Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jeskyně na Marsu

Jeskyně na Marsu

Jeskyně na Marsu
Jeskyně na Marsu
Americká sonda Mars Odyssey objevila 7 velmi hlubokých otvorů - pravděpodobně vchodů do jeskyní na svazích marťanské sopky Arsia Mons. Podzemní jeskyně jsou příhodným místem pro hledání života na Rudé planetě a v budoucnu i vhodným úkrytem pro člověka, protože dokáží chránit před radiací, dopady meteoritů a případná přítomnost ledu by mohla poskytnou i zásoby vody.

Vědci našli na snímcích ze sond Mars Odyssey a Mars Global Surveyor Orbiters velmi tmavé, téměř kruhové skvrny s průměry asi 100 až 250 m a hloubkou přes 100 m. O tom, že to mohou být vchody do podzemních prostor, je přesvědčila měření teplot pomocí infračervené kamery Mars Odyssey (Thermal Emission Imaging System), jejímž úkolem byla kontrola denních a nočních teplot na Marsu.
Důkazem jsou rozdíly teplot pořízených v odpoledních hodinách a ráno před svítáním, protože teplota v „dírách“ se na rozdíl od teplotních změn okolního povrchu planety mění jen asi o třetinu.
„Ve dne jsou daná místa chladnější než okolí a v noci pak teplejší,“ řekl Glen Cushing (U.S. Geological Survey's Astrogeology Team a Northern Arizona University, Flagstaff, Arizona). „Jejich teplotní režim není tak stabilní jako u velkých jeskyní na Zemi, které často udržují zcela konstantní teplotu, ale tak moc se od nich neliší.“
Cushing se spolupracovníky zprávu zveřejnil online v Geophysical Research Letters.
„Zda jsou to hluboké vertikální šachty nebo otvory do prostorných jeskyní se teprve uvidí, ale jsou to vchody pod povrch Marsu,“ řekl Tim Titus (U.S. Geological Survey, Flagstaff). „Marťanské jeskyně by mohly poskytovat chráněné místečko pro minulý nebo současný život nebo i úkryt pro lidi v budoucnosti.“
Díry, pojmenované objeviteli po svých blízkých (Dena, Chloe, Wendy, Annie, Abbey, Nikki a Jeanne) a přezdívané „Sedm sester“ („Seven Sisters“), leží ve velké „nadmořské“ výšce na svahu vulkánu Arsia Mons, druhé největší sopky na Marsu (výška téměř 20 km, průměr kaldery je asi 110 km). Nachází se ve vulkanické oblasti poblíž nejvyšší marťanské hory Olympus Mons.
Podle posledních výzkumů tlaky, způsobené činností sopky, vytvořily velký podzemní systémy jeskyní a pozorované hluboké díry na Arsia Mons pravděpodobně vznikly po propadnutí některých stropů. Tvar děr neodpovídá ani malým sopečným kráterům a ani impaktovým kráterům.
„Jsou v tak extrémní výšce, že je velmi malá pravděpodobnost, že by byly použitelné buď jako lidské obydlí nebo pro mikrobiální život,“ řekl Cushing. „A pokud život vůbec někdy na Marsu existoval, tak se asi nestěhoval do této výšky.“
Vědci se zaměřili na průzkum „Sedmi sester“ pomocí sondy Mars Odyssey (říjen 2001) a novější Mars Reconnaissance Orbiter (listopad 2006). Cílem je najít další otevřené podzemní prostory, ale v nižších výškách, které by byly přístupnější pro budoucí pilotované mise na Mars.
thermal_strip.jpg
Obrázek: Každý ze tří snímků ukazuje stejnou oblast marťanského povrchu uprostřed s dírou „Annie“, jejíž průměr jsou asi 2 fotbalová hřiště. Vlevo je obyčejný pohled za denního světla; prostřední je pořízený odpoledne, pravý pak těsně před východem Sluncem a oba jsou infračervené. Credit: Dr. Tony Phillips (Science@NASA )

Zdroj: http://science.nasa.gov/headlines/y2007/21sep_caves.htm




O autorovi



22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »