Kde hledat stopy života na Marsu?

Na obrázku jsou vyznačena místa výskytu hydratovaných (bohatých na vodu) minerálů. Červeně jsou zobrazeny fylosilikáty, modře sulfáty a žlutě ostatní hydratované minerály. Data ze spektrografu OMEGA (Observatoire pour la Minéralogie, l'Eau, les Glaces et l'Activité), který pracuje ve viditelném a především infračerveném oboru, vedou k závěru, že podmínky vhodné pro život se na Marsu vyskytovaly pouze v raném období, krátce po vzniku planety. Z té doby pocházejí fylosilikáty - metamorfované horniny, které se vytvořily z materiálu, jenž se mohl usazovat na dně rezervoárů, ve kterých se voda vyskytovala relativně dlouhou dobu.

Přibližně před čtyřmi miliardami roků nastoupila vlna mohutné sopečné aktivity, v jejímž důsledku se v oblasti Tharsis vytvořily obří štítové vulkány a v důsledku pohybů kůry se nedaleko Tharsis podél tektonických zlomů otevřel riftový systém Valles Marineris. V následujícím období se voda na povrchu zřejmě vyskytovala z geologického pohledu jen epizodicky. V tomto období převládají sulfáty (jako keyserit nebo sádrovec). Ty se v signifikantním množství vyskytují právě prakticky pouze ve Valles Marineris.

Poslední období, které trvá dodnes, se vyznačuje výskytem oxidovaných minerálů, na jejichž vzniku se voda vůbec nepodílela. V tomto posledním období přišel Mars ke svému současnému načervenalému zbarvení. Tým profesora Bibringa v článku, který vyšel 21. 4. 2006 v časopise Science, navrhuje nové členění geologické minulosti Marsu, které je oproti tradičnímu rozdělení na Noachian, Hesperian a Amazonian mírně posunuté a jednotlivé éry jsou pojmenovány podle řeckých názvů skupin minerálů, jež jsou pro dané období typické: phyllosian, theiikian a siderikian.

Podle studie byl Mars "vlhký a teplý" pouze v období phyllosianu, tedy naposledy asi před čtyřmi milardami let. Od té doby je planeta studená a atmosféra příliš řídká, takže se voda na povrchu nemůže vyskytovat dlouhodobě. Tuto teorii podporuje i fakt, že se dosud žádné sondě nepodařilo na Marsu nalézt vápence. Vědci dokonce připouštějí možnost, že jíly se v první geologické éře Marsu usazovaly v rezervoárech vody pod povrchem - výskyt vody na povrchu planety není tedy k vysvětlení vzniku fylosilikátů nutný.

Studie profesora Bibringa a jeho týmu však nevysvětluje vznik rozsáhlých pánví bez kráterů na severní polokouli Marsu, o nichž se předpokládá, že jsou dnem oceánu, do něhož proudila voda až ve druhé geologické éře Marsu - podle tradičního členění Hesperianu, což vyplývá z analýzy četnosti tvorby kráterů ověřené mimo jiné též na Měsíci. Je vidět, že otázka výskytu vody na povrchu Marsu, potažmo možného vzniku života zůstává otevřená.

Zdroj:www.sciencemag.org