Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jedinečnost sluneční soustavy a role hmotných planet
Petr Kubala Vytisknout článek

Jedinečnost sluneční soustavy a role hmotných planet

Exoplaneta v představách malíře. Autor: Lynette Cook
Exoplaneta v představách malíře. Autor: Lynette Cook
Dívali jste se někdy dalekohledem na Jupiter? Kromě velké rudé skvrny a pásů v atmosféře můžete spatřit i 4 největší měsíce Jupiteru. To jsou poměrně známá fakta, ale už málokdo ví, že obrovi sluneční soustavy vděčíme za život…

Jupiter je po Slunci druhým nejhmotnějším tělesem. Svou gravitací především v minulosti vychytal většinu malých objektů, které mohly potenciálně ohrozit naší rodnou hroudu. Jaká je ale situace v jiných planetárních soustavách? Za posledních 13 let bylo objeveno na 300 planet u cizích hvězd a tak již dnes máme nějaké informace o vzhledu planetárních soustav u sluncí jiných. Podle všeho ale hmotné planety hrají ve vesmíru minimálně v některých případech negativní úlohu z pohledu života. Podle mnohých teorií hmotné planety vzniknou ve větších vzdálenostech od mateřské hvězdy, ale postupem času putují a ke svému slunci se přibližují. Pokud se po vnitřní oběžné dráze pohybuje planeta, která je potenciálním kandidátem pro vznik života, hmotný bratr ji postupně zlikviduje.

Podobné výsledky přinesla i počítačová simulace vzniku planetárních systémů. Edward Thommes, Soko Matsumura a Frederic Rasio publikovali své výsledky v srpnovém vydání časopisu Science. Podle všeho se zdá, že model naší sluneční soustavy je ve vesmíru spíše vzácností.

Výsledky na první pohled potvrzuje i praxe. Většina doposud známých exoplanet obíhá okolo svého slunce velmi blízko s dobou oběhu řádově ve dnech a má velkou hmotnost. Ne nadarmo se těmto planetám říká horcí jupiteři. Zde je ale potřeba zdůraznit, že dosavadní objevy nemusí nutně korespondovat s realitou. Výsledky jsou značně zkreslené. Hmotné planety s krátkou oběžnou dobou jsou totiž těmi jedinými, které jsme schopni dnešní technikou detekovat. Situace se ale zlepšuje a už v příštím roce bychom se mohli dočkat i většího počtu objevených "superzemí". Postarat se o to má družice Kepler, jejíž start se netrpělivě očekává v únoru 2009.

Zdroj: physorg.com




O autorovi



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »