Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jedinečnost sluneční soustavy a role hmotných planet
Petr Kubala Vytisknout článek

Jedinečnost sluneční soustavy a role hmotných planet

Exoplaneta v představách malíře. Autor: Lynette Cook
Exoplaneta v představách malíře. Autor: Lynette Cook
Dívali jste se někdy dalekohledem na Jupiter? Kromě velké rudé skvrny a pásů v atmosféře můžete spatřit i 4 největší měsíce Jupiteru. To jsou poměrně známá fakta, ale už málokdo ví, že obrovi sluneční soustavy vděčíme za život…

Jupiter je po Slunci druhým nejhmotnějším tělesem. Svou gravitací především v minulosti vychytal většinu malých objektů, které mohly potenciálně ohrozit naší rodnou hroudu. Jaká je ale situace v jiných planetárních soustavách? Za posledních 13 let bylo objeveno na 300 planet u cizích hvězd a tak již dnes máme nějaké informace o vzhledu planetárních soustav u sluncí jiných. Podle všeho ale hmotné planety hrají ve vesmíru minimálně v některých případech negativní úlohu z pohledu života. Podle mnohých teorií hmotné planety vzniknou ve větších vzdálenostech od mateřské hvězdy, ale postupem času putují a ke svému slunci se přibližují. Pokud se po vnitřní oběžné dráze pohybuje planeta, která je potenciálním kandidátem pro vznik života, hmotný bratr ji postupně zlikviduje.

Podobné výsledky přinesla i počítačová simulace vzniku planetárních systémů. Edward Thommes, Soko Matsumura a Frederic Rasio publikovali své výsledky v srpnovém vydání časopisu Science. Podle všeho se zdá, že model naší sluneční soustavy je ve vesmíru spíše vzácností.

Výsledky na první pohled potvrzuje i praxe. Většina doposud známých exoplanet obíhá okolo svého slunce velmi blízko s dobou oběhu řádově ve dnech a má velkou hmotnost. Ne nadarmo se těmto planetám říká horcí jupiteři. Zde je ale potřeba zdůraznit, že dosavadní objevy nemusí nutně korespondovat s realitou. Výsledky jsou značně zkreslené. Hmotné planety s krátkou oběžnou dobou jsou totiž těmi jedinými, které jsme schopni dnešní technikou detekovat. Situace se ale zlepšuje a už v příštím roce bychom se mohli dočkat i většího počtu objevených "superzemí". Postarat se o to má družice Kepler, jejíž start se netrpělivě očekává v únoru 2009.

Zdroj: physorg.com




O autorovi



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »