Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Každoročně dopadne na Zemi více než 5000 tun kosmického prachu

Každoročně dopadne na Zemi více než 5000 tun kosmického prachu

Snímek z elektronového mikroskopu zachycuje mikrometeorit ze sněhu odebraného v oblasti Concordia
Autor: Cécile Engrand/Jean Duprat

Každý rok na naši planetu dopadá prach z komet a asteroidů. Tyto meziplanetární prachové částice prolétají naší atmosférou a dávají vzniknout úkazům lidově označovaným jako „padající hvězda“. Některé z nich dosáhnou zemského povrchu v podobě mikrometeoritů.

V rámci mezinárodního programu prováděli téměř 20 roků výzkum vědci z CNRS (Centre national de la recherche scientifique), Université Paris-Saclay a National museum of natural history za podpory Francouzského polárního institutu a zjistili, že každoročně dosáhne zemského povrchu 5 200 tun mikrometeoritů. Studie je dosažitelná od 15. dubna 2021 v časopise Earth & Planetary Science Letters.

Mikrometeority vždycky padaly na naši planetu. Tyto meziplanetární prachové částice z komet a asteroidů mají velikost od několika setin až po několik desetin milimetru. Prolétají skrz zemskou atmosféru a dopadají na zemský povrch.

Shromažďování a analýzu těchto mikrometeoritů během šesti expedic pod vedením CNRS vedl vědecký pracovník Jean Duprat. Pro výzkum obsadili v průběhu uplynulých dvou desetiletí místo poblíž francouzsko-italské stanice Concordia (Dome C), která se nachází 1 100 km od pobřeží Adélia Land v srdci Antarktidy. Oblast Dome C je ideálním místem sběru z důvodu absence pozemského prachu.

Sběr mikrometeoritů v regionu centrální Antarktidy v roce 2002 Autor: Jean Duprat/Cécile Engrand/CNRS Photothèque
Sběr mikrometeoritů v regionu centrální Antarktidy v roce 2002
Autor: Jean Duprat/Cécile Engrand/CNRS Photothèque
Tyto expedice shromáždily dostatek mimozemských částic (o rozměrech 30 až 200 mikrometrů) ke změření jejich ročního toku, který koresponduje s hmotností přírůstku na Zemi na čtvereční metr za rok.

Jestliže jsou tyto závěry aplikovány na celou planetu, pak celkový tok mikrometeoritů představuje 5 200 tun za rok. To je hlavní zdroj mimozemské hmoty na naší planetě, daleko před mnohem většími objekty, jako jsou meteority, pro které je tok hmoty menší než 10 tun za rok.

Porovnání toku mikrometeoritů s teoretickými předpoklady potvrzuje, že většina mikrometeoritů pravděpodobně pochází z komet (80 %) a zbytek má původ v asteroidech. To je cenná informace k lepšímu porozumění úloze, kterou hrály tyto meziplanetární prachové částice při zásobování mladé Země vodou a uhlíkatými molekulami.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Spad mikrometeoritů na Zemi, Mikrometeority


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »