Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jupiter ztrácí svoji ozdobu

Jupiter ztrácí svoji ozdobu

Planeta Jupiter bez jižního rovníkového pásu (2010)
Planeta Jupiter bez jižního rovníkového pásu (2010)
Planetu Jupiter, největší z planet ve Sluneční soustavě, si nedovedeme představit jinak než jako "pruhovaného obra" se spoustou světlých zón a tmavých pásů, doplněných světlými a tmavými skvrnami různých velikostí. V poslední době nastávají v atmosféře Jupiteru viditelné změny.

Tyto velmi stabilní struktury jsou v atmosféře Jupiteru pozorovány již několik staletí. Konkrétně po obou stranách rovníku jsou zřetelně viditelné i v malých dalekohledech dva pásy nahnědlých oblaků, které jsou podle názoru astronomů tvořeny zmrzlými krystalky čpavku smíchaného se sloučeninami síry a fosforu.

Jupiter, jak se zdá, ztratil jeden ze svých nápadných pruhů, který zmizel z jeho jižní polokoule. Tato oblast, na jejímž okraji se nachází i známá Velká rudá skvrna, je při pohledu dalekohledem nezvykle prázdná. Vzhledu planety Jupiter obvykle dominují dva tmavé pásy v atmosféře - jeden na severní a druhý na jižní polokouli. Avšak nedávné snímky, které pořídil australský astronom-amatér Anthony Wesley ukazují, že jižní pás - přesněji jižní rovníkový pás - zmizel.

Typický vzhled planety Jupiter
Typický vzhled planety Jupiter
Tento tmavý pruh existoval ještě koncem roku 2009, těsně před tím, než se Jupiter dostal na obloze do těsné blízkosti Slunce a přestal být pozorovatelný. Již tehdy astronomové zaregistrovali, že tmavý pás postupně bledne. Když planeta počátkem dubna 2010 znovu vystoupila z jasné sluneční záře, její jižní rovníkový pás již vidět nebyl.

Změny v oblačnosti
Není to poprvé, co se jižní rovníkový pás ztratil. Nebyl pozorovatelný například v roce 1973, kdy kosmická sonda Pioneer 10 (NASA) pořídila první snímky planety z malé vzdálenosti, a rovněž dočasně zmizel počátkem 90. let minulého století.

Pásy, které se obvykle jeví tmavé, zkrátka vybledly; převažuje zde vysoko ležící světlá oblačnost, která v ostatních oblastech planety chybí. Tím došlo k zakrytí spodní tmavé oblačnosti, vysvětluje Glenn Orton (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). "Díváme se zkrátka do různých vrstev oblačné struktury planety."

Podle dosavadních teorií jižní rovníkový pás mizí, když se nad touto oblastí vytvoří bělavá oblaka, čímž před naším pohledem ukrývají tmavší (nižší) oblačnost. Avšak zatím není jasné, co je příčinou občasného vzniku této světlé oblačnosti nad jižním rovníkovým pásem, nikoliv však v jiných oblastech.

Ke zmizení pásu došlo v době šířících se - ale stále záhadných - změn na Jupiteru, které se projevují změnou barev i dalších pásů a skvrn v atmosféře planety.

Jižní rovníkový pás sice nevidíme, ale Velká rudá skvrna na jeho okraji je stále pozorovatelná. Z toho vyplývá, že jižní pás s největší pravděpodobností opravdu zmizel a nebyl zakryt mlhou ve vyšších vrstvách atmosféry.

Ruský astronom Vladimir Surdin (Státní astronomický institut im. Šternberga) prohlásil na dotaz agentury RIA Novosti, že se jedná "o velmi zajímavý úkaz, který zatím neumíme vysvětlit. Problém je v tom, že se jedná o gigantické útvary na Jupiteru, které nemizí okamžitě."

Připomeňme ještě, že astronom-amatér Anthony Wesley, který publikoval informaci o zmizení jižního rovníkového pásu na Jupiteru, je i objevitelem tmavé stopy v atmosféře planety Jupiter, která se vytvořila v červenci 2009 po srážce obří planety s planetkou či kometou. I pozemní pozorování obřích planet má stále ještě své nezastupitelné místo.

V současné době je Jupiter pozorovatelný na ranní obloze (nad východním obzorem).

Zdroj: www.newscientist a www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 A3 Atlas

Canon 6Da + Sigma 35mm f/1.4 @ f/2.5 4x60s, 5 polí horizontálně Skywatcher Star Adventurer 24.10.2024 19:30 - 20:00

Další informace »