 2005, čímž popřely model, že slapové síly svým stlačováním ovlivňují průběh výtrysků. "Tuto variantu jsme však nevyloučili docela, protože v obou pozorovaných případech nastala rozdílná geometrie průběhů zákrytů, ale také jsme definitivně tuto hypotézu nepotvrdili," říká Hansen.

Hansen nicméně také říká, že nová pozorování sondy Cassini potvrzují matematický model, rozpracovaný v roce 2007, který souhlasí s tím, že otvory v ledu jsou jako trysky, kterými proud vodní páry tryská nadzvukovou rychlostí k povrchu měsíce z teplé, pravděpodobně kapalné vody v zásobárnách pod povrchem měsíce.

Autoři tohoto modelu předpokládají, že pouze teplota v blízkosti bodu tání vodního ledu může vysvětlit velké množství ledových krystalků, trvale přítomných v rovnovážném stavu ve výtryscích na Enceladu. Zdroje kapalné vody pod povrchem Enceladu se mohou podle názoru vědců podobat například pozemskému jezeru Vostok, ukrytému pod vrstvou ledu v Antarktidě, kde je kapalná voda doslova uzamčena v ledu. V případě měsíce Enceladus by mohla zrníčka ledu kondenzovat z vodní páry, unikající z vodních zdrojů a proudící prasklinami v ledové kůře k povrchu měsíce a odtud do kosmického prostoru.

Co způsobuje a reguluje tyto výtrysky a zda je zde kapalná voda přítomna, není známo, avšak může to být již brzy zjištěno, protože měsíc Enceladus je hlavním cílem výzkumu přístroji na palubě sondy Cassini v rámci její prodloužené mise. Přítomnost kapalné vody pod ledovým povrchem Enceladu může mít významné důsledky pro budoucí astrobiologické výzkumy a na možnost života uvnitř ledových těles ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.

V této zprávě zatím nejsou zapracovány údaje z průletů sondy Cassini kolem měsíce Enceladus, které byly realizovány v roce 2008. Měsíc byl v uplynulých letech studován vědeckou aparaturou sondy i z větší vzdálenosti, kdy byl sledován především směr, tvar a délka výtrysků. Při těsných přiblíženích se vědci zaměřili především na určení chemického složení částic a jejich hustoty a rychlosti.

Zdroj: saturn.jpl.nasaPřevzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

První astrofotografie

Jupiter a věřím že tam jsou i Europa a Ganymed

Další informace »