Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jupiter: pod maskou přítele se skrývá vrah

Jupiter: pod maskou přítele se skrývá vrah

Jupiter-SL-9
Jupiter-SL-9
V červnu roku 1770 navštívila naši Zemi neobyčejná kometa. Pohybovala se velmi rychle a byla poměrně jasná. Kometa byla pojmenována podle ruského astronoma finsko-švédského původu Andreje Ivanoviče (přesněji Anderse Johanna) Lexella, který jako první propočítal parametry její dráhy. Poukázal na to, že se kometa přiblížila k Zemi na vzdálenost pouhých 2,2 miliónu kilometrů (0,015 astronomické jednotky, AU), což znamená, že se nacházela přibližně 6krát dále od Země než Měsíc.

Jedná se o vůbec nejtěsnější průlet komety kolem Země v historii astronomických pozorování. Andrej Lexell vypočítal, že oběžná doba komety kolem Slunce dosahuje téměř 6 let. Avšak při následujícím návratu v roce 1776 se kometa nacházela na opačné straně Slunce než Země. Další návrat komety ke Slunci měl nastat v roce 1782, k čemuž ale nedošlo. Kometu již nikdo nespatřil.

Francouzský matematik Pierre-Simon Laplace (1749-1827) problém objasnil zjištěním, že kometa přežila několik setkání s Jupiterem. Při jednom se změnila dráha komety tak, že byla navedena směrem k Zemi, při posledním setkání byla naopak vyvržena ven ze Sluneční soustavy.

Kometa Hale-Bopp
Kometa Hale-Bopp
Od té doby byl Jupiter považován za ochránce Země před kometami. V roce 1994 uskutečnil George Wetherill (1925-2006) z Carnegie Institution of Washington, USA, počítačové simulace, které definitivně upevnily představu obří planety, která nedovoluje objektům z Oortova oblaku jakkoliv ohrožovat Zemi. Tehdy byla tato tělesa považována za hlavní hrozbu pro naši planetu.

V současné době snad každý ví, že se spíše musíme obávat asteroidů a krátkoperiodických komet. Kromě toho je známo, že při absenci patřičné výpočetní kapacity si George Wetherill vypomohl značným zjednodušením problému. Proto Jonathan Horner z University of New South Wales (Austrálie) a Barrie W. Jones z Open University (Velká Británie) uskutečnili nové modelování, které ukázalo, že čím je hmotnost planety nacházející se v místě oběžné dráhy Jupiteru nižší, tím silnější jsou dlouhodobé rezonance mezi Jupiterem a pásem asteroidů. Největší počet planetek směřujících k Zemi vznikal v modelu, v němž hypotetická planeta měla pouze jednu pětinu hmotnosti planety Jupiter. Při existenci současného Jupiteru tok těles směrem k Zemi dosahuje zhruba poloviny maximálního množství.

Analogický výsledek, i když na základě jiného přístupu, dostáváme při vyhodnocení vlivu krátkoperiodických komet. V současné době je gravitace Jupiteru schopná nasměrovat komety k Zemi (připomeňme si kometu Lexell). Současně však stejným způsobem Jupiter "vyhazuje" nebezpečné komety ven ze Sluneční soustavy. Pokud by měl Jupiter pouze 1/5 současné hmotnosti, tato rovnováha by byla porušena. Planeta by byla schopna změnit dráhy komet a nasměrovat je k Zemi, avšak přišla by o schopnost většinu z nich vystrnadit ven z naší planetární soustavy.

Planetka Ida se svým měsíčkem. Autor: NASA.
Planetka Ida se svým měsíčkem.
Autor: NASA.
Z toho všeho vyplývá, že Jupiter není zrovna dobrý "kamarád". Více než 90 % těles křižujících dráhu Země představují asteroidy. A to, že plynný obr nás chrání před dlouhoperiodickými kometami, je slabá omluva. Je zřejmé, že při hledání potenciálních obyvatelných planet mimo Sluneční soustavu musíme vyloučit soustavy, v nichž se na oběžné dráze našeho Jupiteru nachází plynný obr o hmotnosti 0,2 Jupiteru. V naší Sluneční soustavě se to celkem podařilo: ke srážce s velkou planetkou dochází přibližně jednou za 100 miliónů roků, následně zemská biosféra potřebuje asi 10 miliónů roků na to, aby se "vzpamatovala". Pokud by k takovýmto srážkám docházelo například jednou za milión roků, pak by se Země změnila na planetu bez přítomného života.

Avšak na druhou stranu meteority a komety přinášejí vodu a další potřebné látky. Bez toho, jak se domnívají někteří astronomové, by Země zůstala suchým objektem jako je náš Měsíc, a tudíž bez jakéhokoliv života. Ne nadarmo se říká "zlatá střední cesta".

Zdroj: stp.cosmos.ru a www.astrobio.net
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »