Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jeskyně na Marsu

Jeskyně na Marsu

Jeskyně na Marsu
Jeskyně na Marsu
Americká sonda Mars Odyssey objevila 7 velmi hlubokých otvorů - pravděpodobně vchodů do jeskyní na svazích marťanské sopky Arsia Mons. Podzemní jeskyně jsou příhodným místem pro hledání života na Rudé planetě a v budoucnu i vhodným úkrytem pro člověka, protože dokáží chránit před radiací, dopady meteoritů a případná přítomnost ledu by mohla poskytnou i zásoby vody.

Vědci našli na snímcích ze sond Mars Odyssey a Mars Global Surveyor Orbiters velmi tmavé, téměř kruhové skvrny s průměry asi 100 až 250 m a hloubkou přes 100 m. O tom, že to mohou být vchody do podzemních prostor, je přesvědčila měření teplot pomocí infračervené kamery Mars Odyssey (Thermal Emission Imaging System), jejímž úkolem byla kontrola denních a nočních teplot na Marsu.
Důkazem jsou rozdíly teplot pořízených v odpoledních hodinách a ráno před svítáním, protože teplota v „dírách“ se na rozdíl od teplotních změn okolního povrchu planety mění jen asi o třetinu.
„Ve dne jsou daná místa chladnější než okolí a v noci pak teplejší,“ řekl Glen Cushing (U.S. Geological Survey's Astrogeology Team a Northern Arizona University, Flagstaff, Arizona). „Jejich teplotní režim není tak stabilní jako u velkých jeskyní na Zemi, které často udržují zcela konstantní teplotu, ale tak moc se od nich neliší.“
Cushing se spolupracovníky zprávu zveřejnil online v Geophysical Research Letters.
„Zda jsou to hluboké vertikální šachty nebo otvory do prostorných jeskyní se teprve uvidí, ale jsou to vchody pod povrch Marsu,“ řekl Tim Titus (U.S. Geological Survey, Flagstaff). „Marťanské jeskyně by mohly poskytovat chráněné místečko pro minulý nebo současný život nebo i úkryt pro lidi v budoucnosti.“
Díry, pojmenované objeviteli po svých blízkých (Dena, Chloe, Wendy, Annie, Abbey, Nikki a Jeanne) a přezdívané „Sedm sester“ („Seven Sisters“), leží ve velké „nadmořské“ výšce na svahu vulkánu Arsia Mons, druhé největší sopky na Marsu (výška téměř 20 km, průměr kaldery je asi 110 km). Nachází se ve vulkanické oblasti poblíž nejvyšší marťanské hory Olympus Mons.
Podle posledních výzkumů tlaky, způsobené činností sopky, vytvořily velký podzemní systémy jeskyní a pozorované hluboké díry na Arsia Mons pravděpodobně vznikly po propadnutí některých stropů. Tvar děr neodpovídá ani malým sopečným kráterům a ani impaktovým kráterům.
„Jsou v tak extrémní výšce, že je velmi malá pravděpodobnost, že by byly použitelné buď jako lidské obydlí nebo pro mikrobiální život,“ řekl Cushing. „A pokud život vůbec někdy na Marsu existoval, tak se asi nestěhoval do této výšky.“
Vědci se zaměřili na průzkum „Sedmi sester“ pomocí sondy Mars Odyssey (říjen 2001) a novější Mars Reconnaissance Orbiter (listopad 2006). Cílem je najít další otevřené podzemní prostory, ale v nižších výškách, které by byly přístupnější pro budoucí pilotované mise na Mars.
thermal_strip.jpg
Obrázek: Každý ze tří snímků ukazuje stejnou oblast marťanského povrchu uprostřed s dírou „Annie“, jejíž průměr jsou asi 2 fotbalová hřiště. Vlevo je obyčejný pohled za denního světla; prostřední je pořízený odpoledne, pravý pak těsně před východem Sluncem a oba jsou infračervené. Credit: Dr. Tony Phillips (Science@NASA )

Zdroj: http://science.nasa.gov/headlines/y2007/21sep_caves.htm




O autorovi



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »