Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jupiter očekává přílet sondy Juno
Jiří Srba Vytisknout článek

Jupiter očekává přílet sondy Juno

Jupiter na snímku pořízeném pomocí přístroje VISIR a dalekohledu ESO/VLT.
Autor: ESO/L. Fletcher

V rámci příprav na blížící se přílet meziplanetární sondy Juno k Jupiteru pořídili astronomové pomocí dalekohledu ESO/VLT působivé snímky obří planety v oboru infračerveného záření. Pozorování provedli během kampaně, jejímž cílem bylo vytvořit detailní mapy oblačných struktur v atmosféře Jupiteru. Výsledky poslouží k plánování činnosti sondy Juno v následujících měsících, protože astronomům umožní seznámit se s aktuálním stavem atmosféry ještě před příletem sondy.

Působivý snímek planety Jupiter zveřejněný několik dní před příletem sondy Juno

Vedoucí týmu Leigh Fletcher (University of Leicester, Spojené království) prezentoval nové snímky Jupiteru na Národním setkání Královské astronomické společnosti (Royal Astronomical Society’s National Astronomy Meeting) v Nottinghamu. Záběry byly pořízeny pomocí přístroje VISIR pracujícího ve spojení s dalekohledem ESO/VLT (Very Large Telescope) a jsou součástí soustředěného úsilí o zlepšení našich znalostí Jupiterovy atmosféry ještě před příletem kosmické sondy Juno (NASA, Juno spacecraft), která má k planetě dorazit v červenci tohoto roku.

V rámci kampaně vědci použili několik teleskopů pracujících na Havaji a v Chile. Svým pozorováním však přispěli i amatérští astronomové z celého světa. Mapy neposkytují jen statické pohledy na planetu, ale ukazují rovněž změny, jaké se v atmosféře odehrály v měsících před příletem sondy.

Meziplanetární sonda Juno byla vypuštěna v roce 2011 a před příletem do systému planety Jupiter nacestovala téměř 3 miliardy kilometrů. Vesmírné zařízení je schopné pořizovat data, jejichž kvalita není závislá na omezeních, která jsou běžná pro dalekohledy na Zemi. Může se tedy zdát podivné, že je tato kampaň pozemních pozorování považována za tak důležitou.

Leigh Fletcher popisuje význam výzkumu pro přípravy na přílet sondy k planetě: „Tyto mapy nám pomohou obeznámit se předem se situací v atmosféře, jaké bude Juno svědkem v následujících měsících. Pozorování provedená na různých vlnových délkách infračerveného záření nám umožní sestavit trojrozměrný model přenosu energie a hmoty vzhůru atmosférou Jupiteru.“

Pořizování ostrých snímků přes vlnící se zemskou atmosféru je jeden z největších problémů, jakým pozemní astronomické přístroje musí čelit. Letmý detailní pohled na Jupiterovu turbulentní atmosféru s oblaky chladnějšího plynu byl možný jen díky technice známé jako ‚lucky imaging‘ (snímání se štěstím). Pomocí přístroje VISIR byly pořízeny tisíce jednotlivých velmi krátkých expozic. Z tohoto množství jsou pečlivě vybrány ty nejlepší záběry (nejméně ovlivněné chvěním vzduchu), které se následně srovnají a složí do jednoho snímku. Výsledkem je pozoruhodná finální fotografie.

Srovnání snímku pořízeného v infračervené oblasti přístrojem VISIR (vlevo) a detailního záběru ve viditelném světle (vpravo) pořízeného amatérským astronomem zhruba ve stejném čase. Autor: ESO/L.N. Fletcher/Damian Peach
Srovnání snímku pořízeného v infračervené oblasti přístrojem VISIR (vlevo) a detailního záběru ve viditelném světle (vpravo) pořízeného amatérským astronomem zhruba ve stejném čase.
Autor: ESO/L.N. Fletcher/Damian Peach

Glenn Orton, vedoucí pozemní části kampaně zorganizované na podporu mise Juno, vysvětluje, proč jsou přípravná pozorování tak důležitá: „Úsilí mezinárodního týmu astronomů amatérů i profesionálů nám v uplynulých pěti měsících přineslo mimořádně bohatý materiál. Zvláště data získaná pomocí VISIR v kombinaci s prvními výsledky z Juno vědcům umožní charakterizovat globální termální strukturu Jupiteru, oblačný příkrov a rozložení jednotlivých plynných složek.“

Zatímco moderní kosmická sonda určená k odhalování tajemství majestátního Jupiteru přinese netrpělivě očekávané výsledky, její cesta je dlážděna úsilím pozorovatelů tady na Zemi.

Poznámky

[1] Sonda Juno je pojmenována po mytologické ženě boha Jupitera. Stejně jako jeho planetární protějšek i bůh Jupiter se zahaloval do mraků a pouze Juno byla schopna jimi proniknout a spatřit jeho pravou tvář.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV , Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Leigh Fletcher; University of Leicester; United Kingdom; Tel.: +44 116 252 3585; Email: leigh.fletcher@leicester.ac.uk

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Robert Massey; Deputy Executive Director, Royal Astronomical Society; United Kingdom; Tel.: +44 (0)20 7292 3979; Email: rm@ras.org.uk

Anita Heward; Royal Astronomical Society;Mobil: +44 (0)7756 034 243; Email: anitaheward@btinternet.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1623



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Sonda JUNO, Planeta Jupiter, ESO/VLT, Tisková zpráva ESO


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »