Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kde vznikly železné meteority?

Kde vznikly železné meteority?

Železný meteorit (5700 g) z Arizonského kráteru.
Železný meteorit (5700 g) z Arizonského kráteru.
Nové počítačové modely naznačují, že typické železné meteority, o nichž se myslelo, že vznikly za Marsem, byly možná vytvořené blíže Slunci ze stejného materiálu jako vnitřní planety.

Někteří astronomové jsou přesvědčeni, že fragmenty meteoritů, tvořené železem, niklem a kobaltem, typické železné meteority jsou zbytky malých mateřských těles (planetesimál) a jsou pozůstatkem počátečního materiálů, z něhož se tvořila Sluneční soustava.

Po miliardě roků putování vesmírem některé z nich "zakotvily" na Zemi.

Mateřská tělesa těchto meteoritů pravděpodobně pocházela z téhož protoplanetárního disku, z něhož se vytvořila Země a další vnitřní planety, vysvětlil William Bottke ze SwRI (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado).

"Toto znamená, že některé železné meteority mohou poskytnout informace o původním materiálu prvotní Země," řekl Bottke. "Existuje také možnost, že větší část tohoto materiálu se stále skrývá mezi asteroidy. Pátrání po nich už začalo."

Při použití těchto meteoritů pro porozumění historie Země nastává problém, protože většina železných meteoritů pochází ze vzdáleného pásu planetek - z oblasti Sluneční soustavy mezi Marsem a Jupiterem. Meteority z této oblasti nám spíše dají návod o tvorbě těles v této oblasti než v okolí Země.

Jakkoliv jsou počítačové modely přesvědčivé, zatím neexistují důkazy.

Ačkoli tato železná meteorická tělesa "bydlí" ve vzdáleném pásu planetek, Bottke a jeho tým je na základě počítačových modelů přesvědčen, že mateřské těleso se s velkou pravděpodobností tvořilo blíže k Zemi, ve vnitřní Sluneční soustavě.

Aby ověřili platnost svých modelů, studují složení železných meteoritů, které pravděpodobně pocházejí z roztaveného jádra planetesimál, z nejranější historie naší Sluneční soustavy. A při tomto srovnání studia železných meteoritů a počítačových modelů dospěli k názoru, že tento druh těles se tvořil v blízkosti Země.

Počítačové modely jim ukázaly, jak a kde tyto objekty po celou dobu cestovaly. Modely ukázaly, že některá mateřská tělesa se rozpadla v tak velké vzdálenosti, že skončila v pásu planetek.

"Zatímco množství materiálu, které dospělo až k pásu planetek bylo omezené, velká část byla umístěna v oblastech, které pravděpodobně produkují meteority," řekl David Nesvorny (SwRI). "Na cestě k pásu planetek se mateřské těleso železných meteoritů opakovaně sráželo s dalšími tělesy a umožnilo z velkého počtu těles unikání úlomků jader."

Výsledky svého studia publikovali 17. února 2006 v časopise Nature.

Zdroj: ww.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »